Víme, kdo je vlastně v čele EU? Kypr - předseda k pohledání

Před několika dny požádal Kypr Evropský fond finanční solidarity o záchranný úvěr, který pravděpodobně došplhá na 10 miliard eur. To je suma vyšší než polovina hrubého domácího produktu Kypru. Celkový objem ekonomiky, která výrazně ztrácí dech, dosahuje 17,3 miliardy eur.

Nejde jednom o to, že přijíždí méně turistů než dřív. Problémy kyperskému hospodářství způsobila i kuriózní událost, kdy před dvěma lety explodovalo 98 nádrží plných výbušnin zkonfiskovaných z ruské lodi směřující do Íránu, dočasně uskladněných na vojenské námořní základně Mari.

Ten nejdůležitější důvod kyperských problémů je však navázanost jeho bankovního systému na řecký. Banka s největší expozicí vůči řeckému dluhu - Cyprus Popular Bank, jejímž generálním ředitelem je kyperský ministr financí - zřejmě spolkne největší část požadované finanční pomoci. Hodnota řeckých aktiv, která banka drží, totiž klesla z tří miliard na pouhých 700 milionů eur.

Banka, která se až do května, kdy její vedení převzala kyperská vláda, jmenovala Marfin Popular Bank, je v podstatě pokračovatelkou Marfin skupiny. Tu založil Řek Andreas Vgenopoulos. Roku 2007 ji rozdělil na dva právní subjekty - Marfin Popular Bank se sídlem na Kypru a Marfin Investment Group se sídlem v Aténách.

Dalo by se očekávat, že hospodaření této banky spravedlivě rozhořčí evropské úředníky a politiky. Avšak opak je pravdou. Evropská unie se už delší čas snažila přesvědčit kyperské Řeky, aby požádali o záchranný úvěr.

Druhou (pro Kypr ale v podstatě první) alternativou je půjčka od Ruska. To už vloni půjčilo Kypru 2,5 miliardy eur a zřejmě by totéž ochotně učinilo i letos. Pro kyperské Řeky by to bylo ideální řešení - vyhnuli by se tak přísné kontrole věřitelů a zavedení úsporných opatření.

Na druhé straně Rusko, které má podle deníku Kathimirini největší podíl úspor na Kypru právě v Cyprus Popular Bank, by rádo poskytlo peníze na její záchranu.

Ruská pomoc má ale ještě jeden důvod. Tím je jediná základna černomořské flotily ve Středozemním moři v syrském přístavu Tartus. Kvůli syrské občanské válce se přístup do přístavu značně zkomplikoval. Tím vzrostl pro Rusko strategický význam Kyperské republiky, jejíž členství v NATO je zatím v nedohlednu.

Ani skutečnost, že Kypr už požádal unii o záchranný úvěr, nemusí znamenat, že je půjčka od Ruska zcela vyloučena. Kromě toho mnozí tvrdí, že peníze z Evropy nebudou stačit, zvláště proto, že vyhlídky kyperské ekonomiky nejsou nejlepší. I přesto ale Kypr patří ještě pořád ke státům, které vydávají obrovské částky na zbrojení - až čtyři procenta hrubého domácího produktu, což je asi 400 eur na jednoho občana.

A stále tu je také kyperský konflikt s tureckou částí ostrova, který zůstává nevyřešený navzdory jednáním trvajícím už od roku 1968. Kyperská republika tak má spíš dost práce sama se sebou, na šéfování unii jí proto moc času nezbude. A můžeme jen doufat, že předsednictví Kypru s sebou nepřinese další nepříjemnosti.