Kolik vlaků nepojede v roce 2013? Peníze nejsou, opakuje se rok 2011

Před pár dny vláda představila finanční rámec státního rozpočtu na rok 2013. Jedná o první nástřel a východisko pro podrobné rozpracování příjmů a výdajů jednotlivých kapitol. Je zatím jen o vrcholová čísla. V případě regionální železniční dopravy ovšem materiál obsahuje jasnou deklaraci. Stát krajům přispěje v roce 2013 na financování dopravní obslužnosti částkou 2 049 mil. Kč, a to přesně v souladu s usnesením vlády z roku 2011. Potud by se zdálo, že všechno je v pořádku. Bohužel se ale jedná o reprízu tanečků o peníze, stejně jako tomu bylo v roce 2011.

Zasvěcení vědí, že existuje stále platné „Memorandum o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální železniční osobní dopravou", které bylo uzavřeno v roce 2009 mezi státem (zastoupeným tehdejším předsedou vlády a ministry dopravy a financí) a 14 kraji (zastoupenými hejtmany a primátorem Prahy). Jak název sám napovídá, šlo primárně o stabilizaci systému financování. V Memorandu bylo dohodnuto, že stát krajům po dobu deseti let poskytne každoročně dotaci na provozování regionální železniční osobní dopravy ve výši 2 649 mil. Kč (meziročně ještě navýšenou o inflaci). Pro doplnění je třeba uvést, že za regionální osobní dopravu jsou ze zákona zodpovědné kraje. Ty každoročně hledají její optimální podobu a investují do ní podle svých možností, resp. podle možností svých krajských rozpočtů. Základem pro financování regionální dopravní obslužnosti jsou  pak jejich vlastní zdroje na základě  rozpočtového určení daní platného od roku 2005. To ale nepokrývalo celé náklady osobní železniční dopravy. Krajské rozpočty tehdy získaly historicky zdroje rovnající se výši, kterou v té době Českým dráhám, a.s. hradilo Ministerstvo dopravy a zbytek byl dorovnáván křížovým financováním ze zisků z nákladní dopravy. Uzavření Memoranda v roce 2009 bylo jasně deklarovaným závazkem, který  umožnil krajům uzavřít s ČD, a.s. dlouhodobé smlouvy na zajišťování dopravní obslužnosti. Kraje, protože věděly, kolik peněz budou mít k dispozici, mohly naplánovat a objednat potřebný rozsah dopravy a také díky dlouhodobé smlouvě s dopravcem požadovat nasazení modernějších vlaků. Po létech, kdy se v osobní dopravě na regionálních tratích příliš moc nedělo se tak dalo zajistit zvýšení kvality a kultury cestování občanů.

Ale ejhle. V roce 2011 přichází Ministerstvo financí, vlastně konkrétně to byl ministr  financí M. Kalousek s názorem, že Memorandum není závazné, a tak vláda následně přijímá usnesení, kterým se dotace v letech 2012-2014 krátí každoročně o 600 mil. Kč. To samozřejmě  narušuje podstatu Memoranda, které stavělo na znalosti a především dohodnuté fixaci finančních parametrů na 10 let. A pak  se spustila bitva mezi Asociací krajů a státem o peníze z rozpočtu na veřejnou drážní dopravu pro letošní rok. Nakonec se našlo uspokojivé řešení. Ministerstvo dopravy zajistilo pro rok 2012 zachování dotace krajům ve výši 2 649 mil. Kč s tím, že o krytí předmětných 600 mil. Kč se dělí státní rozpočet, samo ministerstvo, úsporami pak České dráhy a Správa železniční dopravní cesty. Část ve výši 100 mil. Kč měla cestou zvýšení poplatku za použití železniční dopravní cesty dopadnout také na kraje (a to sice prostřednictvím faktury dopravce, který je plátcem tohoto poplatku, kraji). Plánovači a rozpočtáři peněz ale nějak pozapomněli, že změny poplatků za dopravní cestu mají svoje pravidla včetně lhůt, kdy musí být změny avizovány. Ty ale v tomto případě byly porušeny, a tak se zvýšení poplatku za dopravní cestu zadrhlo na rozhodnutí Drážního úřadu, který toto zvýšení logicky zrušil. Tak jsme vlastně v situaci, kdy kolem těchto 100 mil. Kč panuje zmatek a uvidíme, jaké bude nalezeno řešení.

Každopádně už v roce 2011 bylo jasné, že se jen vytloukl klín klínem a že se rok s rokem sejde a budeme řešit stejný problém – tedy nedostatek peněz na rok 2013. Ministr dopravy Pavel Dobeš měl sice ambici převést memorandum do podoby zákona, sliboval to již pro rok 2013, v této věci se ale nic definitivního neudálo.

Přichází tedy druhá repríza hry o peníze. Dějství, role a obsazení v podstatě beze změny. Chybí 600 mil. Kč - a to není do bilance započtena inflace, od které dal stát navzdory memorandu již dávno ruce pryč. Postoj krajů je logický a stále stejný, trvají na platnosti dohodnutých finančních parametrů. Jinak totiž nebudou schopny dostát svým závazkům daným ve smlouvách na zajištění dopravní obslužnosti. Pokud nebudou peníze nalezeny ve státním rozpočtu, pak jedinou možností krajů, při napjatosti jejich vlastních rozpočtů, je snížení objednávky drážní dopravy.

A tak vše ve finále dopadne na občany, kteří budou muset oželet spojení do práce, škol, za úřady, za lékařem. Jestli jim dneska jely dva páry vlaků za den, pojede jeden a nebo taky žádný. Dá se odhadovat, že kraje by při výpadku 600 mil. Kč musely redukovat dopravu až o pětinu, a to už je fatální zásah. Nad rámec toho by došlo k zásadnímu narušení finančních plánů na obnovu vozového parku. Jestli měla být na dané trase nasazena nová souprava, stane se tak se zpožděním nebo spíše nikdy, protože třetí reprízu hry o peníze můžeme očekávat zase za rok.

Redukce dopravy na regionálních tratích roztáčí jednoduchou spirálu. Kde nejede vlak, nejsou tržby. Dopravce není schopen pokrýt své fixní náklady a odpisy a musí propustit zaměstnance. Správce tratě, po které nejede vlak (nebo jede jen zřídka), stojí před rozhodnutím, zda má smysl takovou trať vůbec udržovat. Když ne, musí propustit zaměstnance, které má na údržbu této tratě vyčleněné. Ve finále tedy občan necestuje a ten, co měl na železnici práci, se stane nezaměstnaným.

V divadle většinou platí, že čím více repríz tím je dílko lepší. V případě regionální dopravy na želežnici bychom se obešli i bez těchto repríz. I v této oblasti je potřeba dlouhodobá finanční stabilita a ne každý rok licitovat, jestli peníze budou nebo ne, nebo měnit dohodnutá pravidla. Pokud je rozporována závaznost Memoranda, pak se musí vytvořit pevnější institut, třeba avizovaný zákon o financování regionální železniční dopravy. Jak si ale vzpomínám na složitost vyjednávání finančních parametrů memoranda, nebyla by tvorba takového zákona vůbec jednoduchá, o časové náročnosti nemluvě.

Prioritně je ale nyní potřeba vyřešit financování v roce 2013. Pokud se nepodaří nalézt 600 mil. Kč, může hra o peníze skončit i derniérou regionální železnice, a to by byl opravdu trpký výsledek vlády rozpočtové odpovědnosti ...