Anne Sibertová píše na VoxEU, že vkladatelé v evropských bankách dostávají lekci o tom, co vlastně znamená pojištění vkladů. Precedenty na Kypru a na Islandu vlastně potvrzují, že pojištění vkladů je v podstatě legální závazek pouze pro krachy menších či jednotlivých bank. V systémových krizích to nefunguje: je to pak více politický příslib než právní či legální závazek. Záleží na solventnosti vlád. Pojištění vkladů napříč celou eurozónou by radikálně změnilo situaci.
…
Hugo Dixon píše, že tzv.bail-in na Kypru zdánlivě sleduje osvědčenou praxi (good practice) v případě správného řešení (bank resolution) upadající banky. Nejprve se jde po akcionářích a potom po žebříku dolů po různých stupních majitelů dluhopisů. Pak přijdou na řadu nepojištění vkladatelé apod.
Potíž je v tom, že to všechno bylo provedeno zcela zvráceně. Bylo rozhodnuto, že Řecko se musí vyhnout nákaze, a pobočky kyperských bank v Řecku byly prodány hluboko pod cenou. Nepojištěné vklady Řeků byly ochráněny výjimkou. Kypr také udělil výjimku vkladům nejrůznějších fondů, škol, univerzit, neziskových a charitativních organizací. Důsledkem je strádání pojištěných vkladatelů apod.
…
Chrystia Freelandová, také na Reuters, uveřejnila článek, jenž zasazuje kyperskou krizi do paradoxů dnešní doby. Vlády jsou národní, ale byznys je globální: stejně tak finance a migrace. Nejvíce ztrácejí ti, kteří nemají možnost uprchnout z pařátů národního státu: jde o střední třídu a malé a střední podniky.
Kyperská ekonomika je extrémní produkt globálního byznysu a oslabeného národního státu. Sex-appeal Kypru spočíval v nízkých daních a lehké regulaci. Kypr žil z bankovního sektoru napuštěného ruskými penězi. Ale pro Rusy, jejichž vlastní daňový systém je dostatečně atraktivní pro pana Depardieu, nebyly nízké daně na Kypru jediným důvodem, proč směrovali své úspory a firmy na Kypr.
Kypr představoval únik z korupce a autoritářské vlády do oblasti vlády práva a ochrany Evropské unie. Tento pohyb měl hluboké politické konsekvence a částečně vysvětluje, proč relativně bohatá země se vzdělaným obyvatelstvem, jako je Rusko, tak dlouho toleruje autoritářskou vládu, korupci a slabý systém práva. Dříve to bývalo tak, že s tím, jak buržoazie získává ekonomickou sílu, žádá pro sebe politická práva a vládu zákona.
Ale díky globalizaci a masové „ofšórizáciji“ docházelo v Rusku k „outsorsizáciji“ vlády práva na Kypr a do Evropské unie.
…
Závěrem vás zvu na dnešní debatu Náš disent – oběti nebo odbojáři?
