Není to tak dávno, co prezident Vladimir Putin označoval ruskou ekonomiku za "poslední ostrov stability" a plánoval, která aktiva by si Rusko mohlo koupit v krizí zmítané Evropě. Dnes je situace jiná a v diskusích se objevuje i kdysi zakázané slovo recese.
Pohled do oficiálních statistik totiž nedává příliš důvodu k optimismu. V prvním kvartále 2012 HDP vzrostl o 4,8 procenta, v posledním kvartálu téhož roku o 2,1 procenta a za první tři měsíce letošního roku jen o 1,1 procenta. Někteří ekonomové dokonce odhadují, že nejpozději na podzim Rusko sklouzne do recese. "Jde o zpomalení, ne o recesi," uklidňoval v pondělí na mimořádné poradě s vládními experty v Soči Putin.
Zpomalení je "složitý fenomén"
Ruský prezident položil expertům zásadní otázku: "Nakolik je zpomalení důsledkem světové krize a nakolik jsme si ho vytvořili sami?"
Podle toho, co zjistili novináři, účastníci se shodli na nepříliš překvapivém hodnocení, že "zpomalení je složitý fenomén". "Prostě jsme se čtyři hodiny bavili o tom, jaké jsou důvody zpomalení a co se s tím dá dělat," řekl listu Vedomosti jeden z účastníků porady.
Hlavními důvody experti nazývali posilování rublu (o dvacet procent od roku 2007), růst platů a tarifů. Kromě toho také rostoucí procenta úroků u bankovních úvěrů, i když inflace klesá. "Přitom třeba Alexej Kudrin, který nás neustále kritizuje, tak nás vyzýval, abychom snižovali inflaci, že potom úroky klesnou také," postěžoval si Putinovi ministr hospodářství Andrej Bělousov.
Vladimiru Putinovi se ministrovo vystoupení zjevně zalíbilo. "Pěkně jste nám to zanalyzoval a ještě jste si stačil rýpnout do Kudrina. Správně, on si do nás rýpe celou dobu," komentoval Vladimir Putin s úsměvem kritiku bývalého ministra financí, který ale stále zůstává blízký ruskému prezidentovi.
Jedním z mála konkrétních závěrů z porady bylo právě snížení bankovních úroků. Vladimir Putin a Andrej Bělousov totiž nezdůraznili jednu věc, a to sice, že trendy v ruském bankovním sektoru zadávají velké státní a polostátní banky jako Sberbank nebo VTB.
"Úroky se sestavují jednoduše. Vezměte inflaci, přidejte tři procenta pro zajištění rizik, čtyři až pět procent jako marži, no a pod čtrnáct procent se nedostanete," řekl ekonomickému deníku RBK daily šéf soukromé banky MDM Oleg Vjugin.
Vyřešíme to ručně
Právě ta marže je nyní pod palbou. "Podívejte se na unii, která zažívá ekonomické otřesy. Ale velkou marži tam nemají," prohlásil Putin s tím, že stát v letech 2008-2010 bankám výrazně pomohl, tudíž očekává, že mu to nyní vrátí.
Názorový server HNDialog najdete také na Facebooku ZDE
Ministr financí Anton Siluanov zase řekl, že banky musí soutěžit o klienty, tudíž snižovat marži.
Po takových výrocích je jasné, že zisky bank poklesnou. Jinou otázkou je, jestli levnější úvěry rozhýbou ruskou ekonomiku.
Jak dnes upozorňují redaktoři ruské mutace časopisu Forbes, státní banky půjčují hlavně velkým státním a polostátním společnostem. Což, diplomaticky řečeno, nebývají právě ty nejefektivnější podniky.
"Hlavním problémem ruského rozpočtu jsou předvolební sliby Vladimira Putina, které visí nad vládou jako Damoklův meč," tvrdí komentář časopisu. Proto kromě medializovaných výtek vůči bankéřům prezident Putin schválil také použití rezervního fondu, tvořeného ropnými přebytky, pro investice do infrastruktury. O tom ale ve státní televizi raději příliš nemluvili.
