Co jsme udělali špatně? Mám za to, že jsme dělali špatně před listopadem 1989 a vlastně i po něm především to, že jsme nevěřili v možnost změny. Já vím, že se na mne vrhnou ti, kteří aktivně bojovali proti komunismu, protože mnozí trpěli. Jistě, každý z nás jinou měrou odnesl svou jinakost, ale přiznám se, že jsem se víceméně smířil a nebyl jsem schopen věřit, že by svět u nás mohl být jinačí. Nečekal jsem to, nemodlil jsem se za to, nevyhlížel jsem to - tak trochu ano, ale spíše jsem se smířil s pohledem z oken, za nimiž byla ruská kasárna a posádka v nich. Klidně mne bijte, že jste byli spravedlivější. Já mám ale dojem obecné rezignace. Ztráty víry v možné dobro.

A ten pocit mám i nyní. Jako by už jediným cílem bylo nebe a věčná spravedlnost. Ta jistě přijde, ale na právo a spravedlnost se nedá rezignovat ani tady. Vše se řídí tak, aby byl klid, lidé obecně zachovali pokoj, jisté příjmy a možnost dovolené. Všichni mají respektovat loutkáře a loutkovodiče, jak se dnes vtipně říká. Zase zvolíme národní frontu a budeme ji svou rezignací podporovat. Budeme si říkat, že nejsme tak blbí a připomínat úspěchy ve výrobě kompozitů, bádání po nových medikamentech či oceňovat krásné zpěváky a zpěvačky.

A je to proto, že jsme nikdy pořádně nerozebrali minulost, nehledali obecnou chybu, nedali v atmosféře společného pokání možnost vyznání jednotlivcům. Všechno se tak divně zamatlalo a nikdo ani dnes nechce velké změny. Církev se utíká k tupému moralizování. Bezzubé stesky, že by bylo dobře, kdyby se každý choval správně, vlastně podle Desatera, poslouchám pořád. Jako by uniklo, že se podle něj nikdy nedokázali chovat ani otcové Izraele...

Já tu spásu nevidím u lidí. Já se obracím k Bohu, snažím se pevně pojmenovávat naše selhání a volat o změnu. Loutkáře a loutkovodiče ani dnes nesmete spravedlivější člověk, nový politik. Všichni ti tlumiči lidského rozumu a zdravé nespokojenosti, všichni demagogové, lháři a zlodějové jsou zralí pro Boží soudy. A ty na ně přijdou, dříve, nebo později. Ale mně připadá, že se všichni chováme, jako by Bůh vůbec nebyl. Gangsteři občas ještě ctí nějaká pravidla, novodobí mágové už nectí vůbec nic.

Vychutnávám si, jak se náhodný čtenář drží za hlavu a říká si: “Ježiši, to je debil!” a pokračuje při hledání emailové adresy, aby do novin napsal, že by se mi to mělo zakázat. Tak jistě, jednou mi to někdo zakáže. Ale tím se nezmění to, co jsem napsal.

Cituji tady Knihu svého jmenovce, ve které Daniel volá za svůj lid: “Ach, Panovníku, Bože veliký a hrozivý, zachovávající smlouvu a milosrdenství těm, kdo tě milují a zachovávají tvé příkazy, zhřešili jsme, páchali jsme zlo, jednali jsme ničemně, vzbouřili jsme se, odvrátili se od tvých příkazů a nařízení a neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří ve tvém jménu mluvili k našim králům, velitelům, našim otcům i ke všemu lidu země. Tobě, Panovníku, náleží spravedlnost, ale nám zbývá tohoto dne jenom hanba... Hospodine, nám náleží jenom hanba - našim králům, našim velitelům i našim otcům - neboť jsme zhřešili proti tobě...” (výňatky z Bible, Knihy Danielovy 9:4-8)