Na každého Čecha vychází státní dluh 166 tisíc korun

Státní dluh České republiky se od počátku roku ke konci června zvýšil o 10,5 miliardy korun na 1,678 bilionu Kč. Údaje z počátku července dnes na základě metodiky MMF potvrdilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh téměř 160 tisíc korun.

V samotném druhém čtvrtletí dluh ovšem klesl o 37,5 miliardy korun. Mezi hlavními příčinami poklesu hrubého státního dluhu ve druhém čtvrtletí byla splátka 40. emise státních dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě 62,9 miliardy Kč. Pokles byl podle dřívějšího vyjádření MF přirozenou reakcí na zvýšení finanční hotovosti, kterou má stát k dispozici.

Vnitřní zadlužení státu se za pololetí zvýšilo o 8,5 miliardy na 1,296 bilionu korun. Zahraniční dluh státu vzrostl o dvě miliardy na 382,3 miliardy korun.

Podle odhadů MF v prosincové strategii financování a řízení státního dluhu na letošní rok počítá MF s nárůstem dluhu na konci roku na 1,769 bilionu korun, ke konci roku 2014 na 1,859 bilionu a ke konci 2015 na 1,938 bilionu korun.

MF v červenci po zveřejnění údajů o dluhu informovalo o rozhodnutí snížit plánovanou hrubou výpůjční potřebu vlády bez vlivů operací s instrumenty v roce 2013 o 110 až 140 miliard Kč na 90,7 miliardy Kč až 120,7 miliardy Kč z původně plánovaných 230,7 miliardy Kč.

Rozhodnutí snížit výpůjční potřebu bylo plánováno od začátku roku, čekalo se jen na výsledky za druhé čtvrtletí. Umožnilo je podle tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska zejména efektivnější řízení likvidity po zprovoznění informačního systému státní pokladny. MF tak nemusí držet vysokou rezervu pro financování státního dluhu, protože státní pokladna ji částečně nahrazuje. Dříve si stát musel půjčovat, ačkoli na účtech jednotlivých veřejných institucí ležely desítky miliard korun.

Výrobní ceny zpomalily růst

Ceny průmyslových výrobců v srpnu zpomalily meziroční růst na půl procenta po červencovém zvýšení o 1,1 procenta. Meziměsíčně klesly o desetinu procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Naopak meziročně nižší byly ceny zemědělských výrobců, které klesly po 13 měsících růstu. Snížily se také ceny stavebních prací a tržních služeb.

Výrobní ceny vyjadřují, jak velký je tlak na růst inflace hned na začátku výrobního řetězce, tedy například v továrnách nebo v zemědělství. Vývoj na této úrovni se zpravidla zanedlouho projeví v cenách pro spotřebitele.

V srpnu meziročně rostly ceny elektřiny, plynu a páry o 3,6 procenta a potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 3,7 procenta, z toho mléčných výrobků o 11,5 procenta, masa a masných výrobků o 4,4 procenta a průmyslových krmiv o 9,5 procenta.

Ceny stavebních prací byly dle odhadů meziročně nižší o 1,4 procenta stejně jako v červenci. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly o 0,7 procenta rovněž jako v červenci.

Eurozóna mezi ekonomikami s velkými nerovnováhami

Mezinárodní měnový fond (MMF) zařadil eurozónu do svého seznamu ekonomik s relativně velkými hospodářskými nerovnováhami, které představují hrozbu pro globální ekonomický růst. Informovala o tom agentura Reuters.

MMF již v roce 2011 označil za země s hospodářskými nerovnováhami například Spojené státy, Německo, Čínu a Indii. Ve snaze o zmírnění těchto nerovnováh fond již dříve vyzval, aby ekonomiky, které k tomu mají prostor, například Německo a Čína, podpořily domácí poptávku. Problémovým členským zemím eurozóny doporučil posilování jejich konkurenceschopnosti.

Měnový fond rovněž varoval, že vyspělé ekonomiky ještě dostatečně nepokročily ve snaze o řešení vysokých rozpočtových schodků. Ty podle něj omezují prostor pro řešení budoucích problémů, mezi které patří například stárnoucí populace.