Ahoj! V dnešním dílu si povíme o designu (překvapivě) a jeho perspektivě v 3D tisku. Minulý rok v Milánu na Milan Design Week, největším veletrhu designu a dalších nepatřičností, jsem zoufale hledal v jedné místní obrovské výstavní hale něco k jídlu. V hektickém bufáči mi nakonec prodali jednu okoralou bagetu s mozzarellou a jak jsem se tam s ní potácel a hledal místo na sezení, zaujala mě jedna vystavená 3D tiskárna. Viděl jsem něco podobného poprvé v životě a představoval si tiskárnu jinak než tenkrát onu změť drátů v chatrné konstrukci. Nicméně doba pokročila a tiskárny se teď dělají lepší, větší (a hezčí). A protože obsluhovat 3D tiskárnu je překvapivě snadné, designéři si na technologii zvykli velmi brzy.
Chang-rae Lee, známý a oceňovaný korejský spisovatel, snad všichni víme o kom je řeč, si jednoho dne uvědomil, že kniha ztrácí šířením svých digitálních verzí půvab a uměleckou hodnotu sebe samé jako objektu. Jeho nakladatelství Riverhead oslovilo firmu Makerbot, která vyrábí 3D tiskárny a společně se rozhodli vytvořit obálku nového spisovatelova románu pomocí 3D tisku. Výsledek je podle mého názoru spíše rozpačitý než revoluční (jak bylo zamýšleno), ale může posloužit jako prezentace technologie a třeba někoho napadne udělat hezčí nebo zajímavější obálky s plastickou dějovou zkratkou knihy (50 odstínů).
Plastická obálka knihy On Such A Full Sea autora Chang-rae Leeho vytvořená firmou Makerbot.
Matthew Plummer-Fernandez je britský vizuální umělec. Mimo svojí stálou práci označenou velmi neurčitě jako part-time Design Interaction Researcher se věnuje i autorské tvorbě. Ve svém posledním projektu snímal 3D skenem běžné nádoby jako jsou konvičky, hrníčky, cukřenky apod., co máme v domácnosti, remodeloval a kombinoval je v počítači a následně vytisknul vzniklé nové tvary v tiskárně. Vytvořil tak sérii jakýchsi archetypálních nádobových objektů, které mi nostalgicky připomínají mé první (vlastně všechny) obludné a zmutované výsledky pokusů s 3D modelováním. Ale na druhý pohled jsou docela zajímavé, nemyslíte?
Tvarově remixované nádoby britského 3D umělce Plummer-Fernandeze.
Odbyli jsme si tu více uměleckou stránku 3D tisku a přejdu teď k té více praktické. Britský výrobce rámů kol Empire Cycles vytvořil svůj allmountain model MX-6 na 3D tiskárně (resp. metodou sinteringu, ale princip je stejný). Značka Empire u svých rámů zaujala před několika lety netradičním využitím lití duralu do formy a tím pádem absencí klasických trubek a svarů. Jako první vytvořili touto technologií sjezdový rám AP-1, který rozdělil veřejnost na dva tábory. Jedni ho nazvali, cituji, kroutící se hnus, zatímco jiní poukazovali na hlavní výhodu konceptu - absenci svarů, tzn. slabých míst a možnost zesílit úpravou formy některé namáhanější části rámu bez přílišného nárůstu váhy. 3D tisk prototypu ze slitiny titanu a duralu však posouvá tento způsob výroby ještě dál, rám je skutečně lehoučký.
Prototyp rámu vytvořeného 3D tiskem-sinteringem britského výrobce Empire Cycles.
S tím jak se 3D tisk stále více rozšiřuje, mnozí se snaží přijít s dobrým nápadem, který výrobu zlevní a experimentují s různými materiály. Například Stone Spray Project vyvinul tiskařského robota, který vytváří věci z písku. Udělá vám..., asi ty nejlepší hrady z písku, protože si moc nedokážu představit jiné využití. Ale za ty krásná drobná cimbuří by to stálo. Mrkněte na jejich video už kvůli slečně, která robota prezentuje. Na podobném principu, s betonem a v trochu větším a použitelnějším měřítku zase pracuje 3D tiskárna projektu Contour Crafting. Tiskne totiž domy a to nám asi zároveň odpovídá na otázku v jakém maximálním měřítku lze trojrozměrně tisknout. A nejlepší poměr cena/výkon vyhrává tato stolička londýnského designéra Daniela Widriga. Je vytisknuta ze směsi cukru, plastu a rýžového vína. Vypadá trochu jako rekvizita z Vetřelce a mám pocit, že se v teple rozteče, ale je docela vtipná.
Stolička Degenerate Chair designéra Daniela Widriga z Londýna.
V úvodu jsem odkázal na recenzi české 3D tiskárny od firmy be3D.cz. Jejich model DeeOrange momentálně budí zaslouženou pozornost. Přijít s 3D tiskárnou vlastního vývoje je v českém prostředí velmi odvážný krok. Funkční stránku DeeOrange sice nemohu hodnotit, ale určitě si všimneme výrazného designu tiskárny. Alespoň já jsem si ho všiml, zavolal výrobci a zjistil, že za návrhem stojí známý český designér Martin Žampach. Jsem prostě ohromen! Moderní přístup se vším všudy.
3D tiskárna DeeOrange navržená designérem Martinem Žampachem.
Tak to by bylo pro dnešní pondělí všechno. Článek tiskněte popř. prosím pouze na 2D tiskárně a šetřete tím životní prostředí. Tak za dva týdny!
Zdroje obrázků:
http://assets.fontsinuse.com/static/use-media-items/18/17078/full-1752x2560/52cd09c4/on-such-a-full-sea.jpeg
http://www.verydesignersblock.com/wp-content/uploads/2013/01/0070-digital-natives-plummer-fernandez-990x705.jpg
http://dolekop.com/images/2014/3d-tisk/kolo.jpg
http://mocoloco.com/vote/wp-content/uploads/2014/01/degenerate_chair_daniel_widrig_studio_02.jpg
archiv výrobce
