Norské léto zřejmě má to nejlepší za sebou. Země byla v červenci světovým „vítězem v počasí“. Uvádí to server Norského meteorologického ústavu www.yr.no a americké Národní středisko dat o podnebí - NCDC. O tolik tepleji bylo oproti normálu.

Červencové počasí bylo historicky vzato mimořádně vydařené. Při pohledu na mapu s přehledem červencových teplot je málokdo ponechán na pochybnostech o tom, kdo si „odnesl“ letošní vedra: byli to Norové. Toto bylo tím létem, kdy se zde vykoupali „všichni“. A zatímco Norové vedra slavili, byli lidé na jiných končinách zeměkoule rádi, že to u nich bylo chladnější než bývá. Zatímco Norsko prožilo nejteplejší červenec všech dob, stal se dotyčný měsíc celosvětově „jen“ čtvrtým nejteplejším měsícem, který byl kdy zaznamenán. Příčinou toho byly mimo jiné dvě velké chladné oblasti na severní polokouli: na Sibiři a ve východních částech Spojených států.

Byla to kombinace vysokého tlaku nad ruským poloostrovem Kola a u Azorských ostrovů v severní části Atlantského oceánu, jež způsobila proudění teplého vzduchu sem. Tento vysoký tlak držel mimo území Norska nízké tlaky, jež obvykle přicházejí ze Spojených států.

Norsko zažilo nejvyšší červencové teploty od za celou tu dobu od r. 1900, co se tu měří. Zároveň byly ony teploty nejvyšší naměřené měšíční teploty ze všech měsíců, uvádí NCDC. Lidé vesměs rušili zakoupené dovolené do teplejších krajů. A ti, jež se tam přece jen vypravili, se často dočkali daleko chladnějšího a deštivějšího července, než je v tamních krajích zvykem.

Několik dní bylo v červenci v Skandinávii nejtepleji v Evropě a další zvláštností bylo, že vedra zasáhla až šestnáct z devatenácti norských krajů současně. Norsko jinak mívá, vzhledem ke své délce a členitému terénu, dost odlišné předpovědi počasí pro své jednotlivé regiony, takže „jednotné“ počasí je v zemi opravdovou raritou. V hlavním městě Oslu byl dosažen teplotní rekord – 33,4 stupňů, což je nejvyšší naměřenou červencovou teplotou. V severním Norsku se teploty již měsíc spolehlivě pohybovaly vysoce nad průměrem: na jednom místě u města Sandnessjøenu byla 22. července naměřena vyšší teplota v mořské vodě než ve vzduchu, celých 29 stupňů.

Ovšem léto nebylo samé sucho. Na konci června v průběhu tří hodin převýšilo množství srážek v Oslu - bylo toho dokonce 72,8 mm - to, co zde obvykle v tom měsíci naprší za celý měsíc. Na začátku července, zatímco se lidé několik dní ve východním Norsku připravovali na vytrvalé srážky, povodně a silné bouřky, se lidé na severu země těšili tzv. tropických nocí, tzn. že rtut‘ během noci nepadá pod 20 stupňů. Ve Finnmarce, nejseverním kraji Norska, jásali lidé z tropických nocí tak pozdě jako v stávajícím měsíci srpnu, což bylo napoprvé od zahájení provádění měření v r. 1900.

Z dalších zvláštností letošního léta lze uvést, že bylo možné spatřit vznikat současně až pět menších tornád v moři u jihonorského města Arendal. Jinde se o vozidla odrážely kroupy o velikosti golfových míčů. V Oslu a okolí došly skladové zásoby větráků a došly zásoby vepřového masa kvůli výjimečně vydařené grilovací sezóně. Ta ale způsobovala více starostí policii a hasičům kvůli častým zbytečným zásahům z důvodu planého poplachu. Trvalo vysoké nebezpečí požárů porostu, a to v celé zemi. Je také více utonulých osob než obvykle, dvacet lidí jen v červenci, což je smutný rekord. Mezi činiteli, jež k vysokým číslům přispívají, hrají svou úlohu alkohol, vysoká rychlost výletních loděk, podceňování nebezpečných spodních proudů a užívání bot s hladkými podrážkami, jež usnadní pád do moře. Přes opakované snahy neprošel přikáz nošení záchranných vest v loďkách.

Pálící slunce způsobovalo vyboulení železničních kolejí s nebezpečím vykolejení na vícero místech. Celkově sušší počasí než míváme podle všeho vydrží až do podzimu, což znamená málo vody v přehradních nádržích a vodních tocích, jež z drtivé většiny zásobují Norsko elektrickou energií. K výhodám menších srážek patří i menší množství obtížného hmyzu než obvykle.

Pár týdnů se musela na některých místech vařit pitná voda, jež byla v důsledku horkého počasí hůře čistila a v níž se proto množily řasy. Situace byla horší například pro lidi žijící na ostrůvkách, kterým musela být dodávána voda ze souše. Jinde ostrůvky zažívaly kvůli dočasnému nárustů pobývajících návštěvníků kapacitní potíže s dostupností pitné vody.

Teplo umožnilo rekordně brzké žně již na přelomu července a srpna. Jak u obilí, tak u bobulí a zeleniny bylo letošní růstové období výjimečně krátké. Ovšem teplo nebylo pro všechny zemědělce výlučně kladným jevem: sklizeň a kvalita se mezi jednotlivými místy velice liší. Někde bylo moc sucho a prudké uzrání jedním rázem představilo pro mnohé zemědělce výzvu, aby se stihly žně.

Sálavé teplo vystřídalo s postupem srpna na mnoha místech výrazně chladnější noci, přičemž je ve dne vzduch stále dost horký a typický letní. Propuklo vzácné severské babí léto.