Řecko: třídní boj remízu nezná

Syriza před požadavky pravice nekapitulovala a tak ve druhém kole pravice zvolila politiku „dělových člunů“, jejímž strategickým cílem je levicovou vládu, za všech podmínek, „odstřelit“.

Taktika je jasná:

1. výhružkami, že Řecko bude „vykopnutu“ z EU a eurozóny docílit toho, aby Řekové v referendu řekli „Ne“ opuštění EU,
   
   
2. po vyhraném referendu zorganizovat nové volby, z nichž by vítězně vyšla pravicová vláda a na - ještě trochu oslazené podmínky EU - přistoupila,
   
   
3. nevyjde-li tato taktika, nechá pravice odstranit vládu vojenským pučem, jako tomu bylo v roce 1976 a moci v Řecku se ujme armáda. Strategický cíl - odstranit levicovou vládu Syrizi, tak bude splněn.

Levice nemá proti taktice „dělových člunů“ prakticky žádnou účinnou obranu. Především jí chybí spojenci, jimiž by teoreticky měly být sociálně – demokratické strany. Sociální demokraté, jako už mnohokráte před tím ukázali, že jsou jen „falešnou levicí“. Ve skutečnosti jsou jen levým křídlem pravice a podle toho se také v praxi chovají. Pomocnou ruku Syrize rozhodně nepodají, ba právě naopak; „falešná levice“ nutí tu autentickou ke kapitulaci před požadavky pravice! Svatá prostot! V této situaci jen laskavému čtenáři připomínám, že na hromadění  dluhů měla lví podíl „falešná řecká levice“, kterou čtenáři dobře znají pod jménem PASOK.

Syriza tak v boji „proti všem“ udělala ten nejchytřejší krok, který udělat mohla, a to nechat rozhodnout sám řecký lid, zda chce či nechce zůstat ve „vězení pro dlužníky“. Připomínám v této souvislosti jen, že:

1. stávající státní dluh Řecka je druhý největší na světě a Řecko jej nemůže- ani při té nejlepší vůli -nikdy splatit,
   
   
2. studie Jubilee Debt Campaign prokázala, že v minulosti takřka veškeré dlužné peníze Řecko vyplatilo svým věřitelům, převážně evropským finančním institucím, zatímco jen 10 % se dostalo k obyčejným Řekům.

A co říci na závěr? Pokud Syriza nakonec prohraje, což je velmi pravděpodobné, odejde se ctí s tím, že zbaběle nekapitulovala a naopak udělala - z hledisku pohledu levice - vše, co bylo v jejích silách a možnostech. Minimálně dala Řekům šanci „vzít osud země do vlastních rukou“, a to se počítá…