...Uveďme to na pravou míru. Neexistuje žádný důvod pro výběr mezi mírem a válkou, ale existuje jediná zaručená cesta, jak lze mít mír - a jak jej lze mít i v příští vteřině – kapitulovat. Nepochybně existuje riziko v jakémkoli směru, kterým se vydáme, když nekapitulujeme, ale každá lekce z historie, nám říká, že větší riziko spočívá v usmiřovacím uklidňování, což je strašákem našich liberálních přátel s dobrými úmysly, kteří tomu odmítají čelit - že jejich politika kompromisního přizpůsobování je usmiřovacím uklidňováním. Nemáme tak na výběr mezi mírem a válkou, pouze mezi bojem a kapitulací.
Pokud se budeme i nadále vstřícně a kompromisně přizpůsobovat, pokračovat v ústupcích a ustupování, nakonec budeme čelit konečnému požadavku - ultimátu. A co potom? Pokud Nikita Chruščov řekne svým lidem, že ví, co bude naší odpovědí? Řekne jim, že ustupujeme pod tlakem studené války a jednoho dne, až přijde čas, aby nám doručil ultimátum, bude naše kapitulace úmyslně dobrovolná, protože do té doby budeme zeslabeni vnitřně - duchovně, morálně i ekonomicky. Věří v to, protože z naší strany slyší hlasy prosící o "mír za každou cenu" nebo "lepší být komunistou než mrtvolou", nebo jak jeden komentátor uvedl, že on by raději "žil na kolenou, než zemřel ve stoje."
A v tom spočívá cesta k válce, protože ty hlasy nehovoří za nás ostatní. Vy a já víme a nevěříme, že život je natolik cenný a mír tak sladký, aby byl vykoupen cenou spoutání řetězy a zotročením. Odkud a kdy se vzalo, že pro nic v životě nestojí zemřít – až tváří v tvář tomuto nepříteli? Nebo měl Mojžíš říct dětem Izraele, aby žili v otroctví pod faraony? Měl Kristus odmítnout kříž? Měli patrioti u Concordova mostu odložit své zbraně a odmítnout zahájit palbu, kterou uslyšel celý svět? Mučedníci historie nebyli hlupáky, a naši padlí, které ctíme, kteří položili své životy, aby zastavili postup nacistů, nezemřeli nadarmo. Co je potom cestou k míru? Ano, to je z tohoto výčtu jednoduchá odpověď.
Vy a já máme odvahu říci našim nepřátelům - "existuje cena, kterou nezaplatíme". Existuje hranice, za kterou neustoupíme. To je význam motta Barryho Goldwatera "mír skrze sílu". Winston Churchill řekl: "osud člověka se neměří materiální kalkulací. Když se velké síly ve světě dají do pohybu, zjišťujeme, že jsme duchem obdařenými lidmi – ne zvířata. Existuje něco, co se děje v čase a prostoru a mimo čas a prostor a co je nazýváno povinností, ať se nám to líbí nebo ne".
Vy a já máme setkání s osudem. Buď zachováme našim dětem to, co je poslední největší nadějí lidstva na Zemi nebo je odsoudíme k poslednímu kroku do tisícileté temnoty...
Přičemž vedle vyslovování Reaganovského: „Není na výběr mezi mírem a válkou, pouze mezi bojem a kapitulací“ a „existuje hranice, za kterou neustoupíme“ se lidé v ČR, zemích EU a zemích Západu musí naučit vyslovovat pojem RAFIDA, znamenající v arabštině odmítání legitimity islámské (sunitské) autority a vedení. Potřebujeme dnes akutněji více lidí s Reaganovsky neústupným postojem za obranu svobod - více Milošů Zemanů, Martinů Konvičků, Benjaminů Kurasů, Petrů Hamplů...a méně Karlů Schwarzenbergů, Jiřích Dienstbierů, Stanislavů Polčáků, Bohuslavů Sobotků...
Čtěte na podobné téma:
"Svobodný občan" je přirozeným predátorem islámu a jeho projevy netoleruje
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist






