Vysoko-Rychlostí železniční Tratě v ČR: Maroko je zprovozní v 2018, Čína staví v Maďarsku 2x levněji a oplocení tratí v ČR by bylo 8x delší než její hranice

Zprovoznění marockých VRT v 2018 (143 mil. Kč/km)

V červnu 2018 [4] je předpokládaný termín zahájení provozu na 350km nové dvoukolejné elektrifikované vysokorychlostní železniční trati mezi Tangierem a Kenitrou s navazujícím úsekem modernizované trati do Casablancy s provozní rychlosti až 320 km/h, čímž se tak zkrátí daná cesta, z 4:45 hod na 2:10 hod [5]. Z celkových nákladů cca 20 miliard dirhamů (cca 50 miliard Kč) je investováno do infrastruktury cca 10 miliard dirhamů (cca 25 miliard Kč); do železničních zařízení 5,6 miliard dirhamů (cca 14 miliard Kč) a do vozového parku 4,4 miliard dirhamů (cca 11 miliard Kč). Projekt je financován vládou, s 4,8 miliardami dirhamů (cca 12 miliard Kč); francouzskými a evropskými fondy s 1,9 miliard dirhamů (cca 5 miliard Kč) a úvěry ve výši 12,3 miliard dirhamů (cca 30 miliard Kč) [6].

Zprovoznění maďarsko-srbské VRT v 2017 (238 mil. Kč/km)

V listopadu 2015 podepsaly vlády Maďarska a Číny [7] dohodu o vývoji, konstrukci a financování 160km dlouhého maďarského úseku z dvoukolejného elektrifikovaného vysokorychlostního železničního spojení mezi Budapeští a srbským Bělehradem o celkové délce 360km, kterou Čína do dvou let za 1,57 miliard dolarů (38 miliard Kč) zprovozní. 85% (32 miliard Kč) nákladů bude financováno čínskou stranou a 15% (6 miliard Kč) Maďarskem s projektovanou rychlostí 200km/h a provozovanou rychlostí 160km/h.

Ekonomický přínos českých VRT

Kromě zvýšení mobility a komfortu jsou vypočítávány také odhady doby návratnosti investic do VRT. Podle španělské studie [8] z roku 2009 je tato ekonomická návratnost "celkové sítě VRT" v ČR 90 let jejího provozu. A podle české studie [9] z roku 2015 je ukazatel čisté současné hodnoty jen pro "VRT Praha-Brno" ve výši cca -35 mld. Kč (to znamená, že součet nákladů převýšil součet přínosů a je to ekonomicky neefektivní projekt).

Bezpečnostní opatření fyzickou nepřístupností k tratím

S rizikem teroristických útoků v zemích EU postupně se blížící realitě v Izraeli, vzrůstají také požadavky na obdobnou bezpečnost. Kromě bezpečnostních opatření typu speciálních odpadkových košů na nástupištích směřujících explozi, v nich umístěných bomb, vzhůru či zkoušek dveří kolejových vozidel proti explozi uvnitř vozidla pro eliminaci škod a ztrátách na životech v okolí je již i klasickým opatřením zamezení přístupnosti k trati přirozenými nebo umělými překážkami.

U budoucích vysokorychlostních tratí je toto již normalizovanou nezbytností. Ale zabezpečení oplocením v ČR již existujících celostátních evropských tratí o délce 2594km [10] odpovídá cca délce hranic ČR s 2327 km. Přičemž zabezpečení oplocením všech tratí SŽDC, s.o. o délce 9457 km odpovídá prakticky čtyřnásobku délky hranic ČR a tudíž i osminásobné délce plotové konstrukce (při předpokladu jedné plotové konstrukce na každé straně železniční trati).

Přičemž SŽDC, s.o. je navíc také správcem i 6798 železničních mostů, 164 železničních tunelů a 7969 železničních přejezdů [11], které jsou nejcitlivějšími místy celé sítě i jen z hlediska neúmyslných nehod natož případného promyšleného koordinovaného záměrného teroristického činu, kdy jdou způsobit miliardové škody se stovkami obětí s celkem minimálními náklady.

Závěr

Závěrem tak lze konstatovat dvě zjištění. Za prvé, že cca 800km VRT v ČR nemusí být vystavěno až v letech 2030 až 2050 za cca 560 mil. Kč/km, ale existují možnosti jejich výstavby za odhadem cca 250 mil. Kč/km s horizontem do 3 let od zahájení jednání.

A za druhé, že z důvodu zajištění bezpečnosti současných tratí SŽDC, s.o. nepřístupností vlivem umělých či přírodních překážek dosahuje maximálního rozsahu až osminásobku délky hranic ČR, přičemž pokud by ty byly oploceny a vytvořily z ČR gated community (bezpečně uzavřený rezidenční objekt), s obdobnými náklady jako v Maďarsku v roce 2015 (cca 175km za 1,9 miliard Kč [12]), tak by to ČR stálo cca 25 miliard Kč.

Zdroje:

[1] http://hradec.idnes.cz/vysokorychlostni-trat-pres-hradec-kralove-fkq-/hradec-zpravy.aspx?c=A160615_2253416_hradec-zpravy_the

[2] http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/vysokorychlostni-zeleznice-v-cr/

[3] http://www.techmagazin.cz/238

[4] http://www.railjournal.com/index.php/high-speed/moroccan-high-speed-line-to-open-in-june-2018.html

[5] http://www.railwaygazette.com/news/high-speed/single-view/view/africas-first-high-speed-train-delivered.html

[6] https://en.wikipedia.org/wiki/Kenitra%E2%80%93Tangier_high-speed_rail_line

[7] http://www.railway-technology.com/news/newschina-wins-16bn-contract-to-support-hungary-serbia-high-speed-rail-4738236

[8] Miquel Morata Royes: Introduction to high speed railway services in the Czech Republic (2009)

[9] Václav Fučík: Cost benefit analysis of high speed railway line Prague – Brno (2015)

[10] http://www.szdc.cz/o-nas/zeleznice-cr/zeleznicni-sit-v-cr.html

[11] http://www.szdc.cz/web/prejezdy/prejezdy-v-cislech.html

[12] http://www.reuters.com/article/us-europe-migrants-hungary-fence-insight-idUSKCN0RN0FW20150923