Nový „Junckerův tým“ s přidělenými portfolii byl oficiálně představen v Bruselu dne 10. září a byl výsledkem několikaměsíčního vyjednávání mezi předsedou Komise a členskými státy. Sedm komisařů ze současné Barrosovy Komise, pět bývalých premiérů, čtyři ministři, devatenáct bývalých ministrů a osm bývalých europoslanců budou tvořit nové kolegium komisařů pro následujících pět let. Juncker také dodržel svůj závazek týkající se zastoupení žen v nové Komisi- celkem devět žen bude součástí 28-členného týmu. Zároveň se jmenováním nového kolegia došlo k organizačním změnám, jež mají napomoci efektivnějšímu naplňování priorit v daných oblastech. 

Nové rozdělení portfolií v Evropské komisi

Nová Komise je nyní rozdělena do projektových týmů, v jejichž čele bude stát šest místopředsedů a Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Tito místopředsedové budou mít za úkol koordinovat širší skupiny komisařů zodpovědných za resorty, jež spolu vzájemně souvisí. Jeden z místopředsedů, dánský ministr zahraničí Frans Timmermans, bude navíc mít „titul“ prvního místopředsedy a bude kromě vedení příslušného týmu zaměřujícího se na spravedlnost a vnitřní věci také pravou rukou předsedy Komise. Mimo jiné bude v rámci své „watchdogové funkce“ dohlížet na to, jestli návrhy Komise respektují principy proporcionality a subsidiarity a zda dochází k dodržování zásad Listiny základních práv a právního státu ve všech činnostech Komise. Dále bude také zajišťovat koordinaci a vztahy s Evropským parlamentem (EP), zejména co se týká strategického plánování.

Rozdělení týmů a jejich místopředsedové:

1. Zaměstnanost, růst a investice (Jyrki Katainen)
2. Jednotný trh v oblasti digitálních technologií (Andrus Ansip)
3. Energetická unie (Alenka Bratušek)
4. Hospodářská a měnová unie (Valdis Dombrovskis)
5. Zlepšování právní úpravy, meziinstitucionální vztahy, právní stát a Listina základních práv (Frans Timmermans)
6. Rozpočet a lidské zdroje (Kristalina Georgieva)
7. Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (Federica Mogherini)

Jean-Claude Juncker rozdělil Evropskou komisi do několika projektových týmu.
zdroj: commons.wikipedia.org

Od těchto změn si Juncker slibuje dynamickou interakci mezi členy a tedy „rozhýbání“ dosavadní statické struktury, přičemž od nových místopředsedů očekává, že budou fungovat jako jakési filtry, neboť budou moci zastavit iniciativu (včetně legislativních návrhů) pocházející od komisaře v jejich týmu. Dále budou odpovídat za definování prioritních projektů. Zvláštní veto získá první místopředse-da, jehož pravomocí bude vetovat jakýkoliv návrh (i legislativní) pocházející nejen od jednotlivých komisařů, ale i jednotlivých projektových týmů.

Kromě výše popsaných změn v celkové organizaci práce Komise došlo také k již zmiňovanému přeskupení portfolií. Pod jednoho komisaře byly seskupeny klimatické změny a energetika. Tuto změnu Juncker povedl, protože se podle něj daná témata vzájemně ovlivňují a doplňují. Nicméně například Mark Johnson z European Policy Centre komentuje tento krok jako neracionální a doplňuje, že by mohl vést k neschopnosti Unie adekvátně reagovat na globální klimatickou krizi. Své pochybnosti ohledně spojení vyjádřilo také několik poslanců Evropského parlamentu, kteří Junckerovi napsali, že riskuje oslabení obou agend.

Dále bude existovat komisař pro finanční záležitosti, daně a celní unii. Toto portfolio bylo vytvořeno, aby zmíněné politiky nebyly odtrženy od hospodářské a měnové unie a přispěly tak k bezproblémovému fungování celkové správy hospodářských záležitostí.

Třetím změněným portfoliem je oblast finanční stability, finančních služeb a unie kapitálových trhů. Jean-Claude Juncker chtěl vytvořením této agendy sjednotit pod dohled jediného člověka všechny reformy, které Unie za poslední léta přijala k zajištění finanční stability a zlepšení dohledu nad vnitřními trhy.

Další změnou je sloučení životního prostředí, námořních záležitostí a rybolovu do jednoho portfolia. K tomuto došlo, protože všechny zmíněné politiky mají dle Junckera společného jmenovatele v nutnosti zachovávat přírodní zdroje a jsou také důležitou hybnou silou konkurenceschopnosti Unie. Podobně jako u agendy klimatických změn a energetiky, i tuto změnu Mark Johnson komentuje pochybnostmi, že by mohlo dojít k celkovému celkovému oslabení jednotlivých politik v nově spojených portfoliích.

Juncker se také rozhodl nevytvořit samostatnou pozici komisaře pro rozšíření. Místo toho bude tato záležitost v kompetenci komisaře pro evropskou politiku sousedství. Předseda komise své rozhodnutí odůvodnil tak, že „EU si potřebuje odpočinout od rozšiřování.“ Oznámil také, že za jeho předsednictví sice budou dále probíhat jednání s kandidátskými zeměmi a to zejména ze západního Balkánu, avšak během příštích pěti let nedojde k dalšímu rozšíření Unie.

Rozhodnutí nevytvořit pozici komisaře pro rozšiřování se opět ne všude setkalo s podporou. Například švédský ministr zahraničí Carl Bildt se o něm na sociální síti Twitter vyjádřil jako o „špatném signálu“ a „nedostatku odpovědnosti.“ Překvapení a obavy vyjadřovali také diplomaté ze zemí západního Balkánu.

Ke značným změnám došlo také v portfoliu justice a vnitřních věcí, které bylo rozděleno mezi tři komisaře. Konkrétně bude jedním z nich první místopředseda (Frans Timmermans), který bude mít mimo jiné na starosti dohled nad respektováním zásad vlády práva a Listiny základních práv EU. Pod jeho vedení pak budou spadat druzí dva – Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví, a Dimitris Avramopoulos, komisař pro migraci a vnitřní věci.

Očekává se, že větší dohled EU nad dodržováním Listiny nebude členskými státy přijat kladně. V minulosti totiž často využívaly principů národní suverenity a subsidiarity, aby se vyhnuly dohledu Unie v otázkách zachovávání jejích základních principů.

Zajímavé je také vytvoření výše zmíněné pozice komisaře pro migraci a vnitřní věci. První místopředseda si v jeho případě bude muset pohlídat, aby nedošlo ke vzájemnému kolidování politik souvisejících s pohybem pracovních sil a azylem s otázkami kriminality a policie.

Slabá a silná portfolia?

S novým přerozdělením dosavadních portfolií se otevřela také debata o tom, jaká portfolia lze považovat za silná a jaká naopak za slabá. Klíčová portofolia byla dle agentury Reuters svěřena francouzskému ministrovi financí Pierru Moscovicimu (portfolio Hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla) a britskému kandidátovi Jonathanu Hillovi (portfolio Finanční stability, finančních služeb a jednotného kapitálového trhu).

Francouzský ministr financí Pierre Moscovici dostal nejsilnější portfolio v Evropské komisi.
zdroj: flickr.com

Francouzská opozice je však s výběrem nespokojená, dle nich poprvé v historii Francie nebude mít autonomního evropského komisaře, neboť nad ním bude stát nový místopředseda Valdis Dombrovskis a o ekonomické portfolio se bude dělit právě s britským kandidátem. Britský kandidát přitom čelí kritice ze strany svých oponentů, a to kvůli své lobbistické minulosti. Zároveň se některým politikům pravicového politické spektra nelíbí, že by měl britský kandidát na starost otázku bankovní unie.

Nominace Pierra Moscoviciho dále vzbudila silné reakce na obou stranách francouzského politického spektra. Hlavními argumenty hovořícími proti správě tohoto portfolia spočívají ve francouzské neschopnosti splňovat kritéria Paktu stability a růstu, který si dává za cíl udržovat veřejný dluh pod 3% HDP. Dluh Francie v roce 2014 dokonce vzrostl na 4,4% HDP.

S přidělením dvou klíčových portfolií Francii a Velké Británii nesouhlasí ani hnací síla unijní ekonomiky, Německo, jehož kandidát, bývalý komisař pro energetiku Gunter Oettinger, bude spravovat portfolio zodpovědné za digitální ekonomiku a společnost. Hlavní problém vidí v krocích, které podporuje Velká Británie a jež dle sociálních demokratů nemohou vyvést EU z krize. S francouzským ekonomickým portfoliem nesouhlasí Německo z toho důvodu, že se Francie v současnosti nachází pod rozpočtovým dohledem EU.

Německo navíc zažívá zklamání z přiděleného portfolia. Dle europoslance Jana Albrechta (Zelení) je výběr portfolia zodpovědného za digitální ekonomiku pro zkušeného německého politika největším omylem, kterého se Juncker dopustil. Oettinger dle Albrechta navíc nemá žádné zkušenosti v této oblasti.

Nemalou kritiku sklízí také bývalý španělský ministr zemědělství a současný europoslanec Miguel Arias Cañete, který se má stát komisařem pro energetiku a klimatickou politiku, přičemž už samotné spojení těchto dvou klíčových portfolií vyvolalo kritiku některých europoslanců a obavy, že se ochrana klimatu dostane do pozadí. Oponenti nesouhlasí s navržením Cañeteho hlavně proto, že ještě donedávna vlastnil podíl ve dvou ropných společnostech a je zde možnost střetu zájmů.

Priority Jeana-Clauda Junckera

Po svém zvolení dal nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker najevo již několik priorit.

Jako první uvádí politiku růstu a vytváření pracovních míst, která by měla tvořit základní pracovní náplň budoucí Evropské komise. S tímto cílem souvisí například jeho návrh programu, který se zaměřuje na mladé nezaměstnané. Podle plánu by měl být financován z veřejných a soukromých investic, ale chce využít také již existující programy Evropské investiční banky a členských států.

Další prioritou je vytvoření jednotného digitálního trhu. Již dříve se vyjadřoval v tom smyslu, že jeho předsednictví bude zasvěceno digitálním technologiím. Argumentoval přitom tím, že novodobé technologie jsou novými prostředky pro demokracii a jsou přínosné také pro ekonomii vzhledem k tomu, že tento sektor se stane zdrojem nových pracovních míst.

Otázka energetiky bude pro nového předsedu Evropské komise klíčová. 
zdroj: en.wikipedia.com

Klíčová pro něj bude také přeměna energetické politiky v novou Evropskou energetickou unii. S tímto jeho cílem souvisí také již zmiňovaná změna v rozdělení portfolií. Junckerovou snahou je dle jeho slov zvýšit energetickou účinnost Unie o minimálně 30 %. Tímto cílem jde mimochodem proti politice svého předchůdce José Manuela Barrosa, který prosazoval zvýšení maximálně o 27 až 29 %. Junckerovi půjde zejména o to, aby Evropa byla schopná v případě nutnosti měnit dodavatele a aby byl posílen podíl obnovitelných zdrojů energie.

Dále se nový předseda Komise bude snažit sjednat přiměřenou a vyváženou obchodní dohodu s USA či reformovat měnovou unii. V souvislosti s druhým zmíněným by chtěl jednak do systému „trojky“ institucí, které se zabývaly krizí eurozóny (Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise) přidat více demokracie a legitimity skrze parlamentní kontrolu a to jak na evropské tak národní úrovni. Zároveň má v úmyslu zařídit, aby v budoucnu přijímaná podpora a programy reforem byly posouzeny z hlediska sociálního dopadu.

Mezi priority zařadil Jean-Claude Juncker také odpověď na britskou otázku. Jeho základním cílem je udržet Spojené království v Evropské unii. Na toto téma hovořil předseda Komise také s britským premiérem Davidem Cameronem krátce po svém zvolení, přičemž mu během této konverzace sdělil, že je odhodlán nalézt pro Velkou Británii řešení.

Mimo tyto základní body se jeho plán dotýká i problematiky přistěhovalectví. V tomto ohledu má v úmyslu zavést Společný evropský azylový systém, posílit spolupráci se třetími zeměmi (zejména v severní Africe), zlepšit pravidla legálního přistěhovalectví (v tomto směru hovořil například o reformě systému tzv. modrých karet, které umožňují vysoce kvalifikovaným občanům ze zemí mimo EU pracovat a žít v EU – s výjimkou Velké Británie, Irska a Dánska). A v neposlední řadě by se chtěl Juncker věnovat zajištění evropské hranice například skrze posílení činnosti agentury FRONTEX. 

Tento text je zkrácenou verzí odborného podkladu, který v plném znění naleznete na našich internetových stránkách.

Tereza Nováková je spolupracovnice analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty.

Pavlína Vážanová je spolupracovnice analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty.