Česká republika se v minulém roce zařadila mezi pět evropských zemí s nejstaršími učiteli. Zastoupení mladých lidí je ve školních sborovnách tudíž stále minimální. Přitom české vysoké školy nabízí v rámci studia pedagogiky mnoho možností dalšího profesního i osobnostního růstu. O nich i dalších aspektech studia na pedagogických fakultách přinášíme informace v následujícím článku.

Pokud patříte mezi zájemce o studium pedagogiky, jste v České republice poměrně ohroženým druhem – učitelství neláká tolik studentů jako dříve. Tento trend dokládají i průzkumy OECD, které proběhly v minulém roce. Vyplývá z nich, že pouze 6% učitelských sil na školách tvoří mladí lidé do třiceti let.

Nepříliš lichotivý výsledek, zvláště v situaci, kdy české pedagogické fakulty disponují širokou škálou oborů a nabízí nepřeberné množství jejich kombinací. Ani absolvent pedagogické fakulty ale nemusí vždy skončit za katedrou, v nabídce studia jsou totiž i obory neučitelské.

Prokázat všestranný talent

Prakticky všechny veřejné vysoké školy v České republice zajišťují přípravu budoucích učitelů. Rozdílné bývají pouze podmínky přijetí a oborové kombinace. Pokud patříte mezi zájemce o všeobecné učitelství v mateřské, základní nebo na střední škole, je třeba u přijímacích zkoušek počítat s důrazem na všestranný talent. Nestačí pouhé vědomosti, komise často hodnotí i uměleckou či fyzickou zdatnost.

Jak potvrzuje jedna z uchazeček o studium bakalářského programu učitelství v MŠ na Pedagogické fakultě UK, učitelé musí být všestranně vzdělaní a nadaní lidé: „Přijímací zkouška byla skutečně komplexní, skládala jsem ji v létě minulého roku. Už při podání přihlášky je třeba připojit potvrzení od lékaře a logopeda, následuje samotná zkouška. Tvoří ji hudební, výtvarná a tělovýchovná část, přijímací pohovor a debata nad seznamem četby. Museli jsme uplavat 100 metrů za daný čas, dělat gymnastické sestavy, hrát na hudební nástroje, zpívat, napsat test z dějin umění, kreslit… zkrátka prokázat nadání ve všech směrech.“

Přijímací zkoušky pro učitelství konkrétních předmětů se více soustředí na vědomosti s nimi spojenými. Ale například Univerzita Karlova od některých přijímacích testů upustila, kdo chce nyní studovat předměty v kombinaci s českým jazykem, nemusí z něj skládat zkoušku, test ho čeká pouze z druhého zvoleného oboru. Klíčem k přijetí mohou být i mimořádné úspěchy v oboru během studia střední školy – vítězství v olympiádách na celostátní úrovni a další výjimečné úspěchy – vše se počítá.

Za studiem pedagogiky třeba do Dublinu

Budoucí učitelé i ostatní studenti pedagogických fakult rozhodně nejsou odkázáni na pouhou teorii a mají možnost vyzkoušet si své dovednosti v praxi. Po absolvování vysoké školy tak ví, do čeho jdou a na co se v rámci své profese připravit. Přínosným způsobem, jak v průběhu studia rozšířit své znalosti, je i možnost výměnných pobytů. Ani o ty nejsou studenti ochuzeni, nejčastěji k tomuto účelu využívají program Erasmus.

Jak potvrzuje studentka angličtiny a ruštiny na pedagogické fakultě UK v Praze, při rozhodování o zahraničním studiu je z čeho vybírat. „Příští letní semestr budu trávit v irském Dublinu. Doufám, že si tam vylepším angličtinu a poznám nové lidi. Do programu Erasmus se hlásí hodně studentů, šanci dostat se do něj ale mají hlavně ti s dobrými známkami a dobře napsanou motivační esejí.“

Z pedagogické fakulty nejen za katedru

České vysoké školství je i v oblasti pedagogických oborů různorodé. Uchazeči si mohou volit předměty zaměřené na učitelství, nebo dát přednost takzvaným neučitelských oborům. Například Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích zajišťuje vzdělání ve filologii, arteterapii, bohemistice, sociální pedagogice, geografii pro veřejnou správu nebo psychologii.

Také pedagogická fakulta v Hradci Králové disponuje širokou nabídkou neučitelských oborů, jako je finančnictví a pojistná matematika, systematická biologie a ekologie, jazyková a literární kultura, samozřejmostí je i výuka cizího jazyka pro cestovní ruch nebo programy v rámci sociální politiky a sociální práce, vychovatelství i speciální pedagogiky.

Pokud chcete za vysokoškolským pedagogickým vzděláním zamířit do našeho hlavního města a nevěnovat se samotnému učitelství, Univerzita Karlova nabízí (podobně jako v Hradci Králové nebo Českých Budějovicích) studium psychologie, speciální pedagogiky a školského managementu. Brněnská Masarykova univerzita má pro zájemce připravené obory jako je lektorství cizího jazyka nebo speciální pedagogika a volný čas.

Pracovní uplatnění čeká i na Sorbonně

Rozhodujícím faktorem při výběru studia na vysoké škole je pro studenty pochopitelně následné pracovní uplatnění. V tomto ohledu je pedagogické zaměření téměř sázkou na jistotu. Jak už bylo řečeno v úvodní části, české školství potřebuje nové učitelské síly jako sůl.

Absolventi neučitelských oborů mohou po svém absolutoriu zamířit do nejrůznějších poradenských institucí, úřadů, personálních oddělení firem i výchovných středisek. Speciální pedagogové nacházejí uplatnění v práci se zdravotně či mentálně postiženými dětmi, nebo jako logopedové. Vystudovaní odborníci na sociální pedagogiku a volný čas se specializují na děti a mladistvé ze sociálně znevýhodněných prostředí a etnických minorit. Uplatnění nacházejí i v nadačních a charitativních organizacích a centrech.

Pracovní příležitosti ale poskytuje i zahraničí. S jejich výběrem může pomoci například Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které tradičně vyhlašuje výběrová řízení na místa lektorů v evropských školách. Letos v únoru bylo takové řízení vyhlášeno například na místo lektora českého jazyka a literatury při lektorátu Université Paris-Sorbonne. Kromě toho mají učitelé středních škol možnost účastnit se Fulbrightova programu, tedy učitelského výměnného pobytu v USA.

A praxe?

Pokud se rozhodnete pro kariéru učitele, musíte být vybaveni nejen příslušnými vědomostmi, ale i určitými osobnostními schopnostmi. Učitelé jsou sice autoritami, a to zvláště pro své mladší žáky, zároveň s nimi ale musí umět komunikovat a pomáhat jim, když je třeba. Jak nám potvrdila paní učitelka ze základní školy, učitelství není jenom zábava. „Hodně lidí vidí na učitelské profesi jen ty dva měsíce prázdnin, které máme, ale neuvědomují si, že je to skutečně zasloužené volno, protože práce ve školství je občas pěkně náročná.“

Jedním dechem ale paní učitelka dodává, že si sama sebe neumí představit jinde, než za katedrou. Podobně jsou na tom absolventi pedagogických fakult, kteří do škol nezamíří. Jejich pracovní náplň je sice odlišná od té učitelské, ale také vyžaduje dokonalou schopnost komunikace a empatie.

 

 

Bottom line: Takže až vás příště bude na týden vyučovat praktikant(ka), buďte na něj/ni hodní. Je jich totiž jako šafránu...