Miroslav Tacl: Boom životního pojištění teprve přijde...

Boom životního pojištění teprve přijde...

- Jak vypadají perspektivy životního pojištění v České republice ve srovnání se zahraničím?

Životní pojištění má značnou perspektivu, a to z mnoha důvodů. Jde o produkty, které mohou oslovit širokou škálu klientů. Záleží na jejich zájmech, zda preferují zhodnocení investice, zda hodlají spořit na stáří nebo zda hledají ryzí pojistnou ochranu pro případ nepříznivé životní situace nebo v souvislosti se zajištěním přijatého úvěru. K naplnění teze, že životní pojištění má to nejlepší teprve před sebou, je nutno si vysvětlit faktory a podmínky, které toto pojištění ovlivňují. Zkušenosti západoevropských zemí ukazují, že boom životního pojištění nastává až od určité výše příjmů. Je tedy závislý na ekonomické úrovni. V souvislosti s předpokládaným růstem hrubého domácího produktu a reálných mezd v ČR to bude mít životní pojištění proto snadnější. Důležité je rovněž, jaké podmínky se pro něj vytvářejí. Jeho rozvoji určitě napomohly daňové výhody, jež jsou v platnosti od roku 2001, ale zdá se, že se jejich motivační vliv zeslabuje. Prostor by měla otevřít hlavně důchodová reforma. Působí i konkurence jiných finančních produktů. Bez hlubšího srovnání bych chtěl říci, že podstatné jsou rovné podmínky pro tyto produkty. V tomto směru je u nás třeba ještě mnohé učinit. Srovnání se zahraničím má svá úskalí. Sociální systémy jsou rozdílné a to ovlivňuje pozici životního pojištění. Ve srovnání se západoevropskými zeměmi, vzhledem k existenci jiného ekonomického a sociálního systému u nás do roku 1990, máme pochopitelně co dohánět, jak pokud jde například o podíl pojistného na hrubém domácím produktu, tak co se týká podílu pojistného na jednoho obyvatele. Oproti Maďarsku, Polsku či Slovensku je na tom ČR relativně lépe.

- Jakou roli může sehrát životní pojištění v procesu penzijní reformy?

V prvé řadě je nutno s uspokojením konstatovat, že v České republice již převládá názor, že nelze do budoucna vystačit jen s úpravami prvního pilíře. Je nutno brát ohled na možnosti průběžného financování, které jsou limitované, a také na budoucí očekávání dalších generací. Mění a bude se měnit pohled na život po ukončení pracovní angažovanosti. Je nutno tudíž počítat s rozvojem třetího pilíře, kam lze v současné době zařadit penzijní připojištění se státním příspěvkem a soukromé životní pojištění. Tyto doplňkové systémy je nutno rozvíjet a zvýšit v nejbližší době limity pro odpočet pojistného od základu daně. Určitým oříškem je, co s druhým pilířem? Domníváme se, že by měl být povinný a že by mohlo dojít například k uvolnění části odvodů z prvního do druhého pilíře. Pojišťovny jsou připraveny do něj vstoupit a nabídnout své produkty. Určitě není třeba zakládat nové operátory.

- Co pojišťovny a povodně? Zvládnou letošní jarní povodně? Jaká je perspektiva pojišťování povodní v České republice?

Letošní povodně nedosáhnou pravděpodobně z hlediska pojištěných škod rozsahu z roku 1997 a 2002. To neznamená, že je možno vzniklé škody podceňovat globálně či pokud jde o dopad na jednotlivé občany. V České republice - přes určitá omezení nutná po katastrofálních povodních v roce 2002 - se nabízí poměrně široký rozsah pojistné ochrany oproti některým jiným evropským státům. Je to určitá tradice. Tuzemské pojišťovny obstály v obou zmíněných letech, například na pojistných plněních z titulu povodně v roce 2002 vyplatily téměř 33 miliard Kč. Je nutno říci, že je to ve značné míře i zásluhou kvalitního zajištění. Při současných odhadech pojištěných škod z letošní povodně do výše jedné miliardy korun jistě není problém tyto pojištěné škody uhradit, ale spočívá v prognóze dalšího vývoje klimatu a povodní. Vzniká logická otázka, zda a jak bude možno pojišťovat toto pojistné nebezpečí v budoucnu, když se v Česku objevila pětisetletá voda v krátkém časovém období dvakrát po sobě a výkyvy klimatu jsou v celé Evropě zřetelné. Pojišťovny mohou pro pojištění katastrofických přírodních pojistných událostí využít některý ze zahraničních modelů. Mohou například vytvořit pool nebo může vzniknout určitý fond z vybraného pojistného, který by garantoval stát, nebo lze uvažovat o povinném pojištění majetku, konkrétně o povinném připojištění k požárnímu pojištění, jako je tomu ve Francii. Opcí a kombinací je celá řada. Vše závisí také na zájmu státu, ale i na tom, jak uvažovaný systém bude vycházet ekonomicky, tj. pro klienty i pojišťovny. V České asociaci pojišťoven (ČAP) se o některých z těchto řešení uvažuje.

- České pojišťovnictví zvládlo zásadní implementaci směrnic k 1. květnu 2004. Uklidnil se od té doby legislativní ruch?

Za prvé je nutno konstatovat, že po 1. květnu 2004 a pak od 1. května 2005 bylo nutné se soustředit na aplikaci nových zákonů do praxe. Nešlo o jednoduchý proces. Například zákon o pojistné smlouvě si vyžádal značné finanční náklady pojišťoven.

Bylo nezbytné upravit pojistné produkty, vydat nové pojistné podmínky, prodejní materiály a vyškolit obchodní službu. Té se naprosto zásadně dotkl zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích povinností registrace a splněním odborné způsobilosti a dalších požadavků zákona; například 25 tisíc jich složilo v roce 2005 odbornou zkoušku základního stupně odborné způsobilosti v členských pojišťovnách ČAP. Před pojišťovnictvím je ale implementace dalších směrnic; o zajištění, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. pátá motorová) a tzv. směrnice gender, v níž je obsažen zákaz používat rozdílů vyplývajících z pohlaví při tvorbě sazeb a při kalkulaci výplat pojistného plnění. Tato směrnice však umožňuje členským státům udělit výjimku z výše uvedeného zákazu. Dá se předpokládat, že v České republice se prosadí stanovisko, které vyjadřuje, že používání rozdílů v pohlaví v pojištění není diskriminací. V procesu tvorby legislativy EU však došlo k podstatným změnám. Byla přijata nová politika pro oblast finančních služeb na období 2005 až 2010. Omezuje se počet legislativních iniciativ, směřuje se ke zjednodušení legislativy, počítá se s kodifikací směrnic k pojišťovnictví a zvýší se tlak na lepší regulaci. To jsou cíle, které lze uvítat.

(red)