Bolívie znárodnila zásoby ropy a plynu

Bolívie znárodnila zásoby ropy a plynu

I když těžařské společnosti věděly, že po zvolení indiánského levicového vůdce Eva Moralese bolívijským prezidentem budou mít v zemi problémy, hlava státu je překvapila. Morales, dva dny po schůzce se svými mentory, levicovými vládci Kuby a Venezuely Fidelem Castrem a Hugo Chávezem, znárodnil těžbu plynu a ropy.
Potvrdil tak odborníky široce sdílený názor, že Latinská Amerika se v letošním "supervolebním" roce posune výrazně doleva. V posledních desetiletích kontinent prodělával protržní obrat a strukturální reformy. Ty ale nevyřešily základní sociální problémy, jen pomalu odstraňují chudobu a jejich neúspěchy posílily levici.
Třeba volby v Peru v prvním kole vyhrál levicový populista Ollanta Humala také na vlně odporu vůči privatizaci či zahraničním investorům. Nejsledovanější bude hlasování v Brazílii, kde se o druhý mandát uchází dosavadní prezident Lula da Silva. Ten je však - na rozdíl od Moralese nebo Cháveze - považován za pragmatika, který zastává v ekonomice liberální postoje.

Nejasná budoucnost

Bolívijský příklad bude nyní pečlivě sledovaný, protože jde v době rostoucích cen ropy a plynu o významného producenta obou těchto surovin. Postiženo je pět velkých zahraničních společností, nejvíce španělský Repsol, který ovládá třetinu bolívijských zásob plynu. Armáda a zástupci státu obsazují i zařízení firem Petrobras z Brazílie, British Gas, Total z Francie a amerického Exxonu.
Podrobnosti znárodnění nebyly včera známy, a společnosti byly proto ve svých reakcích opatrné. Mají nyní 180 dní, aby se přizpůsobily novým podmínkám, zatím budou dostávat 18 procent ze zisku. Podle agentury Reuters jim zřejmě zůstane jen vlastní těžba na dosud obsazených polích.
"Je to historický den, kdy Bolívie získá absolutní kontrolu nad svým přírodním bohatstvím," řekl Morales, radikální levicový vůdce. Loni v prosinci vyhrál volby právě sliby o větším podílu obyvatel země na ziscích z těžby ropy a plynu, jehož má Bolívie v Jižní Americe druhé největší zásoby. V předchozích dvou letech kvůli sporům o těžbu padli dva prezidenti a rostla síla levicových hnutí s kořeny mezi původními obyvateli Bolívie.
Zneklidnění už vyjádřila španělská vláda, Evropská komise či USA. "Bolívijští ekonomové a podnikatelé se bojí vlivu, jaký bude mít rozhodnutí na ekonomiku," napsal list El País. Panují obavy hlavně z ekonomické izolace druhé nejchudší země Jižní Ameriky.

Překvapivé rozhodnutí

Překvapivé je vedle hloubky, do jaké znárodnění jde, i načasování kroku. Morales zpočátku své vlády naznačoval, že se bude chtít se zahraničními investory dohodnout a ti s tím také počítali. Bolívie nemá dostatek prostředků na investice do těžby a dopravy, nemá ani přístup k moři, a potřebuje proto mezinárodní spolupráci. Vláda má také nedostatek rafinérií.
Znárodnění je výsledkem tlaku nejradikálnějších levicových skupin uvnitř hlavní politické síly Hnutí za socialismus, kde vysoké funkce zastávají i bývalí velitelé levicových geril. Morales sám vzbuzoval dosud obavy zejména ve Washingtonu tím, že pochází z řad pěstitelů koky. Bolívie je druhým až třetím největším producentem kokainu v Latinské Americe.
Evo Morales, zvolený většinou 54 procent hlasů, má nyní podle průzkumu firmy Apoyo podporu 80 procent obyvatel.