Komu pomůže změna výplaty?

Resortní ministr Zdeněk Škromach tvrdí, že přesun výplaty nemocenské za prvních čtrnáct dnů na zaměstnavatele při současném snížení odvodů z 3,3 % na 1,4 % je pro ně výhodný. Údajně získají možnost kontrolovat nemocnost a ušetří. Rovněž zaměstnanci malých firem na tom prý budou lépe, neboť nebudou muset čekat na úhradu z České správy sociálního zabezpečení.
Naše firma (6,5 zaměstnance, průměrná mzda 18 000 Kč) ušetří na odvodech 2394 Kč. Za čtrnáct dní nemoci vynaloží 4488 Kč. Úspora tedy pokryje pouze prvních osm dní nemoci. Nebo dva pracovníky s chřipkou při průměrné délce marodění pět dní.
Další dobu nemoci bude muset zaměstnavatel hradit ze svého přesto, že v průběžném systému si zaměstnanci dávky předplácejí.
Kontrola nemocnosti je vymožeností fiktivní, neboť stojí čas i peníze. Navíc jde o zřejmý alibismus kompetentních státních orgánů a rezignaci na odpovědnost lékařů. Lze očekávat, že zaměstnavatel bude tlačit na to, aby zaměstnanec krátkodobou nemoc buď přecházel, nebo si na ni bral dovolenou (výše dávky za první tři dny nemoci pracovníka k tomu dokonce motivuje).
Zde však narážíme na diskriminaci pracovníka produktivní sféry proti státnímu zaměstnanci, danou rozdílnou zákonnou lhůtou dovolené. Ať tak, či onak, novela zákona může objektivně vyústit ve zhoršení zdravotního stavu pracujících a omezení jejich možnosti odpočinku.
V případě zvýšené či střednědobé nemocnosti bude zaměstnavatel ze svých zdrojů šetřit výdaje státu. Ladislav Šafránek, Praha

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace