Evropská komise včera navrhla zavést jasnější pravidla hry pro odvolání neúspěšných uchazečů o veřejné zakázky.
Cílem je účinněji čelit případné diskriminaci a porušování pravidel hry i více otevřít konkurenci tento trh, který představuje okolo 16 procent hrubého domácího produktu "pětadvacítky", v číslech za rok 2003 pak 1,5 biliónu eur.
Návrh ještě bude potřebovat souhlas členských států a Evropského parlamentu, aby se mohl stát evropským zákonem.

Podle návrhu směrnice by úřady musely ve lhůtě nejméně deseti dnů mezi vyhlášením vítěze tendru a podepsáním kontraktu informovat konkurenty a poskytnout jim tak příležitost napadnout toto rozhodnutí u odvolacího orgánu, aby je mohl pozastavit či zrušit. V naléhavých případech by se lhůta mohla zkrátit na sedm dnů. Direktiva by členské státy zavázala zavést sankce, aby porušování pravidel při uzavírání kontraktů nemohlo zůstat beztrestné.

V čem jsou slabiny zákonů


Komise se snaží zaplnit mezery v evropských zákonech, které dosud na unijní úrovni neslaďují národní pravidla a lhůty pro odvolání se proti přidělení kontraktu.
Slabinou se jeví zejména netransparentní zakázky přidělené jedinému uchazeči či výběrová řízení v šibeničních lhůtách. Odvolací procedura však bývá mnohdy tak nákladnou a nejistou záležitostí, že se do ní mnohé firmy raději ani nepouštějí, navzdory podezření z porušení zákona.

Návrh komise by znevýhodněným firmám pomohl účinněji napadnout sporná rozhodnutí a zabránit nezákonnému přidělení lukrativních zakázek.
"Podniky, které se ucházejí o veřejné zakázky, si musí být jisté regulérností soutěže, stejně tak jako daňoví poplatníci, kteří nakonec zakázku zaplatí. V důsledku to znamená, že podniky by kdekoliv v EU měly mít možnost napadnout případné neférové rozhodnutí, aby mohlo být napraveno. Toto posílení práv uchazečů se promítne do lepší ochrany podniků, zesílení konkurence a rozumnějšího využívání veřejných výdajů," uvedl komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy.

Co to znamená pro Česko


Podle zdrojů z komise by však nové ustanovení chránilo i úřady: pokud by se ve stanovené lhůtě neobjevily žádné námitky, byly by už "za vodou". Unijní pravidla by se přitom jako dosud uplatňovala až po překročení prahu, který u dodávek zboží a služeb nyní představuje 420 000 eur a u velkých prací 5,3 miliónu eur.
"ČR již nyní uplatňuje lhůtu 15 dnů po vyhlášení vítěze tendru na podání námitek zadavateli a v případě zamítnutí námitek se lze do deseti dnů odvolat k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže," řekl mluvčí stálého zastoupení Česka při EU Jan Vytopil. České stanovisko však zřejmě vykrystalizuje až z detailnějšího posouzení návrhu EK.

S porušováním unijních pravidel pro veřejné zakázky mají problémy prakticky všechny členské země "pětadvacítky", ale úředníci komise si ani netroufají odhadnout, jak velké části trhu by se pochybení mohla týkat. V minulosti EK například formálně upozornila Prahu na podezření z porušení předpisů o zadávání veřejných zakázek podnikem Lesy ČR.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace