Čepro nemusí platit Tukovému průmyslu celní dluh, rozhodl soud

Čepro nemusí platit Tukovému průmyslu celní dluh, rozhodl soud

Distributor pohonných hmot a správce státních hmotných rezerv, společnost Čepro, nemusí firmě Tukový průmysl zaplatit celní dluh 75 miliónů korun. Tento páteční rozsudek Městského soudu v Praze hodnotí Čepro jako první krok k odvrácení hrozby finančního útoku firem, napojených podle policie na stíhaného podnikatele Radovana Krejčíře.
Daň za odebrané pohonné hmoty vyměřili celníci Tukovému průmyslu, který s odkazem na dříve podepsanou smlouvu s Čeprem tvrdí, že tuto sumu - původně určenou až na 2,8 miliardy korun - má zaplatit Čepro. U něho bylo palivo, patřící firmě Bena, uloženo. Podle rozsudku se však smlouva nevztahuje na třetí osoby a celní odbavení prodaného paliva tak má řešit dohoda mezi Tukovým průmyslem a Benou. Podle soudce Josefa Pařízka tak Čepro za celní dluh není zodpovědné.
Státem ovládaná společnost ale zdaleka nemá vyhráno: Tukový průmysl se může ještě odvolat k Vrchnímu soudu v Praze a Čepru v jiném sporu stále hrozí, že bude muset zaplatit zhruba tři miliardy pochybných, ale soudem v roce 2004 už potvrzených pohledávek firem Al Batal a M Port. Pohledávky, jejichž původ a pozadí celé kauzy nyní prošetřuje policie, soud tehdy uznal jen díky tomu, že pracovnice firmy nepředala vedení obsílky k soudu. Ten tedy rozhodl bez účasti zástupců Čepra jako údajného věřitele a následnou exekuci pak společnost odvrátila až doslova na poslední chvíli.
Případem se nyní zabývá Ústavní soud, který pravoplatnost pohledávek potvrdí, nebo věc vrátí zpět k novému projednání. Generální ředitel Čepra Pavel Švarc si ani nepřipouští, že by tento druhý soud mohl skončit pro firmu špatně. "Zločincům nic platit nebudeme, ta pohledávka je jednoznačně fiktivní. Věřím, že to Ústavní soud pošle zpět k projednání, pro které máme ještě více důkazních prostředků než v případě sporu s Tukovým průmyslem," uvedl Švarc.
Celá kauza už ale přišla Čepro hodně draho. Na obranu vydala firma už za Švarcova předchůdce Tomáše Kadlece - nyní také podezíraného policií z účasti na podvodu - přes 70 miliónů korun. To přivedlo státní firmu s 800 zaměstnanci v roce 2004 do ztráty 31 miliónů korun. Loni dosáhlo Čepro, zabývající se velkoobchodem, distribucí pohonných hmot a provozem 190 čerpacích stanic EuroOil, hrubého zisku necelých 24 miliónů.
Čepro i přes nedořešenou finanční hrozbu nezbytně potřebuje investovat stamilióny do obnovy zastaralých a ekologickou havárií hrozících produktovodů a skladů ropných látek. Kde na to vzít? Švarc, který vystřídal ve vedení firmy Kadlece loni v říjnu, dokázal krátce poté přesvědčit vládu, aby navýšila základní jmění Čepra o tři miliardy. Značné sumy ale bude muset firma přidat sama. Náklady na schválenou koncepci rozvoje pro období let 2006 až 2010 totiž vycházejí na více než sedm miliard.