Mají dlouhé dluhopisy šanci?

Poptávku po dlouhých dluhopisech pohání rostoucí průměrná délka života.

Ceny dluhopisů s nejdelší dobou splatnosti v Evropě prudce stoupají, protože vlády jich nevydávají dostatečné množství. Na to upozorňuje Tanguy Le Saout, jeden z portfolio manažerů největšího evropského dluhopisového fondu (spravuje aktiva v hodnotě 18,6 miliardy dolarů) - Pioneer Investments - Euro Bond.

Růst poptávky po dlouhodobých dluhopisech vysvětluje jako důsledek měnící se demografické situace. Fond nakoupil padesátileté dluhopisy francouzské vlády, jakmile se 23. února začaly prodávat. Od té doby jejich cena vzrostla o 11 %. Tato strategie pomohla fondu překonat svůj benchmark za posledních šest měsíců.

KUPUJÍ JE PENZIJNÍ FONDY

Dalším příkladem může být letošní prudký nárůst poptávky po padesátiletých dluhopisech britské vlády ze strany penzijních fondů, který zvedl jejich hodnotu za čtyři týdny o 6 % a vytlačil výnosy, jejichž výše je nepřímo úměrná cenám, na historické minimum. Penzijní fondy se na tyto investice vrhají, aby pokryly platby, které na ně neodvratně čekají, neboť důchodci žijí déle.

"Lidé podceňují, kam až může jednoduchá dynamika poptávky dlouhodobé evropské dluhopisy dostat," vysvětluje Le Saout, podle něhož "proces přesouvání investic penzijními fondy teprve začíná."

Le Saoutova strategie také zlepšuje návratnost fondu, který ve druhé polovině roku 2005 překonal svůj benchmark, index globálních vládních dluhopisů zemí EMU banky J. P. Morgan Chase poté, co byl pět let ve skluzu.

Přestože fond Le Saout převzal teprve v březnu 2004, podle agentury Standard & Poor's se za poslední rok mezi podobnými fondy drží mezi horními 10 procenty, v porovnání s umístěním v první třetině, kde byl pět let předtím.

NE KAŽDÝ MÁ STEJNÝ NÁZOR

Dluhopisový stratég skupiny Credit Suisse v Curychu Karsten Linowsky je však k Le Saoutově strategii skeptický, protože její úspěch závisí na pokračujícím zotavování evropských dluhopisů s nejdelší splatností, i přes letošní zvyšování nabídky.

Německo, Francie a Nizozemsko loni ztrojnásobily množství prodaných dluhopisů se splatností 30 let a více na přibližně 22 miliard eur či 27 miliard eur. Německo plánuje, že množství letos prodaných třicetiletých dluhopisů zdvojnásobí na 12 miliard eur, což představuje 5 procent z částky 230 miliard eur, které hodlá do prodeje dát.

Linowsky uvedl, že příliš mnoho dluhopisů v oběhu by mohlo způsobit pokles cen a až padesátiletá durace znamená, že mnohem snadněji podléhají rostoucí inflaci.

Inflace spotřebitelských cen zatím každý měsíc, kromě jednoho v loňském roce, dosáhla nebo dokonce přesáhla 2 % vytyčená Evropskou centrální bankou. "Je těžké říci, že nyní je v Evropě vhodná doba k nákupu velmi dlouhých dluhopisů, uvážíme-li, jak daleko už se trh dostal," uvedl Linowsky. "Je velmi nepravděpodobné, že se velké zisky budou někdy v brzké době opakovat, protože evropské země již dluhopisy ve velké míře prodávat chtějí, a inflace zůstává pro dluhopisy s delším datem splatnosti neustálým rizikem."

Celosvětový šéf úrokové strategie Barclays Capital v Londýně Tim Bond v nedávném rozhovoru poznamenal, že výnosy z britských padesátiletých dluhopisů mohou se zvyšující se nabídkou do konce roku stoupnout.

DEMOGRAFIE JE NEÚPROSNÁ

Poptávka penzijních fondů po dluhopisech se splatností až po 10 a více letech je poháněna měnící se demografickou situací. Britský národní statistický úřad uvedl, že očekávaná průměrná délka života Angličana narozeného v roce 1950 je 66,4 roku, zatímco u lidí narozených v roce 1997 je to 75,1 roku.

Podle společnosti Watson Wyatt & Co., která je strategickým poradcem penzijních fondů, zatím nabídka dluhopisů poptávce ani zdaleka nestačí.

"Nedostatečná nabídka delších dluhopisů vytváří začarovaný kruh, protože lidé se k nim začínají hrnout, a to žene ceny nahoru," uvedl Iain Beattie, který je investičním ředitelem firmy Watson Wyatt v Londýně. "Penzijní fondy si nemohou dovolit tuto příležitost propásnout, kvůli čemuž je situace na trhu velmi napjatá."

Valná většina investorů do vládních dluhopisů činí svá rozhodnutí na pozadí vládní hospodářské a monetární politiky, uvedla fondová analytička agentury Morningstar v Mnichově Natalia Siklic.

Le Saout se tomuto přístupu vzdaluje a snaží se, aby jeho rozhodnutí byla více určována nabídkou a poptávkou, neboť předvídání zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou je stále obtížnější, jak říká.

Originál článku na www.crestcom.cz
Zdroj: International Herald Tribune