Vícezdrojové financování získává nový švih

Exportní financování zboží investiční povahy se od běžných exportů liší především objemem peněz, které jsou nutné k realizaci projektů. Peníze se v takových případech shromažďují z různorodých zdrojů, používá se zajištění a mluvíme o strukturovaném financování, o strukturovaných produktech trade finance.
Nejen služby komerčních bank a pojištění, ale i kombinace s produkty kapitálového trhu může udělat z obchodního případu atraktivní záležitost - peníze lze získat relativně velmi rychle a levně, se značným snížením rizika změny směnného kurzu. Nákladné projekty v řádech desítek či stovek milionů USD mají, pokud jde o financování, zpravidla vždy nadnárodní charakter.
Příkladem je velký projekt mobilního operátora Safaricom Kenya v africké Keni. Peníze nutné pro jeho uskutečnění pocházely ze dvou zdrojů: jedním byl syndikovaný úvěr v eurech, poskytnutý několika bankami (Citibank, Barclays, Standard Chartered, KBC, Bank) se splatností pět let, který pokryl necelou třetinu nákladů na projekt. Zbylé dvě třetiny byly obstarány formou emise střednědobých dluhopisů (na šest let), vydaných společností Safaricom v kenžských šilincích. Záruku investorům, kteří nakoupí tyto dluhopisy, vystavila Citibank, a to až do výše 75 procent rizika společnosti Safaricom. Tato banka se přitom sama zajistila ve výši plných sto procent u belgické pojišťovny exportních úvěrů Decroire/Delcredere (OND). Pojišťovna však figurovala i v té části transakce, která se týkala úvěrů - zmíněný syndikovaný úvěr pojistila bankám proti politickým rizikům až do výše 97,5 procenta půjčené částky a proti komerčních rizikům až do výše 75 procent.
V čem byla kombinace zdrojů financování v tomto případě výhodná? Domácí měna, v níž byly vydány dluhopisy financující většinu nákladů na projekt, fungovala jako přirozené zajištění proti kurzovému riziku. Záruky byly vystaveny jak na úvěr, tak na dluhopisy. Také úspora nákladů nebyla zanedbatelná - pojistná prémie pojišťovny OND byla nižší vzhledem k tomu, že neobsahovala kurzové riziko a riziko ohrožení transferu peněz. Plusem byla i rychlost transakce, když peníze na takovýto projekt strukturovaného financování byly k dispozici během pár měsíců.
Exportní úvěry u toků zboží na rozvíjející se trhy je třeba podporovat zejména v těch fázích cyklu světové ekonomiky, kdy může z nejrůznějších důvodů docházet k odklonu komerčních bank od klasických půjček, respektive ke stažení zejména západních bank z úvěrování těchto trhů. Ve vyspělých zemích, jako jsou například státy Evropské unie, existuje totiž většinou normální přístup ke kapitálu, k dlouhodobému financování. Ovšem přestože se na rozvíjejících se trzích rychle rozvíjí bankovní sektor a sofistikovanost tam narůstá, a to jak u bank, tak u firem, jsou zejména odběratelské úvěry v kombinaci s produkty agentur na podporu exportu velmi důležité. Kapacity tamějších trhů bývají totiž omezené. I když je místní pomoc stále vyspělejší, dodatečné kapacity jsou velmi vítané. Mimo to se zde rozvíjejí i lokální kapitálové trhy, a tedy potenciál k emisím dluhopisů, což je z pohledu exportních úvěrů také důležité. V neposlední řade hraje roli i zájem bank s celosvětovou působností dosáhnout vyšší návratnosti svých aktiv.
S podporou poskytovanou exportním úvěrům je možné financovat dlouhodobě a získat přístup k vícezdrojovému financování. Lze tím také zvýšit konkurenceschopnost exportérů, protože ti pak mohou poskytnout svým klientům lepší podmínky, neboť financování exportních úvěrů bude mít i v budoucnu velmi dobrou cenu. dd