Podnikání v EU: V Belgii čekejte problémy s úřady

V Belgii čekejte problémy s úřady

Strategická poloha, sídla institucí Evropské unie, NATO i řady nadnárodních firem, a také celá škála investičních pobídek. To jsou výhody, díky kterým by české společnosti mohly uvažovat o podnikání v Belgii.
Mnoho z nich to ale dosud nezkusilo. Odrazují je vysoké daně a náklady na zaměstnance i jazyková bariéra. Často také bojují s úřady. Nepůsobí zde proto žádný podnik výrobního typu. Několik českých firem zde však nabízí služby nebo spolupracuje s belgickými výrobci jako subdodavatelé. Do Bruselu, "hlavního města" Evropské unie, pak pronikli hlavně čeští lobbisté a konzultanti.

Uplatnění ve službách

Advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík má v Bruselu pobočku již čtvrtým rokem. Soustředí se na poradenství v oblasti evropské legislativy a zastupování před evropskými institucemi.
"Často si všímáme, jak málo si je veřejnost - včetně podnikatelské - vědoma významu evropského práva," vysvětluje jeden ze společníků kanceláře Jiří Balaštík, co ji přivedlo do Bruselu. "Od chvíle, kdy se zde zrodí určitý legislativní záměr, do chvíle, kdy se účinně promítne do našeho právního řádu, uplyne často několik let. Včasná informovanost může podnikatelům poskytnout prostor pro lobbing, ale především čas na přípravu." Kancelář ale také nabízí právní pomoc českým podnikatelům, kteří působí v Belgii. Občas prý narážejí na problémy, protože se nedostatečně informují o tom, co zde mohou čekat.
"Někdy po nich úřady vyžadují dokumenty, které by normálně předkládat nemuseli," říká advokát vedoucí bruselskou pobočku kanceláře Pavel Nosek. "Často také uzavírají kontrakty podle belgického práva, aniž by měli představu o všech souvisejících otázkách."

Boj s administrativou

S úřady má své zkušenosti například majitel nejmenované české firmy, která nabízí v Belgii telekomunikační služby a spolupracuje i s podnikateli z jiných nových členských zemí. Jednoho ze zaměstnanců, vyslaného do Belgie polskou firmou, nedávno místní policie zatkla a deportovala, protože neměl pracovní povolení. To ovšem podle unijních předpisů nepotřebuje. "Úřady zde často nemají přehled, co platí a co ne," stěžuje si podnikatel.
Místní úřady takto proti pracovníkům z nových členských zemí EU postupují poměrně často. Belgie po rozšíření unie neuvolnila svůj pracovní trh, ale v zemi přesto pracují desetitisíce Východoevropanů, především Poláků, kteří jsou formálně zaměstnanci firmy zaregistrované v jejich domovské zemi. Úřady to často považují za obcházení povinnosti mít pracovní povolení.
I pro společnosti, které splní všechny administrativní povinnosti, ale Belgie skýtá mnohá úskalí. Je mezi nimi jazyková bariéra - oficiálními jazyky jsou v Belgii vlámština, francouzština a němčina - a kulturní rozdíly. "Veškerý náš kontakt se zákazníky musí probíhat ve vlámštině i ve francouzštině, jinak si vždy zavíráme dveře," říká Jitka Steinmetzová, generální ředitelka překladatelské společnosti Skřivánek Group, která v Belgii zřídila pobočku před dvěma lety. "Čeští podnikatelé také musí pochopit, že hlavně ve francouzsky mluvící části země vládne zcela jiná mentalita, například jiné pracovní tempo." Podle Steinmetzové však přesto podnikání v Belgii lákavé. "Vlámská část Belgie je ekonomicky velice silná. Je tam spousta skvěle fungujících nadnárodních koncernů, kde lze navázat hodnotné obchodní kontakty. Je to šance pro služby a subdodavatele," říká.