Podle vlády se finanční reforma povedla, ekonomové tvrdí opak

Podle vlády se finanční reforma povedla, ekonomové tvrdí opak

Ministerstvo financí ztrácí kontrolu nad rozpočtovým výborem. Konstatuje to zpráva o reformě veřejných financí, kterou má dnes na programu kabinet premiéra Jiřího Paroubka
Ať už budoucí vládu složí vítěz či poražený z červnových voleb, nový ministr financí bude mít velké potíže udržet na uzdě rozpočtovou disciplínu resortních kolegů. Ti budou mít bez ohledu na limity schváleného plánu státních financí k dispozici 29 miliard korun z rezervních fondů. Bude na nich, zda je utratí ještě letos nebo až v příštím roce.
Rizikem pro státní rozpočty na nejbližší roky je i balíček sociálních zákonů, který před volbami přijali poslanci.
Zákony týkající se životního minima, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi, sociálních služeb a sociálního zabezpečení zvýší výdaje státu v roce 2007 o 29 miliard korun a v roce 2008 o 32,3 miliardy korun.
V bilanci finanční reformy je ještě jedno varování: Česku hrozí, že nebude moci čerpat evropské peníze z Fondu soudržnosti ve výši 40 miliard korun ročně. Vláda totiž nepoužila privatizační peníze a nadstandardní výběr daní na snižování státního dluhu. K tomu se přitom zavázala v Konvergenčním programu. Ten předložilo Česko ministrům financí EU v listopadu 2005. Zavázalo se, že schodek veřejných financí klesne v roce 2008 na 2,7 procenta HDP. Nyní to vypadá, že se schodek v daném roce přiblíží k hranici tří procent.
Pokud ale jde o zdařilost celkové reformy, ministerstvo financí jednoznačně tvrdí: byla úspěšná. "Při zpětném ohlédnutí lze konstatovat, že se úkol podařilo zcela, a to dokonce nad očekávání, splnit," stojí v bilanční zprávě.

Dočasná prosperita

Deficity veřejných financí byly v roce 2004 i 2005 výrazně nižší než plánované. Hospodářský růst naopak vyšší než se předpokládalo, chválí výsledek reformy resort financí.
Ekonomové ale kontrují - to není zásluha vlády.
"Za vylepšením rozpočtové bilance nestojí ani tak opatření vlády jako téměř dvojnásobné tempo růstu ekonomiky, než si před čtyřmi roky mysleli ministerstvo financí či analytici. Světová ekonomika zažila od roku 2004 jednu z nejsilnějších konjunktur, z čehož naše velmi otevřená a exportně orientovaná ekonomika profitovala. Až nebude vnější prostředí k naší ekonomice příznivé, skryté problémy veřejných financí se obnaží," říká Miroslav Plojhar ze Citibank.
Reforma splnila jen krátkodobý cíl, tedy postupné snižování rozpočtových schodků. Nepodařily se však hluboké reformy - ani penzijního systému, ani zdravotnictví a školství. Přesně toho, co je potřeba udělat, pokud má země udržet dlouhodobý hospodářský růst.
Přiznává to i jeden z tvůrců reformy Tomáš Sedláček, dnes analytik ČSOB: "Největší slabinou se nyní stává síla naší ekonomiky, protože na povrchu opticky zakrývá vady, které leží hluboko uvnitř. Nedodělky jsou vidět teprve, když ekonomika zpomalí."

Stále vyšší výdaje

Citelnou ránu pro záměry reformy financí ovšem znamenal i letošní volební rok.
Vláda víc, než bylo potřeba, valorizovala důchody, zvyšují se částky životního minima i další sociální dávky. Peníze se přidávají na politiku zaměstnanosti, zaměstnávání zdravotně postižených občanů i ochranu životního prostředí.
Skutečné výdaje v letošním roce tak o 24,3 miliardy korun překročí výdajový rámec, který vládě na letošek schválili poslanci.
"Právě překračování výdajových rámců způsobuje, že vyšší než plánované příjmy jsou používány na dodatečné výdaje," píše se ve zprávě.
Vládní dokument také konstatuje, že jednotliví ministři buďto nedokážou uspokojivě plánovat výdaje nebo systematicky nadhodnocují sumu peněz, kterou skutečně potřebují na chod resortů a investice.