Jak jsou Češi finančně (ne)vzdělaní

V únoru zpracovala společnost Factum Invenio výzkum o tom, jak jsme kvalifikovaní ve financích. Jak se Češi dokáží orientovat v bankovním světě, jak sami své znalosti hodnotí, co si myslí o pojmu finanční plánování atd.? Podrobné výsledky výzkumu zveřejnila České bankovní asociace (www.czech-ba.cz).

Průzkum se příliš nepovedl, přesto (anebo právě proto), že si jej zadávala Česká bankovní asociace. Kvalitě neprospěl ani zpracovatel, takže takové kouzlo nechtěného - jako "rozdíl" mezi platební kartou a debetní kartou - hovoří za vše. A třeba o finančním plánování zřejmě nemají páru tam ani onde. Nu a "smíchat" v jedné otázce (možná nejzajímavější) nejlepší a nejbezpečnější investování 100 000 korun - to snad hovoří o "úrovni" finanční vzdělanosti možná víc než všechna čísla, protože jde o odbornost odborníků.

Abychom však s vaničkou nevylili i dítě, možná že i výsledné údaje poradcům v něčem pomohou. Ne-li přímo prakticky, tedy na co dát při vysvětlování klientům pozor, ale jistě hlavním vzkazem: "obyčejný Čech je pole finančně téměř neorané". Také hodnocení bank, jejich "image" a občany vnímaná (ne)srozumitelnost dává poradcům větší šance ,než by se zdálo.

MOC NEVÍM, ALE NEVADÍ

Charakteristický je již první pohled, tedy na orientaci lidí ve finančních produktech v kontrastu s tím, zda jim to vadí v jejich využívání.

Jak vidíme, optimistické spíše ano se zkrátka jen "převtělí" do ještě optimističtějšího spíše ne. Ale abychom respondentům nekřivdili - téměř polovina přiznává, že se orientovat prakticky neumí.

A zde je jádro pudla: orientovat se dokáže jen zhruba polovina (52 %) Čechů, ovšem více než tři čtvrtiny (79 %) z nich nemají pocit, že by jim to bránilo produkty využívat - to brání jen necelé pětině lidí. Je to naivita, důvěřivost či ignorance? Pak sáhnou po prvním produktu, který je jim nabídnut - a obvykle si ani nepřečtou obchodní podmínky. Výsledkem jsou nevýhodné smlouvy, mnoho potíží a často i skok na špek podvodníka.

Graf 1

PRIORITY A ROZHODOVÁNÍ

V souvislosti s finančním majetkem je pro téměř tři pětiny občanů (58 %) důležitá především stabilita a pevné příjmy. Ochrana finančního majetku proti inflaci je nejdůležitější pro pětinu lidí (19 %) a prioritou pro pouze 12 % občanů je rozložení finančního majetku na několik částí. S rostoucím věkem se zvyšuje podíl těch, jejichž prioritou je ochrana finančního majetku.

SUBJEKTIVNÍ SEBEHODNOCENÍ

Co se týče posouzení úrovně vlastní finanční vzdělanosti, lidé nejčastěji uvádějí, že finanční terminologii, respektive používané finanční výrazy znají "asi tak průměrně" (47 %).

Necelá pětina občanů (19 %) sama sebe hodnotí lépe než průměrně, tj. "docela dobře" a "velmi dobře". Naopak horší, než průměrné znalosti má podle svých slov 1/3 lidí.

A JÁ SÁM

V zacházení s finančním majetkem jsme typičtí "chalupáři" - samozásobitelé. Drtivá většina Čechů se o svůj finanční majetek stará sama, bez pomoci či rady finančního odborníka.

Necelá polovina lidí se o své peníze stará zcela sama, tj. na základě svého úsudku a na základě dostupných finančních informací a téměř stejný podíl se radí se svými rodinnými příslušníky či okruhem přátel a známých.

Situace, že by někdo své peníze svěřil do správy odborníkům, je velmi okrajová a týká se pouze 5 % populace.

OSOBNÍ, RODINNÉ PRIORITY

Prioritou v oblasti rodinných financí je pro více než polovinu lidí snížení výdajů a snaha ušetřit a jednak mít vyšší mzdu, případně jiné další příjmy (obojí shodně 52 %).

Pouze pro necelou čtvrtinu lidí je důležité vědět, kam a za jakých podmínek investovat.

REZERVY JEN "KRÁTKÉ"

O vytváření finančních rezerv podle výzkumu přemýšlíme, nicméně těžkou hlavu nám nedělají - podle výzkumu téměř jedna třetina Čechů (přesně 27 %) nemá žádné úspory či finanční rezervy.

Více než dvě třetiny populace finanční rezervy sice má, většině z nich by však k zachování životní úrovně a životního stylu vystačily pouze na 1 až 3 měsíce (50 %). Při zachování stejného životního stylu by úspory vystačily déle než půl roku pouze necelé čtvrtině občanů.

Celková průměrná výše úspor a finančních rezerv dosahuje údajně 5,5násobku průměrných příjmů té které domácnosti (pozn. FP: to ale nějak nevychází).

NA ZADNÍ VRÁTKA PŘÍLIŠ NEMYSLÍME

Stále také spoléháme na to, že své životní náklady a aktivity po skončení produktivní části svého života budeme financovat především ze starobního státem vypláceného důchodu. Pouze necelá polovina z nás počítá, že na své životní náklady použije i vlastní úspory nebo penzijní připojištění. Otázku na představy o těchto zdrojích však průzkum neobsahuje.

JAK VNÍMÁME BANKY

Spíše jako nadřazené a drahé, i když je využívání jejich služeb pro většinu z nás nezbytné a tři čtvrtiny z nás se shodují na tom, že si na naše přání a požadavky personál banky vždy udělá dostatek času (je vstřícný, trpělivý a připraven vždy poradit).

Spokojena s profesionalitou pracovníků bank je však pouze necelá desetina Čechů a potřebnou dávku péče pociťujeme teprve v okamžiku, kdy máme bance platit (podle 39 % lidí). Více než polovina populace je přesvědčena, že banka hovoří svým vlastním jazykem běžnému člověku nesrozumitelným.

SPONTÁNNÍ ZNALOST A VYUŽÍVÁNÍ

Kromě vtípku s kartami je snad nejzajímavější, jak hluboko klesl termínovaný vklad, dále pak i to, že obchodování a akciemi a investování do nich (byť jen o bodík) "trumflo" podílové fondy. V realitě využívání to je poněkud jinak, ale jen 10 % dotázaných zřejmě alespoň uvažuje (protože by se rádi dozvěděli víc) o možnostech investování do podílových fondů, o obchodování s akciemi a o GSM bankingu.

Nejčastěji plánovanými produkty jsou penzijní připojištění (18 %) a životní pojištění (15 %). Leasing a hypotéka jsou naopak nejčastěji tím finančním produktem, který lidé sice znají, ale o jejich sjednání neuvažují (73 %, resp. 74 %).

JAK PLÁNUJEME

Lidé o výši svých rodinných úspor a finančních rezerv přemýšlejí spíše v krátkodobém než v dlouhodobém časovém horizontu.

Zatímco o tom, jakých rodinných finančních úspor chtějí dosáhnout za 5 let, má zcela konkrétní představu skoro čtvrtina Čechů, podíl těch, kteří mají zcela konkrétní představu o výši rodinných úspor za 15 let, je téměř pětkrát menší (5 %).

O výši svých úspor přemýšlejí výrazně častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé a věková skupina 44 až 59.

PŘEDSTAVA O FINANČNÍM PLÁNU

Pod pojmem "finanční plán" si lidé nejčastěji představí plánování osobních investic (29 %) a dále snahu, jak zvýšit svůj příjem (22 %). Téměř pětina občanů (17 %) si s finančním plánem spojuje zachování hodnoty úspor.

Pro 13 % lidí představuje finanční plánování zejména omezení výše poplatků využíváním levnějších produktů či služeb a pro 9 % občanů finanční plán znamená pojištění majetku, respektive minimalizaci ztráty majetku. Desetina populace (10 %) nemá o finančním plánování žádnou představu.

Co se týká představ o finančním plánování, ukazují se zde významné rozdíly z hlediska věku. Mladší věkové skupiny (tj. 18 až 44 let) si pojem "finanční plán" častěji než ostatní spojují s plánováním osobních investic (průměr okolo 33 %) a se snahou o zvýšení příjmů. Naproti tomu lidé, kteří překročili šedesátku, si častěji představují zachování hodnoty úspor (25 %) a pojištění majetku, respektive minimalizaci jeho ztráty (15 %).

Graf 4

TEST ODPOVĚDÍ V TESTU

Součástí průzkumu jsou i odpovědi na testové otázky, z nichž vybíráme následující. Asi nejlépe ukazují, na jaké úrovni je náš retail "v obraze".

Q53. Kdo stanovuje výši úroků z vkladů

Správná odpověď:

Každá banka sama (46 %)

Chybné odpovědi:

Česká národní banka (32 %)

Ministerstvo financí (10 %)

Neví (13 %)

Q47. Co je podle vás debetní karta

Správná odpověď:

Platební karta, z níž mohu čerpat jen do výše disponibilního zůstatku (19 %)

Chybné odpovědi:

Platební karta, u které mohu jít tzv. "do mínusu" (52 %)

Karta pro možnost koupě zboží na splátky (6 %)

Neví (13 %)

Q46. Co je podle vás RPSN:

Správná odpověď:

Je to výše všech poplatků a dalších nákladů vyjádřených v % (38 %)

Chybné odpovědi:

Je to forma elektronického bankovnictví (6 %)

Je to organizátor trhu s cennými papíry (6 %)

Neví (50 %)

NEJLEPŠÍ ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ PENĚZ

Ovšem o tom, jak neodborný celý průzkum byl, vypovídá nejlépe položení otázky a interpretace odpovědí (zcela rozdílné: nejlepší versus nejbezpečnější).

Více než polovina lidí se domnívá, že 100 000 korun by nejbezpečněji investovali, pokud by je uložili na terminovaný vklad (54 %). 16 % občanů by si peníze ponechalo doma v trezoru, 15 % lidí by je uložilo do akciového fondu a ostatní nevědí (15 %).

Lidé získávají informace o jednotlivých finančních či bankovních produktech především z těchto zdrojů:

- Od banky (81 %)

- Z médií (60 %)

- Od příbuzných a známých (49 %)

- Z reklamy (38 %)

- Od nezávislého finančního poradce (17 %)

Z internetu čerpají informace 4 % lidí. Ostatní informační zdroje (tj. bankovní poradce, odborný tisk, školení finančních společností, letáky a prospekty aj.) jsou využívány pouze velmi okrajově.

Zatímco se mladší věkové skupiny (tj. 29 až 44 let) mírně častěji než lidé starší obracejí o informace na své příbuzné či známé a čerpají informace z médií a reklamy, lidé středního věku (tj. 45 až 59 let) častěji využívají služeb nezávislého poradce (23 %). Posledně zmíněný informační zdroj využívají výrazně častěji vysokoškolsky vzdělaní (36 %).

TAB. ŘEKNĚTE, ZDA ZNÁTE, V SOUČASNÉ DOBĚ VYUŽÍVÁTE, PŘÍPADNĚ PLÁNUJETE VYUŽITÍ NÁSLEDUJÍCÍCH FINANČNÍCH PRODUKTŮ

ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ PRŮZKUMU

Lidé považují využívání banky jako nezbytné, nicméně pracovníci bank jsou vnímáni lépe než banky jakožto instituce.
- Snažit se odstranit asymetrický vztah mezi bankou a klientem.- Zvýšit srozumitelnost informací ze strany bank, přizpůsobovat jazyk klientům.
- Vytvořit v bankách informační centra, kde se klient může doptat na neznámé pojmy.
- Zřídit bankovní slovníček pojmů volně distribuovatelný ve všech finančních zařízeních.
- Posilovat vstřícnost, slušnost, ochotu a profesionalitu personálu.
- Informace o finančních produktech či zlepšení stávajících služeb i nadále poskytovat poštou, případně nabízet jako ekvivalent elektronickou komunikaci.
- Zlepšit kvalitu a srozumitelnost informací poskytovaných prostřednictvím hlasové samoobsluhy.
- Motivovat klienty k větší ochotě dovzdělávat se ve finanční oblasti.
- Podpořit v nich pocit, že se dá finanční svět pochopit a nastudovat, že znalost finančního světa je pro ně přínosem.
- Snažit se změnit chování v oblasti osobních financí od pouhého zaměření na snižování výdajů a na výši příjmu do oblasti investování a rozložení finančního majetku.
- Podporovat zařazení pojmů z finančního a bankovního světa do školních osnov.
- Zvážit vytvoření nezávislého informačního portálu na internetu, včetně provozovatele tohoto portálu ve smyslu nezávislosti.
- Zvážit umístění obrazovek touch-screen v bankách.