MIroslav Bělina: Nový zákoník práce je zpátečnický

MIROSLAV BĚLINA, vedoucí katedry pracovního práva Univerzity Karlovy

Karolina Švidrnochová
www.ihned.cz/svidrnochova
HN: Tvorbu zákoníku práce provázely loni bouřlivé diskuse a nespokojenost zaměstnavatelů. Jak hodnotíte jeho novou úpravu?
Říkáte správně, že šlo v podstatě jen o "novou úpravu". A to legislativní bez zásadnějších věcných změn. Zaměstnavatelé a jejich různé svazy se nebouřili ani tolik kvůli tomu, že by zákoník práce přinesl něco, co je extrémně zatíží. Jde o to, že nepřinesl liberalizaci, kterou očekávali, ani zjednodušení současné úpravy. Chtěli radikálnější změnu, která by vyhovovala současnému ekonomickému vývoji a tržním podmínkám. Požadovali nový moderní kodex pracovního práva. Nic z toho se nestalo. Otázkou tak zůstává, proč se vůbec jeho úpravy dělaly, když zachovává s dílčími změnami současný stav a mnohé pasáže byly převzaty ze zákoníku, který platil v minulém režimu od šedesátých let.
HN: Co může vzhledem k výsledkům voleb nastat za situaci? Začne nová úprava platit, nebo ne?
Doufám, že se minimálně podaří odložit účinnost zákoníku a vládní koalice začne pracovat na jeho moderní liberální proměně. ČSSD přitom zřejmě bude ochotná ustoupit jen v technických záležitostech. ODS předpokládám začne prosazovat radikálnější změny. Začne-li nový zákoník platit, myslím, že nepřinese nic dobrého zaměstnavatelům, zaměstnancům a nakonec ani odborům. Destabilizuje právní řád, vnáší do něj nejistotu. Problém také je, že byl prosazen i přes zásadní neshody mezi odbory a zaměstnavateli a aniž by došlo ke kompromisu mezi politickými stranami. Byl tvořen jednostranně z pozice odborů, prosazen vůlí levice. Navíc mnozí mají v paměti, že diskuse kolem jeho tvorby byla hodně zpolitizovaná a zůstaly opominuty hlasy a připomínky odborné veřejnosti a zástupců zaměstnavatelů. Je zřejmé, že musí být opět novelizován, to ví ČSSD také. Je plný legislativních problémů.
HN: Můžete uvést příklad nějakého legislativního problému?
Třeba ustanovení o diskriminaci odkazuje na antidiskriminační zákon, který neprošel parlamentem a těžko říct, kdy a zda bude znovu předložen. Právní veřejnost reagovala velice citlivě na fakt, že se zákoník práce naprosto odloučil od nového občanského zákoníku, jehož účinnost může být někdy po roce 2010. Ve všech demokratických právních systémech přitom platí, že občanský zákoník je základem soukromého práva, včetně práva pracovního. Logické je, aby nejdříve vznikl nový občanský zákoník a na něj navázal zákoník práce. Ale ČSSD si řekla, že na občanský zákoník zkrátka nepočká.
HN: Zkusme se tedy zamyslet nad změnami, které se levici podařilo v zákoníku práce prosadit. Za jednu z největších proti stávající úpravě je posílení odborů. Co v tomto ohledu zaměstnavatele od nového roku čeká?
Nový zákoník práce zakonzervoval například kontrolní činnost odborů včetně možnosti zákazu prací při předpokládaném ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. To není standardní postup v demokratických zemích. Týká se to i povinnosti zaměstnavatele uvolňovat členy odborového svazu na pět dní v roce kvůli odborářskému školení. Zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, nemá možnost ve vlastní firmě vydat mzdové předpisy, a tak regulovat mzdy.
HN: Ke sporům došlo ale i mezi odbory samotnými. Proč?
Do konce tohoto roku bude ještě platit, že pokud nedojde při kolektivním vyjednávání k dohodě mezi jednotlivými odborovými organizacemi, nemůže být kolektivní smlouva se zaměstnavatelem uzavřena. Od nového roku bude stačit, když se zaměstnavatel dohodne s odborovou organizací nebo organizacemi, které mají či zastupují většinu zaměstnanců. To je v podstatě diktát silných odborových svazů proti malým a profesním odborovým organizacím. Nevím o tom, že by podobná, dle mého názoru tvrdá majorizace, platila jinde v zemích Evropské unie. Navíc toto ustanovení nebylo v původním vládním návrhu, ale dostalo se tam pozměňovacími návrhy až v parlamentu.
HN: Z řad levice zaznívaly hlasy, že odbory jsou silné ve všech zemích západní Evropy. Co vy na to?
Jistě, lze oponovat tím, že například ve Francii, v Německu a v celé řadě dalších zemí mají odbory silnou pozici. Ale je tu jeden obrovský rozdíl. V těchto zemích je totiž moc odborů dána jejich faktickou silou získanou historicky při kolektivních vyjednáváních. Jde o postavení, které si vydobyly samy. Ale v České republice bude od příštího roku zajišťováno jejich silné postavení zákonem, tak jak bylo zvykem v totalitních systémech.
HN: Můžete zmínit zásadnější změny v novém zákoníku práce?
Rozhodně je pozitivní změnou jeho nový princip ve smyslu "co není zakázáno, je dovoleno". Nyní to ještě platí naopak - "co není dovoleno, je zakázáno". Díky novému principu mohou zaměstnavatelé s lidmi uzavírat v zákoníku práce nepojmenované smlouvy, jak jim budou vyhovovat. Je to bezpochyby liberalizační úprava. Zaměstnavatelé na ní zpochybňovali, že zákazy a příkazy prostor pro vyjednávání zužují a nakonec není tak velký, jak se na první pohled zdá. Nepochybně pozitivní je ale zavedení konta pracovní doby. Umožňuje lépe a pružněji využívat pracovní dobu zaměstnavatelům i zaměstnancům. Myslím, že zaměstnavatelům také pomůže, že již nebudou muset propuštěným lidem nabízet jinou práci. A to ani těm, kteří odcházejí ze zdravotních důvodů. A pak jsou to drobné změny. Třeba možnost odpracovat při dohodě o provedení práce ne sto, ale sto padesát hodin. Zaměstnavatelům na druhou stranu bude nepochybně vadit navýšení odstupného oproti stávající úpravě i hrazení prvních dvou týdnů nemocenské. Znamená to pro ně zvýšení nákladů.
MIROSLAV BĚLINA. Vedoucí katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Působí zároveň jako advokát. Je členem Legislativní rady vlády, předsedou České společnosti pro pracovní právo, rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR. Je autorem mnoha odborných publikací.