Pro Čechy proud levný není. A bude hůř

Spotřebitelům se to nelíbí, ale nic proti tomu nezmůžou: cena elektřiny v zemi dál poroste.
"Cena proudu je v České reublice nižší než v okolních zemích. Rostoucím propojováním trhů se ceny v jednotlivých zemích budou postupně sbližovat," říká obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda. Kdy a na jaké úrovni se ceny sjednotí? To zatím nikdo přesně neřekne.

Levné Česko?
Na Slovensku letos stojí megawatthodina elektřiny tolik co u nás - kolem 36,5 eura, v Maďarsku přijde na 41 eur, v Německu a Rakousku se cena blíží padesáti eurům, ve Velké Británii převyšuje 60 eur a v Itálii dokonce vyšplhala na 74 eura.
To jsou ovšem velkoobchodní ceny ze smluv, sjednávaných v loňském roce. Nevypovídají přesně o tom, jak v jednotlivých zemích zákazníky drahá elektřina tíží. "ČEZ by měl přihlížet ke kupní síle obyvatelstva. Z tohoto pohledu je u nás elektřina dražší než v Německu," tvrdí Tomáš Březina, majitel firmy na zámkovou dlažbu Best Rybnice.
Březina má kus pravdy. Před měsícem vydal evropský statistický úřad Eurostat studii, v níž porovnával cenu elektřiny pro podniky i domácnosti s ohledem na paritu kupní síly. A z tohoto pohledu na tom Česko už tak dobře není, v obou statistikách se pohybuje zhruba v polovině tabulky.
Například domácnosti mají - přihlédneme-li ke kupní síle - podle Eurostatu levnější proud hned v šestnácti státech evropské čtyřiadvacítky. Zatímco podle studie stojí 100 kilowatthodin proudu u nás necelých 16 eur, například Řekové za něj platí jen osm eur a Finové či Britové něco málo přes devět eur. Na druhou stranu na Slovensku se v přepočtu na paritu kupní síly vyšplhala cena elektřiny na 24,5 eura, přes dvacet eur platí i Italové.
Na dalším růstu a sbližování našich a evropských cen se ale tak jako tak shoduje většina expertů. "Na propojených trzích nemůže ČEZ prodávat levněji. Kdyby to dělal, obchodníci jeho proud stejně skoupí a prodají ho draho v zahraničí," vysvětluje analytik Atlantiku FT Petr Novák. Bariéry mezinárodního obchodu postupně padají. Včera třeba obchodní šéf ČEZ Alan Svoboda oznámil, že brzy budou definitivně zrušeny dvě dlouhodobé smlouvy, jež výrazně blokují kapacitu přenosových sítí mezi Českem, Německem a Rakouskem, protože je postupně zakazují národní regulační úřady.

Hlad požene cenu vzhůru
"Ve středoevropském regionu začíná po elektřině hlad. Spotřeba roste, zároveň se ale chystá odstavení zastaralých bloků elektráren v Jaslovských Bohunicích, Vojanech a Novákách na Slovensku a také české elektrárny Tušimice, kterou čeká přestavba," říká obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.
Podle něj už během tří let skončí přebytek výroby proudu na českém a slovenském trhu. Slovensko přestává s vývozem už letos, česká elektřina se přestane exportovat do tří let.
I když ČEZ zvyšuje výrobu (za první pololetí o tři procenta), výpadek kapacit není schopen nahradit. Jen za první půli roku stoupla v České republice spotřeba proudu o čtyři procenta, tuhá zima se na tom přitom podepsala ani ne pětinou. "Hrozí čím dál častější výpadky elektřiny a prudké výkyvy ceny na nervózním trhu," varuje obchodní šéf ČEZ Svoboda.
Ekonomové s tím vesměs souhlasí.
"Nedostatek elektřiny se opravdu dá čekat, proto je již dnes dobré uvažovat o výstavbě nových elektráren," říká Tomáš Kaňka z Global Brokers, stejně jako další experti. Nové zdroje ve střední Evropě se ale zatím stavět nezačaly.

Vývoj hospodaření společnosti ČEZ