Velcí rostou. Ale i malé firmy chtějí prostor

Ve velkých firmách může vládnout euforie. Pololetní výsledky většiny z nich jsou když ne rekordní, tak velmi slušné. Tradiční tahoun exportu, mladoboleslavská Škoda Auto, dokázal zisk meziročně zvýšit skoro o dvě třetiny - při tržbách přes 104 miliardy korun činí profit 6,4 miliardy.
O více než polovinu narostl zisk i Telefónice O2 - dříve Českému Telecomu. Dvě miliardy za šest měsíců vydělal polským majitelům petrochemický Unipetrol.
Zentiva snížila zisk z prodeje léků, kvůli úsporné kúře ministra zdravotnictví Davida Ratha, takřka o desetinu. Nicméně jedna miliarda korun akcionáře stejně potěší. Nehledě na to, že na další růst má Zentiva zaděláno díky koupi továrny v Rumunsku.
Stěžovat si nemohou ani banky. Tři největší - Komerční, ČSOB a Česká spořitelna - dohromady v prvním pololetí vydělaly skoro 16 miliard korun. To je o půl miliardy víc než rok předtím.
Jenže ekonomiku nedělají jen giganti. Někdy dokonce jejich úspěch může brzdit menší firmy - viz růst cen energií, na němž vydělávají elektrárenský ČEZ i plynárenská RWE Transgas.
"Dobré výsledky firem jsou vždycky pozitivní zpráva. Nemůžeme je ale zobecnit. Kromě vysokých daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění trápí menší podniky i rostoucí ceny elektřiny a plynu. Zejména slévárenské firmy a zpracovatelé plastů upozorňují, že za energie už platí dokonce víc než jejich kolegové v Německu nebo Rakousku," vysvětluje generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška.
A ještě jeden důvod mají podnikatelé, malí i velcí dohromady, aby nadšení z růstu zisků příliš nepodlehli. Většina z nich podle předvolebních průzkumů HN dávala přednost budoucí vládě pravice. Snížení daní a omezení byrokracie, jež si od vlády slibovali, je ovšem po volebním patu v nedohlednu.