Podnikatelé chtějí víc peněz z Bruselu

Před desítkami let vévodila brněnskému strojírenskému veletrhu ozubená kola, stotunové turbíny a důlní kombajny. Nyní jsou exponáty často tak malé, že návštěvníci expozic k jejich prohlédnutí potřebují lupy.
Těžištěm včera zahájeného 48. mezinárodního strojírenského veletrhu jsou totiž roboty, automaty, malé a ještě menší krabičky plné elektroniky. Návštěvníci místo obdivných vzdechů nad tunami železa vyjednávají a podepisují kontrakty na software a malé prvky, které dokážou řídit výrobu bez přítomnosti člověka.
"Dnes v Brně vidím strojírenství moderní a fungující, které překonalo krizi z rozpadu trhů v devadesátých letech a dokázalo se vyrovnat se světovým vývojem. Navíc se firmy naučily prodávat," řekl při zahájení veletrhu prezident republiky Václav Klaus. Strojírenství podle něho nadále bude motorem české ekonomiky, která se nyní nachází v relativně dobré situaci: roste HDP i produktivita práce, klesá nezaměstnanost.
Prezident zároveň připomněl i stinné stránky, které růst ekonomiky brzdí: obrovský deficit státního rozpočtu, byrokratické překážky mezi Českem a Evropskou unií a nerovné podmínky podnikání, k nimž přispívají investiční pobídky. "Stav, kdy někdo dostává dotace a odpouštějí se mu daně, a jiný na to ve svých daních doplácí, je stavem neuspokojivým," řekl český prezident.

Neškrtat peníze na vědu

Klaus se tak shodl s většinou podnikatelů, kteří se sešli na včerejším sněmu Svazu průmyslu a dopravy. "Českému hospodářství se daří, ale zdaleka nevyužívá plně svých možností. Nová vláda by měla v nastávajícím ročním období do předčasných voleb urychleně vyřešit pět naléhavých úkolů," míní prezident svazu Jaroslav Míl.
O co jde konkrétně? Jako největší problém podnikatelé vidí nedostatečné čerpání peněz z evropských fondů. Na období let 2004 až 2006 má Česko schválené projekty za více než 37 miliard korun. Do konce letošního července ale vyčerpalo jen 5,3 miliardy korun.
Na vyčerpání zbývající sumy (což je 86 procent schválených peněz) nyní zbývají místo dvou let jen čtyři měsíce. "Je obrovská škoda, že bývalá vláda kvůli nedostatku peněz na dofinancování způsobila zpoždění, které se už jen těžko dožene. Česko se tak stane zemí, která do unijního rozpočtu převážně přispívá, místo aby z něj také adekvátně dostávala," postěžoval si Míl.
Podnikatelé dále požadují více peněz na výstavbu a rekonstrukce silnic a železnic, roční odklad platnosti zákonů, jako je například nemocenská. Nechtějí žádné škrty ve vládních výdajích na vědu, výzkum a školství. A také požadují uvolnění trhu práce.
"Nikoli investiční pobídky, ale jen růst zaměstnanosti povede k prosperitě pro všechny a ne jen pro některé," dodal Míl.

Pobídky mají smysl. Občas

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman připomněl, že omezí investiční pobídky jen na firmy přinášející do země moderní technologie a výrobu s vysokou přidanou hodnotou. Rozvoj průmyslu chce podpořit i tím, že bude prosazovat, aby se pro příští období nesnížil počet emisních povolenek.
"Souhlasím s tím, aby investiční pobídky do budoucna mířily jen na progresívní technologie, ne na montovny," přidal se bývalý ministr průmyslu sociálně demokratické vlády Milan Urban. "Pobídky pro TPCA a pro investory do elektrotechnického průmyslu ale byly před lety nutné. Pokud by tyto firmy pobídky nedostaly, skončily by v Polsku nebo v Maďarsku." Tyto firmy podle něj zaměstnaly i méně vzdělané dělníky, kterých je v Česku stále více než vysokoškolsky vzdělaných specialistů. "Navíc poskytují zakázky dalším desítkám menších podniků," dodal Urban.
"Podpora velkých investic, například v těžkém strojírenství, není zcestná," soudí i Libor Šimoník, šéf firmy BD Sensors, která získala na veletrhu zlatou medaili za unikátní senzor. "Pokud plzeňská Škodovka získá někde stavbu elektrárny, na subdodávkách profituje řada menších a středně velkých firem, třeba s dodávkami řídicí a měřicí techniky."