Aidan Harte: Firmy musí umět pracovat s lidmi

Tehdy byl poradcem irské vlády, nyní již řadu let řídí vlastní vzdělávací firmu Optimum Results, která se zaměřuje na rozvoj manažerských dovedností v sektoru malého a středního podnikání. Jejím prostřednictvím se o své bohaté zkušenosti dělí rovněž v Česku.


HN: Pamatujete dobu, kdy Irsko nebylo ekonomickým tygrem. Čím byla charakteristická?
Byli jsme šťastní, ale chudí. Hodně lidí bylo bez práce a ti, co ji měli, dostávali nízké mzdy. Země měla mizernou infrastrukturu a nikdo jí velké naděje na rozvoj nedával.


HN: Jak se to zlomilo?
Zásadní byly investice do vzdělávání a rozvoje lidí. Vždyť se podívejte. Irsko ve své době dostalo z Evropské unie stejně peněz jako Portugalsko a Řecko. Náš úspěch je ale o mnoho vyšší. Hlavně proto, že jsme investovali do lidí a až potom do infrastruktury. Portugalci a Řekové mají dobrou dálniční síť, ale nemají byznysovou náplň.


HN: Říká se, že ten proces trval desítky let. Kdy ale nastal bod zlomu?
Až počátkem devadesátých let. V šedesátých letech se irská ekonomika otvírala zahraničním investicím, ale až v sedmdesátých letech začaly přicházet peníze z evropských fondů.
A tehdy nám došlo, že vzdělaní lidé jsou tím, co přitahuje evropské firmy, a to pak pomůže nám. Proto přišel zásadní zvrat až v 90. letech. Jestliže v roce 1992 u nás byla nezaměstnanost 16 procent, v posledních pěti letech se drží na úrovni 4,5 procenta.


HN: Sám hodně sázíte na malé a střední firmy. To jim tolik věříte?
Ekonomický úspěch sice nelze připisovat jedné nebo dvěma věcem, je to takové puzzle, ale malé a střední podnikání je v něm životně důležité. Je to "motor".
Pro ilustraci: letos u nás malé a střední firmy zaměstnávají 92 procent lidí. Evropská unie definuje jejich velikost až do 250 lidí, ale podle mne, jakmile se počet zaměstnanců přehoupne přes 70 až 80 lidí, už to není malá firma.


HN: V čem je kouzlo jejich úspěchů? Ve vzdělání?
Je potřeba oddělit školní vzdělávání od celoživotního školení, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace. A u nás malé a střední firmy pochopily, že bez toho se neposunou dál.


HN: Co by tedy měl majitel takové firmy udělat, aby se dostal dál?
Musí vytvořit kulturu pro podnikání a rozvoj firmy. To není konkrétní dovednost. Je to něco, co létá vzduchem - je to postoj, nastavení. A také nápad, který je potřeba transformovat do malé firmy. Pokud se v této době nenaučí něco nového, ale bude mít štěstí, zůstane stále u malého byznysu. Jinak řečeno, i nejlepší kuchař v kraji bude k ničemu, pokud tento předpoklad nerozvine. Nenaučí se finance, vést lidi, zvládnout provoz, být inovativní, něco vědět o marketingu. Pro mnohé to je bolestné, protože musí přestat "vařit" a začít se věnovat manažerským věcem, ale bez toho to nejde.


HN: Nicméně většina malých firem jimi ale stejně zůstane.
Samozřejmě, ale aby přežily, musí být schopné identifikovat potenciál růstu. V tom je to kouzlo. Prostě vytvářet příležitosti, aby lidé mohli dál růst. S nimi pak roste i firma.


HN: Má člověk začínat od nuly, nebo si najmout poradce?
K odražení ode dna je dobré si na začátek poradce najmout. Ale potom, až podnikatel nebo živnostník dostane informace z vnějšku, musí už takové kroky zvládat sám. Má-li se pak křivka pohybovat vzhůru, musí ovšem časem vytvořit manažerský tým. Když k tomu nedojde, stagnuje, je stále na stejné úrovni.


HN: Kde se tedy dělají největší chyby?
Velká většina malých podniků nedosahuje svého potenciálu, protože má zanedbaný odbyt a marketing.
Klíčem k úspěchu je rovněž dobrá účetní firma. Některé firmy poskytují historické informace pozdě, v podobě, které nikdo nerozumí. Chce to tedy hlavně odvahu ke změnám.