Auditoři chtějí mít menší odpovědnost

Auditoři chtějí mít menší odpovědnost

Auditorské firmy jsou od dob pádu Enronu a Parmalatu na pranýři. Dokazuje to i případ z tohoto týdne: dva ze čtyř obviněných auditorů z firmy KPMG, kteří si "nevšimli" machinací s výsledky Xeroxu, zaplatí dohromady Americké komisi pro cenné papíry dosud rekordní pokutu 300 tisíc dolarů.
Auditoři se ale brání a požadují omezení své odpovědnosti za chyby při kontrole účetnictví firem. Vlivná Americká obchodní komora dokonce nedávno varovala americké úřady, že současné zákony jsou pro auditory příliš tvrdé. Mohou prý vést ke zmenšení počtu lidí ochotných pracovat v auditu a tím vážně poškodit ekonomiku.
Auditorské firmy kontrolují účetnictví velkých firem. To je nařízeno zákonem. Jde o službu jak pro stát, který vybírá daně, tak pro akcionáře a investory. Proto po většině velkých účetních skandálů dojde na otázku - jak je možné, že auditoři nic nevěděli, nevarovali vedení firmy, úřady i veřejnost?
Jedním z důvodů bylo podle analytiků to, že auditoři nechtěli kvůli nesrovnalostem v účtech ztratit další výhodné obchody u auditované firmy. Od dob před první světovou, kdy byly auditorské firmy plné výhradně účetních, se z nich vyvinuly konglomeráty pomáhající svým klientům s čímkoliv od prodeje telefonů po zavádění počítačů. Poradenství vynášelo v osmdesátých letech několikanásobně víc než účetnictví a audit.
V devadesátých letech ale došlo k první vlně velkých účetních skandálů, které podlomily důvěru k auditorům. Některé firmy, například Ernst & Young, proto začaly své poradenské pobočky prodávat. Pak přišel rok 2001 a pád energetického gigantu Enron kvůli falšování účtů. Své poradenské divize prodali i další velcí auditoři - PricewaterhouseCoopers (PwC) firmě IBM, KPMG společnosti Atos Origin. Jedna z pěti největších auditorských firem - Arthur Andersen - dokonce fakticky zkrachovala (z téměř 30 tisíc zaměstnanců se smrskla na méně než dvě stovky). Paradoxně byla sama bez poradenské divize a její obvinění v souvislosti s Enronem se neprokázalo.
Pád Enronu vedl ve Spojených státech a později i v Evropě ke zpřísnění zákonů a dohledu nad auditory. V USA byl v roce 2003 přijat Sarbanes-Oxleyův zákon (vztahuje se nejen na americké firmy, ale i na jejich pobočky v zahraničí), který mimo jiné vytvořil zvláštní úřad pro dozor nad auditory.
Například PwC teď tvrdí, že americký dozor "se vozí" jen na technických detailech a znesnadňuje auditorům jejich práci. Zákon ale není to hlavní, co teď pálí auditory. Ti totiž mají díky zákonu, který požaduje zpřísněný dohled nad účetnictvím, také více zakázek. Dokonce se podle listu Financial Times postupně vrací i k poskytování poradenských služeb.
Skutečné ohrožení může znamenat pro auditory finanční odpovědnost za jejich chyby. Nesou totiž odpovědnost za schválení účetnictví firem. Pokud selžou, pokuty a žaloby poškozených akcionářů je mohou zničit. V Americe proto na omezení odpovědnosti tlačí prostřednictvím obchodní komory. Ve Velké Británii se dokonce zákon, který by měl zrušit osmdesát let platící neomezenou odpovědnost auditorů, dostal až do parlamentu.