Normy a předpisy vadí českým firmám nejvíce

Normy a předpisy vadí českým firmám nejvíce

Česko zdvihlo ruku pro kompromis Evropského parlamentu a z nového návrhu směrnice o službách, který dnes komise předloží, mizí "princip země původu".
Tuzemští podnikatelé, kteří si chtěli zařídit například zahradnictví v Rakousku, řídit se přitom českými zákony a svým českým zaměstnancům vyplácet mzdu v korunách, mají smůlu. "Původní zákon byl zcela nepřijatelný pro Evropský parlament. Princip země původu byl proto nahrazen článkem 18 a nyní bude velmi důležité, jak bude tento text deklarován," vysvětluje Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu.
Navíc není ani zcela vyloučeno, že v druhém návrhu, který má komise předložit do konce měsíce, bude formulace o původu země přesnější. "Máme čas, komise bude připravovat druhý návrh a nyní hledáme cesty, jak tam formulaci o uznávání země původu jasněji definovat," dodává Tlapa.
Tuzemské podnikatele však více než popření principu země původu většinou trápí neúnosné normy a administrativní překážky, které pro ně činí podnikání v EU takřka za nemožné.
"Pokud bude v rámci Evropy zrušen princip země původu, je to v pořádku a respektujeme to. Mnohem více nás zatěžují normy a zákony, které nám práci v unii prakticky znemožňují," říká Jaroslav Hudec, ředitel společnosti Hakel, vyrábějící svodiče přepětí. Pokud chce jeho firma vyvážet do Německa, musí její výrobky splňovat také německé normy. Česká osvědčení a certifikáty nestačí. "Díky složitosti norem se necítíme jako právoplatní členové unie," dodává Hudec.
Na problematiku norem, směrnic a parametrů si stěžují i další čeští živnostníci. "Přestože moji zaměstnanci mají odpovídající kvalifikaci a naše výrobky jsou podle evropských norem, v Německu není ani jedno uznávané. K tomu, abychom mohli podnikat na německém nebo rakouském trhu, bychom museli znovu projít jejich testy v jejich zkušebnách. Žijeme v izolaci, zatímco německé firmy v Česku mohou bez problémů podnikat," dodává Michal Pomahač, majitel truhlářské firmy CAG z Kytína na Příbramsku, který se loni pokoušel uchytit v Německu.
Na administrativní bariéry však nenarážejí pouze drobní živnostníci, ale i velké firmy. "Díky množství zákonných a podzákonných norem nemají české firmy prakticky šanci uspět v Evropě," vysvětluje rovněž František Polák, tiskový mluvčí Metrostavu. Upozorňuje přitom na skutečnost, že díky složitosti předpisů se v zemích Evropské unie realizuje pouze jedno procento české stavební výroby.
"Také my jsme usilovali o evropskou zakázku pro NATO. Požadované normy však jako česká firma nemůžeme splnit," dodává Polák. Firma se proto obrátila na soud a případ chce řešit právní cestou.