Maďarská ekonomika trpí sliby politiků

Maďarská ekonomika trpí sliby politiků

Zatímco hladina Dunaje včera v Budapešti stoupala a média varovala před nebezpečím záplav, chystá se Maďarsko na nedělní první kolo parlamentních voleb. Nebezpečí velké vody je viditelnější než jiná pohroma, jež se na zemi valí už delší dobu, ale zaniká v rachotu předvolebních slibů: rostoucí zadlužení státu, které podle odhadu ekonomů letos dosáhne hranice osmi procent HDP a znemožní zavedení společné měny euro plánované na rok 2010.
Ekonomické a sociální otázky jsou přitom letos hlavním tématem předvolební kampaně, která je podle průzkumů velmi vyrovnaná. Oba hlavní soupeři, vládní socialisté a opoziční konzervativní Fidesz, se předhánějí ve slibech, jak snížit nezaměstnanost přesahující sedm procent či jak zjednodušit systém daní a sociálních dávek. To jsou hlavní příčiny rostoucího deficitu a zpomalování růstu maďarské ekonomiky, který letos zřejmě nepřekročí čtyři procenta.
"Státní pokladna téměř zbankrotovala, kurs forintu je nestabilní a rozpočet hrozí zhroucením. Místo dnešního egoistického a bezohledného státu jsme připraveni vytvořit solidární stát," hřímal o víkendu vůdce Fideszu a bývalý premiér Viktor Orbán.
Socialisté naopak varují před nezodpovědnými sliby konzervativců. Premiér Ferenc Gyurcsány slibuje v případě vítězství své strany rychlý ekonomický obrat, snížení deficitu a připravenost na přijetí eura už v roce 2008. Podle ekonomů se tak ale stane nejdřív po roce 2014.
"Obě strany slibují hodně, Fidesz o něco více," říká Györgyi Kocsisová, analytička ekonomického týdeníku HVG. "Kořeny vysokého deficitu je přitom nutné hledat už v roce 2001, posledním roce předchozí vlády Fideszu, kdy se hodně utrácelo. A potom samozřejmě ve slibech socialistů, jako je růst platů státních zaměstnanců či rodinných přídavků. Socialisté díky nim vyhráli volby v roce 2002 a své sliby pak plnili."
Evropská komise dala Budapešti čas do září, aby nová vláda mohla předložit plán, jak deficit omezit a neohrozit zavedení eura. Několik agentur na počátku letošního roku snížilo hodnocení Maďarska, finanční trhy cítí obavy investorů z politické nestability, podobně jako v Polsku.
Dlouhodobí investoři se zatím nebojí, například realitní agentury hlásí z Budapešti oproti minulým dvěma letům až dvojnásobný zájem o kancelářské budovy.
"Stav ekonomiky připomíná pacienta před infarktem: doktoři vidí, že pacient musí změnit životní styl, ale on sám riziko necítí," citovala nedávno agentura Reuters guvernéra maďarské centrální banky Zsigmonda Jaraie.
Pacient, to jsou obyvatelé Maďarska, kteří musí platit rostoucí ceny za služby a kteří se bojí zvyšující se nezaměstnanosti. Makroekonomická perspektiva a zavedení eura zajímá jen málo z nich. Reformy a škrty, o nichž hovoří experti, ve voličích ale vyvolávají obavy.
Politici naopak slibují snížení odvodů státu, který však nemá odkud peníze brát. Například zisky z loňské největší privatizace, prodeje budapešťského letiště britské firmě BAA, se podle účetních standardů EU nesmějí do snížení rozpočtového deficitu započítat.
Naopak, kdyby se měly splnit sliby Fidezsu například radikálním a skokovým snížením sociálních dávek, tak by to znamenalo ještě větší zadlužování. "Socialisté mají podobný plán, ale rozložený na pět let, ne skokové snížení dávek jako Fidesz," říká Györgyi Kocsisová.
Guvernér Jarai, analytička Kocsisová nebo odborníci britské Economist Inteligence Unit se shodují na jednom: reformy jsou rychle potřeba především v daňové oblasti. Jedna cesta je ale vyloučená: zavedení jednotné daňové sazby. Na tom jediném se shodují jinak nesmiřitelně znepřátelení socialisté i konzervativci.