Porušil Český rozhlas zákon při vymáhání poplatků?

Na adresu úřadu přišlo zhruba pět desítek stížností, nyní se část z nich prověřuje, uvedla mluvčí úřadu Hana Štěpánková. "Zatím se prověřují některé případy. Řekněme, že úřad má své pochybnosti a musí dojít k nějakému závěru," řekla s tím, že žádná ze stížností nebyla dosud uzavřena. Úřad ovšem musí konstatovat, že osobní údaje jsou většinou získávány v souladu se zněním zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, dodala Štěpánková.

ČRo oslovil v polovině září dopisem tři čtvrtě milionu lidí, kteří podle srovnání své databáze poplatníků a databází energetických společností poplatky neplatí. Podle mluvčího ČRo Ladislava Pavlíka se mohlo stát, že rozhlas oslovil i lidi, kteří již nějakým způsobem platí. Na základě zářijové výzvy zároveň získal ČRo jen do konce měsíce 31.000 nových poplatníků, což představuje příjem 1,4 milionu korun měsíčně.

Podle rok staré novely zákona o poplatcích jsou povinni platit poplatek všechny domácnosti připojené na elektroměr. Od poplatků jsou osvobozeni jen lidé, jejichž příjem nedosahuje 1,4násobku životního minima, a domácnosti, které tvoří pouze osoby postižené hluchotou nebo slepotou.

Rozhlas přiznává, že mezi oslovenými jsou i lidé, kteří již nějakým způsobem poplatky platí. "Že jsme oslovili člověka, za něhož platí někdo jiný v domácnosti nebo jiná domácnost, to se stát může," řekl dnes ČTK Pavlík. Rozhlas proto v dopise vyzývá adresáty, pokud poplatky platí, aby ČRo oznámili způsob, jakým tak činí. Poté je rozhlas přestane kontaktovat.

"Na získání dat od energetických společností máme nárok ze zákona. S osobními údaji pak nakládáme tak, jak nám ukládá zákon," dodal Pavlík.

Koncesionářské poplatky jsou hlavním zdrojem financování rozhlasu. Loni tvořily 85,5 procenta celkových výnosů a celkem rozhlas získal 1,398 miliardy korun, což je zhruba o 83 milionů více než předloni. Podle údajů ČRo eviduje rozhlas zhruba 2,8 milionu domácností, kteří poplatky platí.

Úřad považuje novelu zákona o poplatcích za spornou a před jejím přijetím poukazoval na její problematičnost ve vztahu k soukromí poplatníka. Úřad tehdy podle Štěpánkové upozornil poslance, že novela prolamuje zákaz sdružovat osobní údaje pořízené pro různorodé účely.

Úřad argumentoval tím, že čerpání informací o poplatnících z databáze dodavatele elektřiny, určené primárně pro zcela jiný účel, není v souladu s požadavky kladenými na řádné zpracování osobních údajů a jejich ochranu. "(Úřad) upozornil také na to, že navrhovaná právní úprava bude veřejností vnímána jako nepřiměřený zásah do soukromí občanů," uvedla Štěpánková.