Zlatý lev za přínos kinematografii pro Davida Lynche

Mezinárodní filmový festival v severoitalských Benátkách vstoupil do druhé poloviny slavnostně, když před zaplněným Palazzo del Cinema převzal ve středu večer Zlatého lva za přínos světové kinematografii americký režisér David Lynch. Šlo o triumfální návrat - před 20 lety Benátky odmítly jeho Modrý samet, že je příliš pornografický. Pak ale Hollywood tento film nominoval na Oscara.

Lynch ovšem nyní minulost nepřipomněl, naopak dal najevo, že si ocenění velmi váží. "Jsem nesmírně vděčný, že dostávám cenu na festivalu, kterým během jeho skvělé historie prošlo takové množství významných lidí," prohlásil. Vzápětí představil své nejnovější a dlouho očekávané dílo nazvané Vnitrozemská říše. O tříhodinovém snímku se do středeční premiéry vědělo jen to, že jde o "tajemný příběh ženy, která má problém". To ostatně bylo jediné, co o filmu prozradil před projekcí sám režisér. Diváci si odnesli ze sálu stejné pocity jako z Lynchových předcházejících snímků plných tajemna, které by potřebovalo objasnit. Také Vnitrozemská říše je plná hádanek, byť umně vpletených do strhujícího děje.

Lynch se v Benátkách prezentoval mimo soutěž, takže porota, v jejímž čele zasedá slavná francouzská herečka Catherine Deneuveová, má o něco usnadněné dilema, komu nakonec udělí letošního Zlatého lva za nejlepší film. V přehlídce soutěží 21 snímků a všechny ve světové premiéře. Několik dnů si největší naději na vítězství udržoval režisér Stephen Frears se svojí Královnou, v níž zachytil život britské panovnice. Pak se ale představila Chybějící hvězda domácího tvůrce Gianniho Amelia o osudech Itala putujícího Čínou a diváci odměnili film téměř desetiminutovým aplausem - Frears to má náhle mnohem těžší.

Návštěvníci 63. ročníku benátského festivalu neodcházeli ale z projekčních sálů vždy úplně nadšeni. Zklamání jim přinesla zejména Černá kniha režiséra Paula Verhoevena zpracovávající tíživé téma osudu nizozemských Židů za druhé světové války a domácího protinacistického odboje.

O to větší uspokojení však přinesly milovníkům celuloidového pásku retrospektivní přehlídky slavných jmen světové kinematografie, jako je například francouzská legenda Alain Resnais.

Benátský filmový festival, který končí v sobotu, je vůbec nejstarší kinematografickou přehlídkou na světě. První ročník se konal v roce 1932 pod názvem Biennale Cinematografico di Venezia. V 50. letech minulého století však začal benátskou přehlídku zastiňovat festival v Cannes stejně jako mezinárodní festivaly v Berlíně a v Torontu. A od letošního roku hrozí Benátkám i vážná domácí konkurence, když se rovněž římská radnice rozhodla, že bude každoročně pořádat mezinárodní filmovou přehlídku.