Nejen Semafor chystá oslavy stého narození Jaroslava Ježka

Sté výročí narození Jaroslava Ježka, klavíristy, dirigenta orchestru pražského Osvobozeného divadla a dvorního skladatele Jiřího Voskovce a Jana Wericha, připomenou na přelomu září a října dvě představení pražského Divadla Semafor, na jejichž přípravě se podílelo vydavatelství Lotos. Právě tam totiž vychází komplet tří kompaktních desek nazvaný Jan Werich o Jaroslavu Ježkovi, na nichž Werich, jehož sté výročí narození připomněla loni mimo jiné velká výstava na Staroměstské radnici v Praze, humorně i vážně uvádí nejslavnější písně "osvobozených".

"V den jubilea 25. září se na semaforských prknech objeví vedle Jiřího Suchého a Jitky Molavcové řada hostů, neměla by chybět Eva Pilarová, Jiří Stivín, Karel Černoch nebo Zdeněk Mahler. Repríza večera se uskuteční 2. října, přičemž jejími hosty mají být i Bára Basiková či Michal Prokop.

V Supraphonu vyšlo v květnu poprvé v podobě CD album nazvané Helena zpívá Ježka, na kterém Helenu Vondráčkovou doprovázel Orchestr Karla Vlacha. Tento projekt vznikl ke skladatelovým osmdesátinám v roce 1986 a pro aktivního pamětníka časů Osvobozeného divadla Karla Vlacha byl bohužel úplně posledním. Původně divadelní songy se tu v podání populární zpěvačky proměnily v moderně zazpívané a zaranžované písničky.

"Sté výročí Ježkova narození dostalo v podobě této reedice nenaftalínovou poctu," řekl mluvčí Supraphonu Vladan Drvota. Porovnávat tyto verze s autorským zpíváním Voskovce a Wericha je podle něj marné, kochat se sympatickou odlišností přístupu ale pokládá za příjemné. Mezi 15 tituly obsahuje album písničky Ezop a brabenec, Klobouk ve křoví, Šaty dělaj´ člověka, Svítá, Peníze nebo život, Nebe na zemi a Život je jen náhoda.

Další příspěvek ke 100. výročí narození Jaroslava Ježka má název Bugatti Step a v edici Fonogram ho vydal Radioservis Českého rozhlasu. Sběratel Gabriel Gössel na něj zařadil raritní a neznámé zvukové záznamy z let 1930 až 1942, byl autorem jejich přepisu ze standardních gramodesek i rozhlasových fólií a zvukové úpravy záznamu. "Nahrávky pomohou doplnit mozaiku znalostí o legendární scéně Osvobozeného divadla i o méně známou Ježkovu dirigentskou a skladatelskou činnost," uvedl.

Překvapením jsou nedávno objevené archivní snímky - například v roce 1936 nahrával technik Radiojournalu přímo v Osvobozeném divadle na zvukové zkoušce hry Nebe na zemi. Úryvek z foxtrotu Vousatý svět, zpívaný Vladimírem Šmeralem, pochází ze záznamu pořadu swingové hudby, který se vysílal o rok později, stejně jako nahrávka Ježkovy písně Pra, pra, prabába mé prabáby v podání Orchestru R. A. Dvorského a se zpěvem pana kapelníka. Z fólie je přepsaný i závěrečný titul CD - fragment promluvy Jaroslava Ježka o jazzu z roku 1934.

Sté výročí Ježkova narození připomene 17. září koncert v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu, na kterém vystoupí Pocket Band sestavený dirigentem, klavíristou a aranžérem Petrem Kořínkem, Dobrý večer Quintet a také Big Band Vyšší odborné školy nesoucí jubilantovo jméno. Dopoledne v zahradě Na Valech tuto večerní vzpomínku předznamená koncert Lab Bandu Konzervatoře Jaroslava Ježka řízeného Bohuslavem Volfem.

Jaroslav Ježek se narodil 25. září 1906. Už jako dítě trpěl šedým zákalem, po nezdařené operaci na jedno oko oslepl docela a na druhé viděl jen velmi slabě. Po studiích skládal scénickou hudbu a písně, které daly základ české moderní a jazzové hudbě, neopomínal ani hudbu vážnou a byl autorem mnoha písňových cyklů. V Osvobozeném divadle působil deset let, jeho kariéru přerušilo v roce 1938 podepsání mnichovské dohody, kdy byla tato scéna uzavřena. V lednu 1939 emigroval spolu s Voskovcem a Werichem do USA, kde 1. ledna 1942 zemřel na chronické onemocnění ledvin.