Rodí se nové evropské centrum vědy

Jeho založení včera oficiálně navrhla Evropská komise. Nyní ho musí schválit členské státy. Institut má být protějškem elitních světových univerzit, jako je Massachussettský technologický institut. Brusel tak chce zastavit odliv nejlepších evropských mozků za oceán a naopak do Evropy přilákat špičkové vědce ze světa. "Evropa přitahuje nejlepší světové fotbalisty, třeba Brazilce nebo Afričany, tak proč by nemohla táhnout i vědce?" ptal se včera předseda Evropské komise José Barroso, který projekt zaštítil. Podle něj již v EU existuje řada kvalitních univerzit, jejichž potenciálu chce EIT využít. Projekt je navíc zaměřen tak, aby z něj měla užitek celá Evropa.

Brusel také v EIT vidí šanci, jak propojit akademickou sféru s byznysem, a podpořit tak výzkum a vývoj nových technologií. Komise proto počítá s tím, že by větší část rozpočtu institutu hradily právě velké soukromé firmy. "Určitě nechceme mít další instituci zcela závislou na penězích z EU," řekl slovenský eurokomisař Ján Figel, který projekt EIT vypracoval.

Předseda komise Barroso včera přiznal, že už navázal neformální kontakty s několika firmami. Podle nejmenovaných zdrojů citovaných listem Financial Times jde například o společnosti Nokia, Pirelli, a především Microsoft. Ten je přitom nyní v ostrém sporu s Evropskou unií, která jej viní z porušování antimonopolních zákonů.

Evropská komise se vehementně brání všem spekulacím, kde by pracoviště EIT mohla sídlit. Podle Figela bude struktura institutu velice jednoduchá. Řídit jej má centrální rada složená ze špičkových vědců a zástupců soukromé sféry. Rada se má starat o rozpočet a koordinovat činnost jednotlivých pracovišť, která také bude vybírat na základě konkrétních projektů. Pokud tedy nějaké české pracoviště uskuteční záměr zkoumat například globální oteplování, může vypracovat projekt a přihlásit se do výběrového řízení. Za tři priority výzkumu označil Barroso energetiku a ekologii, informační technologie a nanotechnologie.

EIT by podle komise neměl mít velký univerzitní areál ani stálé členy. Původně se přitom podle zdroje HN blízkého komisi uvažovalo o tom, že by institut trvale sdružil šest až deset existujících univerzit nebo fakult. Česká vláda se proto v prosinci rozhodla usilovat o to, aby se součástí EIT stalo Brno se svou Masarykovou univerzitou, Vysokým učením technickým a budovaným Mezinárodním centrem klinického výzkumu.

V tomto směru také čeští diplomaté údajně lobbovali u Evropské komise. Změna v plánech a posun ke spíše "virtuální" univerzitě udělal záměrům čáru přes rozpočet, ale brněnští vědci mají stále šanci se do projektu zapojit. Budou se však muset potýkat se silnou konkurencí - velký zájem má mimo jiné i Polsko, Maďarsko a Francie.

Evropský technologický institut

Evropský technologický institut (EIT) nemá být skutečnou elitní univerzitou usídlenou na jednom místě, ale spíše sítí odborníků a pracovišť vybíraných na základě konkrétních projektů.
Řídit jej má rada složená z vědců a zástupců soukromé sféry.
Rozpočet má zpočátku dosahovat stovek milionů euro a postupně vzrůst na několik miliard. Jeho větší část má pocházet ze soukromé sféry, menší z Evropské unie a členských zemí.
O zapojení do činnosti EIT mají údajně zájem společnosti jako Microsoft, Nokia, Pirelli a energetické firmy.
Provoz by měl zahájit zhruba za tři roky.
Zdroj: eu