Obavy z ptačí chřipky by mohly přinést více peněz na výzkum těchto virů, soudí slovenský virolog Gustáv Russ. Přitom podle něj ještě před pár lety toto téma nebylo považováno za příliš zajímavé. Zájem médií o tuto nemoc vítá i ředitelka Mikrobiologického ústavu Blanka Říhová, mohl by podle ní přilákat k vědě mladé lidi.
Se svými kolegy v bratislavském virologickém ústavu se Russ podílí na výzkumu univerzální vakcíny proti chřipce. Chřipkové viry se sice často mění a mutují, ale některé jejich části zůstávají shodné, právě na tyto neměnné části by se měla univerzální vakcína zaměřit. V české Akademii věd se podobný výzkum nedělá. Po rozdělení bývalého Československa zůstal virologický ústav na Slovensku, uvedla Říhová. Mladý vědec, který by se podle ní chtěl tomuto tématu věnovat, však i v Česku najde řadu příležitostí, dodala.
Russ při své odpovědi na dotaz, zda zájem veřejnosti se může projevit na financování vědy, vzpomněl své kolegy ze Spojených států: "Vždycky mi říkají to, že když v kinech promítají nějaký katastrofický film, kde Dustin Hoffman honí viry, mají radost. Kongres jim pak odhlasuje peníze pro výzkum." O tom, že toto téma zajímá veřejnost i odborníky, se přesvědčil tento týden na své přednášce v mikrobiologickém ústavu. Posluchárna byla zaplněná do posledního místa, lidé se tísnili i na chodbě.
Z jiných důvodů vítá zájem o ptačí chřipku i přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Bencko. Podle něj v posledních desetiletích uvadalo povědomí o infekčních nemocech, pak ale přišla nemoc SARS a po ní ptačí chřipka. Obdobně jako řada jeho kolegů se i Bencko domnívá, že virus ptačí chřipky neznamená v současnosti pro lidi výrazné nebezpečí. Informace však mohou přesvědčit řadu odpůrců očkování. "V kontextu obav proti infekcím vypadá velmi neodpovědně a groteskně snaha nenechat si očkovat děti," vysvětlil.
Podle něj si český výzkum nevede nijak špatně. Bencko zastupuje ČR v Evropské radě pro lékařský výzkum (European Medical Research Council). Když zjišťovali, jaký podíl z prostředků na medicínský výzkum jde v jednotlivých státech na infekce, skončilo podle něj Česko mezi nejlepšími. "Mámě také velice dobrou tradici," upozornil.
Jeho slova potvrdila i Martina Havlíčková ze Státního zdravotního ústavu. V roce 1958 byl v Česku izolován první koňský kmen chřipkového viru, což byl podle Havlíčkové objev světového významu. Od výzkumu zvířecích kmenů se ale ve Státním zdravotnickém ústavu postupně ustoupilo, vědci se zde více soustředili na lidské infekce.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



