Nejlukrativnější zaměstnání je bankéř, pokud možno v Praze. Průměrný plat finančníků se totiž v prvním čtvrtletí roku vyhoupl na 44,5 tisíce korun. Naopak nejméně si vydělají rybáři na jihu Čech - třikrát méně než bankéři. Vyplývá to ze statistiky, kterou včera zveřejnil Český statistický úřad. V celé zemi přitom vzrostla meziročně mzda o 1222 korun na průměrných 18 903 korun. Stejně jako mezi profesemi jsou však velké rozdíly i mezi kraji.


Větší platy než republikový průměr totiž berou lidé pouze na jediném místě - v Praze. Díky velké koncentraci vrcholných úřadů a velkých firem tam dosahuje průměrná hrubá mzda 24 097 korun. Naopak na Karlovarsku berou lidé téměř o devět tisíc korun méně - v průměru 15 682 korun.
Často také záleží na tom, zda člověk pracuje přímo v krajském městě nebo na vesnici vzdálené od něj třeba padesát kilometrů. To se dá ukázat na příkladu Plzeňského kraje: zatímco průměrný výdělek v celém regionu dosahoval 17 132 korun, v samotné Plzni jsou na tom lidé podstatně lépe. Převyšují často celostátní průměr, platí to třeba o zaměstnancích společnosti Škoda Holding.


"Za první čtvrtletí jsme vypláceli průměrnou mzdu pětadvacet tisíc korun, meziročně se zvýšila o šestnáct set korun," říká mluvčí strojíren Radka Pistoriusová.
Mzdy rostly v prvním kvartále nejrychleji na jižní Moravě. Průměrné výdělky se tam zvýšily o 9,1 procenta, tedy výrazně více než ve zbytku republiky. Souvisí to s příchodem investorů do průmyslových zón v okolí Brna. Ti totiž přinesli nejen nová místa, ale lidem nabídli i lepší mzdy.


Podle ekonomů by v celém Česku mohly celoroční platy vzrůst reálně o čtyři až pět procent. Průměrné mzdy za celý rok by se tak poprvé v historii mohly přehoupnout přes dvacet tisíc korun.
"Dvacetitisícový průměrný plat dosáhne Česko už ve třetím čtvrtletí," věří David Marek z firmy Patria Online. Celková průměrná mzda pak podle většiny analytiků bude ještě o několik stokorun vyšší.
Ze včera zveřejněných čísel ale nemají radost státní zaměstnanci.
Loni jim průměrné platy rostly rychleji než pracovníkům v soukromých firmách. Díky vládě totiž dostali přidáno především lékaři, zdravotní sestry i policisté.


"Letošek ale už opět rozevírá mzdové nůžky," tvrdí Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních organizací. "Státní sféra přitom zaměstnává více vysokoškoláků a středoškoláků než firmy."

Jak rostly mzdy

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace