Brusel vytáhl do boje proti kartelům

Ta schválila návrh eurokomisařky pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesové na změnu pravidel, podle nichž se vypočítávají pokuty za netržní stanovování cen nebo jiná porušení evropských antitrustových pravidel. Komise si slibuje, že obrovskými pokutami firmy od takového chování odradí.
Nová pravidla, která vstupují v platnost za zhruba dva měsíce, míří zvlášť proti silným nadnárodním podnikům a těm společnostem, které poruší pravidla hospodářské soutěže opakovaně. "Jde o jasný signál společnostem: Neporušujte antitrustová nařízení. Pokud to uděláte, co nejrychleji s tím přestaňte. A jakmile s tím skoncujete, už to nikdy nedělejte," uvedla Kroesová.

Strop pokut se nemění

Nová pravidla nemění nic na stropu pro maximální pokuty. Ten nadále zůstává ve výši 10 procent celkového obratu firmy v předcházejícím roce. Tak jej komise stanovila již v roce 2003, ale její pokuty málokdy této výše dosáhly. V praxi se pohybovaly kolem 2 - 3 procent obratu. Nyní bude pro komisi mnohem snazší uvalit pokuty až do maximální výše. Nová nařízení totiž obsahují několik zásadních změn.

Všechny firmy, které vytvoří kartel nebo jinak poruší pravidla hospodářské soutěže, budou nyní čelit nové pokutě, takzvanému "vstupnímu poplatku", jejíž výše se bude odvíjet podle obratu firmy v daném sektoru trhu. "Jen skutečnost, že podnik vstoupí do kartelu, jej bude stát 15 až 25 procent ročního prodejního obratu v daném sektoru," uvedla komise.
Pokuta pro podnik, který v kartelu setrvá, se dále bude vypočítávat podle fixní částky, která může dosáhnout až 30 procent celoročního obratu firmy v příslušném sektoru. Tuto částku pak regulátoři znásobí počtem let, během kterých společnost porušovala antitrustové zákony. Výrazně se také zvýší postihy pro firmy, které evropskou legislativu poruší opakovaně.

Tvrdě při recidivě

Tyto podniky mohou počítat až s dvojnásobnou pokutou, zatímco dosud se pokuta zvyšovala o maximálně 50 procent. Při rozhodování, která společnost se dopouští recidivy, nebude komise brát v potaz jen vlastní dřívější rozhodnutí, ale také verdikty národních úřadů pro hospodářskou soutěž.
Kroesová si boj proti kartelům a prosazení vyšších postihů vytkla hned při nástupu do funkce před necelými dvěma lety. Dosud tvrdila, že stávající pravidla nejsou transparentní a pružná. S tím souhlasí také právníci i firmy, které Brusel vyšetřuje a postihuje. Evropská komise včera odmítla upřesnit, jak by se zvýšily pokuty pro konkrétní firmy, které nyní čelí jejím žalobám. "Není to možné kvůli množství faktorů, které je při výpočtu pokuty třeba brát v potaz. Je ale zřejmé, že společnosti, které působí na velkém trhu a dlouhodobě porušují zákony, budou dostávat výrazně vyšší pokuty než v minulosti," uvedla komise.

Největší pokutu za vytváření kartelů dosud komise uvalila na farmaceutickou firmu Hoffmann-La Roche. Ta v roce 2001 dostala pokutu 462 miliónů eur za netržní stanovení cen vitamínů. Nejvyšší pokutu za zneužívání dominantního postavení na trhu dostala společnost Microsoft v roce 2004. Proti pokutě ve výši 497,2 miliónu eur se však Microsoft odvolal k Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku. Tam také končí většina sporů komise s firmami. Komise nyní věří, že jasnější pravidla povedou k zamítnutí většiny odvolání proti pokutám. Peníze, které na nich Brusel vybere, míří do společného evropského rozpočtu.

I za starých pravidel množství pokut uvalených komisí v poslední době výrazně vzrostlo. V roce 2005 dosáhly celkové výše 682,6 miliónu eur, zatímco o rok dřív to bylo jen 167,8 miliónu. Kroesová po nástupu do funkce vytvořila čtyři nová oddělení pro boj s kartely, v nichž působí na 60 lidí. Ti organizují razie ve společnostech a provádějí kontroly. Do jejich hledáčku se v posledních měsících dostaly hlavně elektrárenské a plynárenské firmy i letecké společnosti.