Bolívie dusí cizí ropné firmy

Bolívie dusí cizí ropné firmy

Lenka Marianová

Bolívijský stát nekompromisně pokračuje v tažení za ovládnutím aktivit zahraničních ropných a plynárenských koncernů v zemi. Jeho součástí jsou vedle razantního zvýšení daní i personální změny ve státní ropné společnosti YPFB (Yacimientos Petroleos Fiscales Bolivianos). Jejím novým šéfem byl jmenován Juan Carlos Ortiz. Ten bývalý, Jorge Alvarado, rezignoval na svou funkci poté, co ho vláda obvinila, že narušuje plán znárodnění ropného a plynárenského sektoru. Informovala o tom včera agentura Reuters.
Ortiz v YPFB dosud zastával post viceprezidenta pro administrativu a obchody. Předtím působil v brazilském koncernu Petrobras, největším investorovi v bolivijském ropném a plynárenském sektoru.
Změna přišla několik týdnů poté, co bolivijský prezident Evo Morales prozatímně vyloučil YPFB z účasti na státním převzetí bolivijských zásob ropy a plynu. Tuto akci prezident odstartoval na začátku května a Alvarado v ní měl sehrát důležitou roli. S jeho pomocí se YPFB měla zmocnit majoritních podílů ve všech stupních těžařského průmyslu. Navíc se mělo dát zahraničním firmám na vybranou: buď do šesti měsíců umožní YPFB kontrolu svého provozu, nebo opustí zemi.
Alvarado však tuto část znárodňování narušil tím, že uzavřel kompenzační obchod s brazilskou společností Iberoamerica. YPFB měla vyměnit s Brazilci surovou naftu za motorový olej za cenu, která je nižší než na trhu.
Minulý týden byl Alvarado obviněn bolivijským ministrem energetiky Andreasem Solizem, podle něhož YPFB podepsala kontrakt bez předchozího sepsání nabídky a bez patřičných studií, které předepisuje bolivijská legislativa. V současné době Alvarada vyšetřuje státní prokurátor.
"Tvrzení o korupci, namířené proti mojí osobě, je jen útokem oligarchů," citovala agentura Reuters dopis, který Alvarado poslal vládě spolu se svou rezignací.
Kvůli podobnému deliktu je podle agentury Bloomberg stíhána i bolivijská kancelář španělského těžaře Repsol. Ta měla údajně v roce 2002 prodat pod cenou plyn koncernu Petroleo Brasileiro. Bolivijská pokladna měla tehdy přijít o 190 miliónů dolarů.
Při jmenování nového šéfa YPFB oznámil prezident Morales i prudké zvýšení daní pro zahraniční ropné a plynárenské firmy. Bolivie tak zvedla daňovou sazbu ze dříve domluvených osmnácti procent na 82 procent. Pro firmy to znamená do pátku zaplatit dohromady o třicet miliónů dolarů navíc. Týká se to kromě Petrobrasu a Repsolu také ropných koncernů Total nebo BP Group. Prostředky z daní by měly být použity na zlepšení finanční situace YPFB.
Kvůli problémům v YPFB se celý proces znárodňování ropného a plynárenského sektoru podle Moralese zpozdí. Analytikové ale vůbec pochybují o schopnosti YPFB spravovat znárodněná aktiva, a to i přesto, že společnost prošla nedávnou reorganizací.
Podle agentury Bloomberg investice do bolivijského ropného a plynárenského průmyslu klesly v prvním pololetí letošního roku o šedesát miliónů dolarů ze 103 miliónů dolarů, které se proinvestovaly ve stejném období před rokem. Bolívie má po Venezuele druhé největší zásoby plynu v Jižní Americe.