Letiště v Ruzyni dále poroste

Letiště v Ruzyni dále poroste

Z Prahy dnes vedou přímé letecké linky skoro do 120 míst světa a pravidelnými hosty se na ruzyňském letišti vedle standardních evropských dopravců staly také velkokapacitní dálkové stroje zámořských leteckých společností. Již dnes se Letiště Praha definitivně zařazuje mezi elitní skupinu evropských letišť a Česká republika se tak stává klíčovým hráčem na trhu letecké dopravy.

Nový terminál i integrované středisko

Přes Prahu směřuje stále více tranzitních cestujících, pro které už teď je letiště Ruzyně obdobně prestižním a přirozeným přestupním bodem, jako například v minulosti Frankfurt nebo Vídeň. V roce 2004 odbavilo 9,7 milionu cestujících, loni 10,8 milionu, a i když za první čtvrtletí letošního roku jich bylo stejně jako před rokem, očekává jich letos zhruba 11,5 milionu. V letošním roce se však podařilo odbavit za jediný měsíc přes milion cestujících ještě před začátkem plné turistické sezony - už v květnu, tedy o měsíc dříve než vloni.
Přes jedenáct milionů cestujících by mělo letištěm letos projít i díky nové odbavovací hale - Terminálu Sever 2 za 8,2 miliardy korun, otevřené začátkem letošního roku. S leteckou dopravou, respektive ruzyňským letištěm, úzce souvisí i stavba Národního integrovaného střediska v Jenči na Praze-západ, které loni získalo ocenění Stavba roku. Jde o největší investiční akci v historii českého řízení letového provozu od začátku minulého století. Centrum bude stát 3,5 miliardy korun a navigovat letadla by mělo začít v příštím roce.

Letiště potřebuje i novou dráhu

Pokud chce letiště v Ruzyni dál zvyšovat svoji kapacitu, musí k novým halám přidat i novou paralelní vzletovou a přistávací dráhu. Experti na letectví se shodují v tom, že ji potřebuje opravdu nutně, protože ta současná umožňuje pouze omezený počet startů a přistání. Letiště Praha se ve spolupráci s Řízením letového provozu snaží plánovat letecký provoz tak, aby stávající dráhový systém byl využit maximálně. I přesto je za stávající situace konečná hranice počtu pohybů letadel kolem 40 za hodinu. Bez nové dráhy by tak Praha nemohla konkurovat takovým letištím, jakými je například Vídeň nebo Berlín.
Výstavbu nové dráhy Letiště Praha připravuje již řadu měsíců. Jak bude dráha dlouhá a jak je příprava její výstavby daleko? "Stavební délka dráhy s označením RWY 06R/24L bude 3550 metrů. Dráha bude rovnoběžná se stávající dráhou RWY 06/24 v osové vzdálenosti 1525 metrů a bude sloužit pro vzlety a přistání ze směru východo-severovýchod nebo západo-jihozápad. V rámci přípravy pokračuje koordinace s okolními stavbami, kterými jsou silnice I/6 úsek Praha-Pavlov, silniční okruh kolem Prahy st. č. 518 Ruzyně-Suchdol, kolejové propojení letiště-město a modernizace železniční trati Praha, Ruzyně- Kladno, Ostrovec II. etapa. Dále probíhají jednání o výkupu pozemků," informovala nás specialistka PR Letiště Praha, s. p., Mgr. Eva Krejčí.

S pozemky byly problémy

Jak je vidět, ne všechny pozemky pod budoucí dráhou patří státu. V České republice totiž bývá zvykem, že úřady často pochybí a před samotnou výstavbou je prodají soukromým zájemcům. Stalo se tak i v tomto případě. Státní úředníci souhlasili s prodejem státní půdy pod budoucí novou dráhou v době, kdy již běželo jednání o územním plánu, v němž byla nová dráha zakotvena. Nyní je stát musí vykupovat zpět.
Více než 50 procent pozemků tedy patřilo Letišti Praha, čtvrtinu pozemků pro novou dráhu před časem vykoupila Penta Investments, která se chtěla podílet na provozování pražského letiště, a méně než 25 procent půdy patřilo drobným vlastníkům. Penta Investments nabídla letišti dvě varianty řešení vzniklé situace. První možností bylo, že od letiště koupí i zbývající pozemky a bude financovat výstavbu dráhy sama. Ranvej by pak letišti pronajímala. Druhou možností bylo založit společný podnik. V něm by měly společnosti podíly podle poměru vložených pozemků.

Sněmovna musela schválit nový zákon

A tak Poslanecká sněmovna loni schválila nový zákon, který umožní vyvlastnit pozemky nutné k výstavbě nové přistávací a vzletové dráhy, a to za cenu v místě obvyklou. "Rád bych sněmovnu přesvědčil, že toto letiště a vzletová přistávací dráha je strategickým zájmem České republiky a že to je mimořádně významný veřejný zájem," řekl poslancům při projednávání předlohy ministr dopravy Milan Šimonovský s tím, že pozemky jsou snadným předmětem spekulací. Zákon o vyvlastnění pozemků na ruzyňském letišti poté prošel i Senátem. Senátoři se sice vyslovovali proti zákonu, mnozí mu vytýkali neústavnost, uznali však potřebu nové dráhy a vyčerpání kapacity letiště. Zákon označuje stavbu dráhy za veřejný zájem.

Jednání se soukromníky jsou úspěšná

I když určité problémy s vlastníky části pozemků Letiště Praha mělo, dnes by výstavbě nové dráhy nemělo již nic bránit. "Letiště Praha, s. p., jedná s vlastníky pozemků o jejich výkupu, přičemž už má právo hospodařit k zhruba třem čtvrtinám výměry pozemků, které jsou třeba pro výstavbu nové paralelní dráhy. S ohledem na skutečnost, že se podle územních plánů jedná o veřejně prospěšnou stavbu a speciální zákon o paralelní dráze na letišti v Praze-Ruzyni tuto stavbu konzistentně označuje za stavbu ve veřejném zájmu, Letiště Praha, s. p., nepředpokládá vznik takových problémů při akvizici zbývajících pozemků, které by vybočovaly z rámce běžných postupů při stavbách obdobného rozsahu a významu. Díky schváleným územním plánům a zvláštnímu zákonu o výstavbě dráhy se nyní jednání s vlastníky posunují rychleji kupředu. Projednávají se rovněž změny územně plánovací dokumentace, zpracovávají se všechny analýzy a podklady související s přípravou včetně posuzování vlivů na životní prostředí. Technologické vybavení v oblasti radionavigačních zařízení je průběžně konzultováno s podnikem Řízení letového provozu ČR," uvedla Eva Krejčí.

Letiště financuje výměnu oken

Je samozřejmé, že při rostoucím provozu na letišti nelze opominout jeho vliv na životní prostředí. Na protihluková opatření Letiště Praha loni vynaložilo zhruba 105,5 milionu korun a od roku 1998 do 2005 tyto náklady představují více než 437 milionů korun. Opatření spočívají především ve výměně oken bytových a rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a staveb pro zdravotnictví a sociální účely. Jak nás informovala Eva Krejčí, rozšíření dráhového sytému přinese i změnu hlukových pásem v okolí letiště, takže Letiště Praha v souvislosti s výstavbou nové dráhy počítá s dalšími standardními protihlukovými opatřeními - s měřením hlukové zátěže a s další výměnou oken.

Místní obyvatelé hluk kritizují

Místní obyvatelé si stěžují, že problém Ruzyně je nevhodná poloha blízko centra. Podle jejich názoru by se ministři měli zabývat koncepcí dopravy dlouhodobě a zvážit možnost rozvoje i jiných letišť v okolí Prahy - a ne stavět novou dráhu 1,5 kilometru blíže městu. Zaráží je, že letadla budou svištět nad budovou zemědělské univerzity, že si lidé nebudou moci přirozeně větrat okny kvůli hluku.
Nová paralelní vzletová a přistávací dráha však podle ministra dopravy Milana Šimonovského přispěje nejen ke zvýšení kapacity letiště, ale také výrazně omezí dopad hluku ze startujících a přistávajících letadel na hustě obydlené oblasti Prahy a přispěje ke snížení hladiny hluku nad metropolí, který trápí na 150 tisíc obyvatel. Je projektována tak, aby hluk dopadal na obce, kde jich žije padesátkrát méně - odvede provoz do oblastí, kde je osídlení výrazně nižší. Podle Evy Krejčí nová dráha přispěje ke snížení hlukové zátěže pro obyvatele části Prahy 5, neboť bude omezen provoz na druhé stávající dráze RWY13/31 - na současné vedlejší ranveji, na kterou se letadla přibližují přes hustě zastavěné oblasti Prahy.

Slabinou je doprava na letiště a z letiště

V souvislosti s rozšiřováním kapacity letiště je nezbytné zajistit přiměřené kapacitní spojení s centrem města. Doprava na letiště a z letiště zatím zůstává jeho slabinou. Při množství cestujících, kteří procházejí terminálem, je kolejová doprava na letiště nezbytností.
Problém je totiž v tom, že zatímco Středočeský kraj chce rychlodráhu, městská část Praha 6 ji vytrvale odmítá. Starosta Tomáš Chalupa již několikrát prohlásil, že nepřipustí, aby dvojkolejná železnice rozpůlila rezidenční čtvrti Bubenče, Dejvic a další místa na dvě půlky. "My říkáme jasně: na letiště ať jezdí metro," zdůraznil Chalupa. A tak k letišti v budoucnu metro nejspíše pojede. Vedle nové silniční rampy, po které je možné přijet k odletům z nové haly, má zatím rezervované místo i konečná prodloužené trasy metra A z Dejvické. O tom, zda vlaky metra budou stavět opravdu v tomto místě, se má teprve rozhodnout. Závisí to na územním plánu, který by pro konečnou metra našel konkrétní místo. Nové metro se však k letišti do roku 2014 nedostane. Rychlodráha má i přesto šanci. Dopravní odborníci zvažují možnost, že by moderní trať vedla z hlavního nádraží přes Smíchov, dále zhruba v trase takzvaného pražského Semmeringu do Zličína a dále k letišti. Letiště Praha vítá jakoukoliv variantu kolejového spojení s centrem Prahy. Chce tím podpořit nejen cestovní ruch, ale také zlepšit podmínky spojení pro lidi, kteří na Ruzyni pracují.

Výstavba dráhy začne za dva roky

Kdy výstavba nové dráhy začne, kdy skončí a od kdy vlastně bude sloužit?
"Výstavba by měla být zahájena v roce 2008 a do provozu by měla být uvedena v roce 2010.
Investorem bude státní podnik Letiště Praha, na projektanta dokumentace pro stavební povolení bude vypsáno výběrové řízení a rovněž tak na dodavatele stavby. Dodavatelem se mohou stát domácí nebo zahraniční stavební firmy specializované na silniční a dálniční stavby a stavbu letištních ploch. Stavba dráhy, jejíž součástí je i potřebné vybavení, zásobování energií, přeložky sítí a komunikací, řešení styku nové dráhy s plánovanými stavbami v okolí letiště jakož i potřebný rozvoj odbavovacích a parkovacích kapacit v severním odbavovacím areálu bude stát až 9 miliard korun a Letiště Praha bude také žádat o dotace z fondů Evropské unie," informovala nás Eva Krejčí.

Praha počítá s 20 miliony cestujících ročně

A co nová dráha Letišti Praha přinese? Podle Evy Krejčí zvýšení kapacity dráhového systému, který je nyní provozován na jeho téměř limitních výkonech. Zajistí možnost potřebného rozvoje letiště na dalších 20 až 25 let.
V následujících dvanácti letech by se pak mělo Letiště Praha rozšiřovat tak, aby nakonec odbavilo 20 milionů cestujících ročně. Na "první evropskou ligu" však Ruzyni nebude stačit ani plánovaných 20 milionů odbavených pasažérů. Evropská jednička Heathrow v Londýně obslouží skoro 70 milionů osob ročně, pařížské Roissy a Frankfurt na 50 milionů. Desítku uzavírá Barcelona s 25 miliony cestujících. Ještě vzdálenější jsou velká světová letiště, kterým vévodí americká Atlanta s více než 80 miliony odbavených cestujících ročně a Chicago se 75 miliony. Ve srovnání s nimi je trpaslíkem i newyorské letiště J. F. Kennedyho, které odbaví 37 milionů osob za rok.
Autor je spolupracovníkem redakce