Téma: Havel 2012
Chlad konfliktů a totality
Příběh dívky z údolí Svát
Nedokáži si představit občanskou válku, říká libyjský politik
Kačjinské dívky odchází za prací do Číny, tam se z nich stanou stroje na výrobu dětí
Výpověď z Kuby: Nechci vidět svého syna umírat v pařátech Castrova režimu
Nezávislé informace šíříme všemi způsoby, říká opoziční novinář z Kuby
Tuniská blogerka Lina Ben Mhenni: Zpráva z rozdělené země
Seamus Heaney: Z republiky svědomí
Po Arabském jaru přicházejí nové autoritativní a ideologické režimy
Rozhovor s Yoko Ono: Že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, bychom si měli opakovat denně
Politika se bez morálky a náboženství neobejde
Svoboda je stále nedostatkovým zbožím
Totality íránských teokratů a komunistů jsou příbuzné
Do centra našich klimatických zájmů je třeba postavit člověka
Bez důkazů mě unesli a mučili. Snad můj případ pomůže ostatním
Nevíme, kolik let zbývá do ruské sametové revoluce a pádu putinského režimu
Václavův kouzelný koberec
Nemám ráda naleštěné projevy některých prominentních aktivistů
Václav Havel nikdy neztratil víru v nás. A to je ta největší výzva
Lidská práva? Co to dělá v Hospodářských novinách? Ty by přece měly psát vášnivě o účetních pravidlech, ebitdách a ušlých ziscích.
Jenže i když se na to podíváme přísně účetně, největší investice, kterou jsme za posledních třiadvacet let udělali, byla investice do naší svobody.
Do svobody myslet si, co chceme, a žít, jak chceme. Do svobody být úspěšní. Do svobody vydělávat peníze. Anebo je nevydělávat.
Za pár dní to bude rok, co zemřel jeden z největších investorů - Václav Havel.
Nesnažíme se mu dnešním vydáním, které připadá na Mezinárodní den lidských práv, stavět pomník.
Snažíme se jím říct, že jsme nezapomněli. Byť to tak podle výsledků krajských voleb a návratu komunistů do výkonných funkcí může vypadat.
Nezapomněli jsme na to, že svoboda není automatická. Že na světě pořád žijí miliardy lidí, kteří ji nemají. Že svoboda je křehká dáma, která po těžkém dni v práci potřebuje masáž nohou, horkou vanu a příval lásky.
Jednou z hlavních tezí Václava Havla bylo, že svět může změnit každý z nás. Jakkoli neviditelným a bezmocným se zpočátku cítí být.
Jsme možná malé noviny z místa, kterému pořád mnozí říkají Czechoslovakia, ale své příležitosti se vzdát nechceme.
Toto vydání je o lidech a na počest lidem, kteří svět mění daleko lépe než my.
Před šesti lety usedl Václav Havel na jeden den do šéfredaktorského křesla Hospodářských novin. Ve výběru témat měl úplnou volnost.
Místa obvykle vyhrazená burzovním tabulkám tehdy nahradila čísla o porušování lidských práv po celém světě a texty o tahanicích ve vnitřní politice pak články o ruské nesvobodě a násilí v Barmě.
Úvodník, který Václav Havel pro vydání napsal, měl titulek "Odpovědnost jako osud". "Odpovědnost za svět je prostě součástí lidského osudu, bez ohledu na to, jak silně či jak málo ji kdo z nás cítí či nese," napsal tehdy Havel.
Považujeme možnost mít odpovědnost za štěstí. Jsme rádi, že ji máme. A myslíme si, že Česko i svět havlovské noviny pořád potřebují. Aby srdce svobody tlouklo o něco silněji.
Bereme si to na starost.
Lucie Tvarůžková