Průměrný plat ve školství byl v první polovině roku 13.419 korun

PRAHA 22. října (ČTK) - Průměrný plat pracovníků ve školství byl v prvním pololetí letošního roku 13.419 korun, to je o 8,2 procenta víc než ve stejném období loňského roku. Na výplatních páskách učitelů tedy přibylo zhruba 1000 korun. Průměrná mzda v republice je přitom více než 15.700 korun.
Údaje o mzdách ve školství přinesla kontrola využití peněz ze státního rozpočtu na platy zaměstnanců ve školství, kterou ministerstvo dělá po skončení každého čtvrtletí, informoval ČTK Tomáš Grec z tiskového odboru ministerstva školství.
Zaměstnancům škol zřizovaných obcemi se ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšil ve srovnání se stejným obdobím loňského roku plat o 12,3 procenta. Pracovníkům škol, které zřizují kraje pak o 11,9 procenta, uvedl Grec.
Učitelka mateřské školy si v prvním pololetí vydělala průměrně přes 12.500 korun, její kolegové na základní škole brali téměř 15.900 korun. Učitel na gymnáziu měl měsíčně téměř 17.900 korun, jeho kolega na střední odborné škole měl plat zhruba 18.200 korun a pedagog na středním odborném učilišti přes 16.400 korun. Pedagogové na vyšších odborných školách měli bez necelých sto korun 19.000.
Za prvních šest měsíců roku 2002 odešlo ze škol zřizovaných obcemi zhruba 1750 lidí, to je asi 1,2 procenta. Naopak na školách zřizovaných krajem se zvýšil počet zaměstnanců téměř o 400, to je asi o půl procenta.

Odbory jsou pro, aby učitelé, kteří se vzdělávají, měli víc peněz
Školské odbory souhlasí s tím, aby učitelé pracující na svém kariérním růstu měli víc peněz než ti, kteří se nevzdělávají. "Dokonce si myslím, že jsme to sami iniciovali," řekl dnes ČTK šéf školských odborů Jaroslav Rössler na návrh zákona, který chce ministryně školství Petra Buzková předložit příští rok na jaře. O tak zvaném kariérním řádu odbory s ministryní jednaly již před časem, podotkl Rösseler.
Podle něj má svou logiku, aby učitel, který je pro ředitele užitečnější než absolvent pedagogické fakulty, měl více peněz. "Vyřeší to celou řadu problémů. Ale jde nám hlavně o kvalitu vzdělávání," zdůraznil odborář. Peníze za vzdělání by neměly být závislé na subjektivním hodnocení ředitele, podotkl Rössler.
Učitel Radek Sárközi, který chce založit učitelský odborový klub, nevěří tomu, že by zákon o kariérním řádu vstoupil v platnost. To už ministři školství slibují pět let, řekl ČTK. Pokud by ministerští úředníci návrh zákona připravili, Sárközi by uvítal širokou diskusi na toto téma.
Podle jeho návrhu by měl kariérní řád nahradit současné tarifní tabulky, kde o výši platu rozhoduje počet odučených let. Pokud by se učitel vzdělával, mohl by získat až 15 atestací a za každou z nich by dostal deset procent z průměrné mzdy, Sárközi počítá s 1500 korunami měsíčně. Atestací by mohla být například mezinárodně uznávaná zkouška z počítačů či jazyků. Na některé předměty zatím ale nejsou mezinárodně uznávané zkoušky, a proto by nějaké standardy musely vzniknout, uvedl.
V zákoně by měl být podle Buzkové zakotven kariérní růst, odměňování a určitý systém atestací. Součástí platu učitele by podle tohoto návrhu měl být takzvaný nadtarif sestávající ze dvou složek. Jedna bude záviset na subjektivním rozhodnutí ředitele, druhá zajistí, aby učitel, který si zvyšuje kvalifikaci, měl automaticky nárok na vyšší část nadtarifní odměny než učitel, který to nedělá.
Průměrný plat ve školství je zhruba 13.700 korun, celorepublikový průměr činí přes 15.700 korun. Od ledna by učitelé měli dostat přidáno o devět procent, ostatní státní zaměstnanci budou mít více sedm procent. Na výplatních páskách pedagogů by tak mělo ještě přibýt zhruba 1300 korun.