Droga hloupých stále chutná

Praha ( iHNed) - Toluen není v seznamu psychotropních látek, ale je to látka, která se „fetuje“. Je bohužel přístupný všem, protože si ho můžeme koupit v každé drogerii, a to za „směšnou“ cenu oproti klasickým drogám. Pro tyto „přednosti“ je oblíben u žáků základních škol a učňů nižších ročníků. Přitom je to látka jednoznačně nejrizikovější, nejtoxičtější a nejodpornější. Toluen je organické rozpouštědlo a jako takové hrubě poškozuje tkáně organismu, se kterými se setkává. Vdechování koncentrovaných par toluenu (pro zvýšení koncentrace často pod dekou či s hlavou v igelitovém pytlíku) vede k poškození dýchacích cest. Postupně dochází k prokazatelnému poškození jaterní tkáně. Jsou také prokázány změny mozkové kůry. Na rozdíl od ostatních drog je nejzákeřnější tím, že jde při čichání toluenu jen těžko odměřit přesnou dávku. Tím se markantně zvyšuje riziko nechtěného předávkování. Při čichání dochází k postupnému zakalování vědomí, a jestliže je již toxikoman neschopen dalšímu přísunu drogy zabránit (pod dekou či igelitovou taškou), spánek se pak prohlubuje do bezvědomí, kómatu a dochází k zástavě dechu a oběhu. Právě proto dochází nejčastěji k úmrtí. Ti, kteří mají zkušenosti s toluenem, uvádějí, že dochází k poruchám barevného vnímání, rozmazání kontur předmětů, nejasná představa o čase, slabá euforie, žaludeční nevolnost. Tedy nic příjemného, o co by člověk mohl stát. I přesto některé mladé vede k opakovanému čichání toluenu obrovská touha po droze, po „zakázaném prožitku“. Dominantní roli má tedy očekávání něčeho příjemného, nikoliv prožitek sám.

Jak poznat, že někdo z blízkého okolí fetuje toluen? Na těch, kteří čichají delší dobu a často, jsou patrny zjevné následky. Prakticky dochází k totálnímu omezení výkonnosti a jiných zájmů. Jedinec se postupně izoluje a tíseň izolace od okolí mu opět ulehčují opakované toluenové intoxikace. Postupně dochází k patrnému celkovému otupění, někdy spojenému s výkyvy emotivity směrem k afektivní labilitě, plačtivosti či podrážděnosti a agresivitě vůči okolí. „Čichači“ jsou nápadní při prvním kontaktu, protože kolem sebe vydechují výrazný pach toluenu. Toluen je cítit z dechu po masivních intoxikacích i po 10 až 12 hodinách. Tím je tento způsob nápadnější než jiné způsoby užívání drog. Jako vhodná a jistě i účinná prevence před prvním pokusem použití toluenu je seznámit se s jeho účinky na lidský organismus a nepříjemnými zážitky při „zakázaném prožitku“.

A co dělat, když víme, že náš potomek "má chuť" zkusit drogu a je v prostředí, které mu to dříve nebo později umožní či ho k tomu dokonce bude "nutit" svou strukturou hodnot? Je-li to možné, ono prostředí změnit. Je-li dítě na internátní škole, kde je čichání velmi široce rozšířené, považuji za menší zlo změnit školu, než jej vystavovat riziku, že se bude chtít vyrovnat ostatním. Monika Špičková