Mozek je možné vytrénovat

Psychika: Nové neurony se tvoří jen v případě, že má organismus dostatek nových podnětů
Pavla Skurovcová

Dlouhou dobu zastávali vědci názor, že mozkových buněk s přibývající věkem ubývá a nové se již netvoří. Výzkumy z posledních let, ale toto tvrzení poopravily. Mozkové buňky (neurony) dozrávají i v dospělosti a dokonce se mohou tvořit nové. K tomu, aby se ale zapojily "do práce", potřebují dostatek podnětů z okolí. Navíc i samotná produkce neuronů závisí na tom, zda je mozek namáhán. "Poznávací schopnosti jsou závislé na činnosti mozku a mozkové struktuře, ještě více než posilování kardiovaskulárního systému souvisí se schopností cvičit a vykonávat fyzickou aktivitu," říká psycholožka Denisa Parková, vedoucí výzkumného Centra stárnutí a vědění na Michiganské Univerzitě na zpravodajském serveru BBC News. Lékařka Felicia Huppertová z psychiatrie Cambridgeské University k tomu dodává: "Paměť musí být více než cokoliv jiného pravidelně používána. Pro mnoho lidí ale končí její cvičení ve chvíli, kdy dostudují."
Mozkové buňky spolu také musí komunikovat. Místo, kde se "setkávají" se jmenuje synapse (spojení). Pokud se člověk učí čemukoliv novému, vytvářejí se nové synapse. Učení lze vlastně charakterizovat jako změnu zapojení neuronů. V knize Příručka pro uživatele mozku (Portál 1998) autoři vysvětlují, že spojení v mozku jsou tím hustší, čím více se používají. Užíváme-li nervový systém, nutíme jej růst, sítě spojení jsou hustší, mozek výkonnější.
"Mozek máme proto, abychom zůstali naživu. Je to naše nejúčinnější zbraň. Evoluce nás vybavila tak účinnou sadou nástrojů, že náš mozek může vždy najít ten nejlepší, přizpůsobit ho a použít," popisují David Gamon a Allen Bragdon v knize Mozek a jak ho cvičit (Portál 2001). Podle autorů se lidský mozek vyvinul k tomu, aby udržel organismus při životě "k lovu ve skupinách, ke stopování a zabíjení silnější, rychlejší a bystřejší kořisti a k tomu, aby potom našel svoji cestu přes pravěké pláně domů, do jeskyně pod útesem."
Tyto užitečné nástroje ale mohou rezivět. Pokud totiž mozkové buňky nepoužíváme, dáváme jim tím najevo, že je ke svému přežití nepotřebuje. Jistě, dnes již nemusíme používat ty neurony, které dokázaly vymyslet strategii na skolení mamuta, ale využívat musíme zase jiné. V opačném případě to vzdají, stejně jako všechno v přírodě, co není k přežití třeba.
Nepoužívané buňky ztratí kontakt s těmi, na něž jsou napojeny prostřednictví synapsí. V tomto okamžiku vás každá nepoužívaná buňka odřízne řádově od miliardtiny kapacity vnímání významu toho, co se kolem nás děje. Zbaví vás postupně části vašich duševních schopností.
Poloviny mozku si pomáhají
To všechno jsou důvody, proč je třeba mozek trénovat. Možnosti ztráty duševních schopností se ale na druhou stranu není třeba obávat tolik. Časopis Science v jednom ze svých posledních čísel upozorňuje, že mozek se dokáže stárnutí účinně bránit. Pokud nemá určitá část v mozku dostatek schopností plnit úkoly, které pro ní doposud nebyly problémem, "pomůže" jí jiná část - tedy ta, která se "specializovala" na zcela jiné úkoly. Toto ale mozek zvládne jen v několika oborech, nejčastěji samozřejmě v těch, které dělá každý den. Zcela novým schopnostem se již bude učit hůře. Jinými slovy: Lékař může zůstat skvělým odborníkem na kardiologii i v 70 letech, ale už by se asi těžko naučil využívat všechny možnosti mobilního telefonu, přestože princip mobilu je jistě jednodušší než srdce.
Jaké schopnosti a od kdy nás vlastně opouštějí? Zhruba od dvaceti let klesá schopnost zapamatovat si seznam čísel či slov, počítat z paměti, soustředit se na více věcí najednou, okamžitě reagovat. Mladí lidé tento fakt většinou nepozorují, i přesto že si již hůře pamatují čísla, jména a podobně. "Pokles paměťových schopností lidé okolo dvaceti a třicet let nevnímají a to i přesto, že probíhá ve stejné míře jako u lidí v 60 či v 70 letech," říká psycholožka Denisa Parková.

Tým odborníků z Michiganské univerzity také zjistil, že starší lidé jsou více náchylní k paměťovým problémům než mladší generace. Starší muži i ženy si mnohem častěji pamatují mylné informace a považují je za pravdivé. Příkladem je například zpráva o tom, že žraločí chrupavky léčí artritidu. Mladší lidé tuto informaci také zaznamenají, ale zapamatují si i fakt, že není pravdivá. Na druhou stranu podle časopisu Science starší člověk sice nereaguje okamžitě, ale zase s rozvahou a ohledem na všechny sociální zkušenosti, které má. I proto si koneckonců moudré civilizace starých lidí vážily.
Aerobik pro mozek
Všichni odborníci zabývající se stárnutím mozku tvrdí: Mozek je třeba trénovat. Jak? Skutečně propracovaný systém představil neurobiolog Lawrence Katz z Duke University Medical Center v Severní Karolíně ve Spojených státech. Ten před dvěma a půl lety napsal knihu Keep Your Brain Alive (Udržte si svůj mozek činný). V ní představil celkem 83 jednoduchých cvičení, s jejichž pomocí je možné dosáhnout dobrého fungování mozku i v pokročilém věku. Některé z těchto cviků Lawrence Katz odkoukal od své malé dcery. Inspirovalo ho, jak dcerka například chodí po bytě se zavřenými očima. Dokáže tak vnímat svět z více perspektiv - čichem, hmatem. Dospělí už takových objevů nejsou většinou schopni.
Katzova teorie tréninku mozku je označována jako neurobik. Vychází z již zmiňované teorie: Mozek lze trénovat podobně jako svaly. Nervové stimuly potřebné pro aktivaci nových mozkových buněk zvyšují produkci neurotrofinu - látky vyživující mozkové buňky. Jednotlivá cvičení, která Lawrence Katz ve své knize prezentuje jsou založena právě na schopnosti mozku produkovat více neurotrofinu. Cvičením pak dochází k posilování a budování dalších spojů v mozku.
Metodu "neurobiku" vysvětluje Katz na své internetové stránce příkladem ženy vracející se domů. Podle pravidel neurobiku má žena stát před dveřmi do bytu se zavřenýma očima a klíče hledat v kabelce poslepu. Tím, že se chce dostat rychle domů je její mozek připraven pracovat produktivně. V mozku se aktivuje ta část mozkové kůry, která zpracovává hmat. Normálně by přitom byl použit zrak. To by ale nebylo pro mozek nic nového. Nemohlo by tedy dojít k aktivizaci, k tvorbě neuronů a synapsí mezi nimi. Na tomto principu jsou založena všechna neurobiková cvičení. Neobvyklý způsob řešení či chování rovná se zvýšená produkce látek vyživujících mozek. To vede k růstu nervových buněk. Více podnětů pak znamená vznik nového nervového spojení. Mozek, který se věnuje neurobiku, se rozvíjí.

Tři zásady neurobiku:
1. Zapojte všechny smysly:
kupte si jídlo, které jste nikdy nejedli
zkuste se obléci poslepu
pusťte si novou hudbu a zapalte si k ní novou aromatickou svíčku
sex je jedno z nejlepších neurobických cvičení, často při něm zavíráte oči a vnímáte tak všemi smysly
při procházce přírodou si ohmatejte rostliny a stromy, přičichněte k nim zkuste pozorovat dění v domácnosti se zacpanýma ušima
2. Změňte své stereotypy
přeorganizujte si svůj pracovní stůl a kancelář (pověste si jinam hodiny, na které několikrát denně koukáte, dejte si jinam koš na odpadky)
v kanceláři či doma si dejte některé věci vzhůru nohama - hodiny, kalendář
přestavte nábytek v bytě
jděte do práce jinou cestou než obvykle
zorganizujte si pro vás netypický víkend, jeďte kempovat, jeďte na vodu
při práci si zapalte aromatickou lampu

3. Používejte jiné části mozku než obvykle
zkuste dělat věci druhou rukou, než je běžné (pravák si může levou rukou vyčistit zuby, učesat se..)
pokuste se odemknout byt či auto poslepu, nahmatejte klíč v tašce
při jízdě metrem nebo tramvají zavřete oči a zkuste podle zvuků vnímat, kde se právě nacházíte