V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout:
- druh práce, na který je zaměstnanec přijímán,
- místo výkonu práce,
- den nástupu do práce.
Mimo to lze v pracovní smlouvě dohodnout další podmínky, na kterých mají její účastníci zájem. Jednou z takových podmínek je zkušební doba. Sjednání zkušební doby účastníkům umožňuje, aby si zaměstnavatel ověřil schopnosti pracovníka a zaměstnanec podmínky výkonu práce. Pokud by některá ze stran dospěla k názoru, že sjednaný pracovní poměr nesplňuje její představy, může jej snadno zrušit ve zkušební době, tedy v počátečním stadiu existence pracovního poměru.
Jen písemně. Zkušební doma musí být sjednána písemně v pracovní smlouvě, jinak je její sjednání neplatné. Musí být dohodnuta nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce a kterým vzniká pracovní poměr. Pokud je pracovní smlouva vyhotovena písemně později než v den nástupu zaměstnance do práce, vznikl již pracovní poměr na základě ústně sjednané pracovní smlouvy. Dodatečné písemné vyhotovení pracovní smlouvy má pak už jen povahu písemného potvrzení o obsahu ústně uzavřené pracovní smlouvy, v níž nemohlo pro nedostatek písemné formy dojít k platnému sjednání zkušební doby. Zkušební doba nemůže být platně sjednána zpětně poté, co již vznikl pracovní poměr, nebo v jeho průběhu.
Zkušební doba nemůže být tedy sjednána ani v dodatku k pracovní smlouvě, a to ani kdyby tento dodatek byl sjednán ještě před vznikem pracovního poměru. Například, když zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřou 1. listopadu pracovní smlouvu, v níž je jako den nástupu do práce uveden 11. listopad, nelze zkušební dobu platně sjednat ani v den nástupu do práce, ani v mezidobí mezi dnem uzavření smlouvy a sjednaným dnem nástupu do práce. Účastníci se již shodli na obsahu pracovní smlouvy a jsou jím vázáni. Dodatek k pracovní smlouvě už je změnou pracovní smlouvy, nikoliv pracovní smlouvou.
Zákoník práce stanoví, že ujednání o zkušební době může být učiněno v pracovní smlouvě. Proto zkušební dobu nelze sjednat u (zpravidla vedoucích) zaměstnanců, jejichž pracovní poměr vzniká volbou nebo jmenováním, neboť s těmito zaměstnanci se pracovní smlouva neuzavírá.
Maximálně tři měsíce. Zkušební doba činí, pokud není dohodnuta zkušební doba kratší, tři měsíce. Jednou sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Pokud by byla sjednána zkušební doba delší než tři měsíce, nebylo by její sjednání neplatné, zkušební doba by však činila jen tři měsíce.
Doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nemůže během zkušební doby konat práci, se započítává do zkušební doby v rozsahu nejvýše deset pracovních dnů. Pokud je doba překážek v práci delší než deset pracovních dnů, pak se o dobu těchto překážek (přesahujících deset dnů) prodlužuje zkušební doba. Překážky v práci v délce celkem do deseti dnů nemají na zkušební dobu vliv.
Zkušební dobu lze sjednat i při uzavírání pracovního poměru na dobu určitou. Týká se i zaměstnanců, kteří jsou chráněni zákazem sjednání pracovního poměru na dobu určitou. Jde o absolventy středních a vysokých škol, odborných učilišť a učilišť, pokud vstupují do zaměstnání, které odpovídá jejich kvalifikaci, a celková doba jejich zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru po úspěšném ukončení studia nebo přípravy nedosáhla dvou let.
Snadné rozloučení. Ve zkušební době může zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhé straně zpravidla alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. S nedodržením písemné formy zrušovacího projevu není spojena neplatnost tohoto právního úkonu, platné je proto i ústní skončení pracovního poměru ve zkušební době. Ani nedodržení uvedené třídenní lhůty nemá vliv na skončení pracovního poměru; jde pouze o lhůtu pořádkovou.
Pokud by se však smluvní strany v písemné pracovní smlouvě explicitně dohodly, že oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být doručeno druhé straně nejpozději tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit, došlo by tím k ujednání konkrétní podmínky pro účinné zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Její nedodržení by potom způsobilo neplatnost zrušení pracovního poměru.
Pro rozvázání pracovního poměru ve zkušební době neplatí pro zaměstnavatele žádná omezení jako je tomu v případě výpovědi. Lze tedy zrušit pracovní poměr např. s těhotnou zaměstnankyní nebo se zaměstnancem v pracovní neschopnosti.
Ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době však nikdy nemůže dojít zpětně!
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist



