Lov nemocných zvířat vedl ke vzniku choroby AIDS

Lov nemocných zvířat vedl ke vzniku choroby AIDS

Opičími příbuznými lidských virů imunitní nedostatečnosti HIV jsou opičí viry SIV (S v názvu znamená "simian" čili opičí, na rozdíl od H jako "human" - lidský). Tyto viry biologové našli u více než dvaceti druhů afrických primátů.

Hypotéza zraněného lovce

Podle výzkumů z konce devadesátých let je lidský virus nejvíce podobný virům SIV šimpanzů učenlivých (Pan troglodytes) a magabejů kouřových (Cercocebus atys). A z těchto opic zřejmě na lidi ve střední Africe přešel, a to nejspíše stykem s jejich krví během porcování. Infikovaná krev s největší pravděpodobností pronikla do zranění člověka, který opičí potravu připravoval. Této teorii se obvykle říká "hypotéza zraněného lovce".
Na řadě míst rovníkové Afriky totiž domorodci dosud jedí šimpanzy i další opice.
Přenos na člověka se uskutečnil asi před 75 lety. V lidském těle se pak nebezpečný virus dále vyvíjel a mutoval.

Neštěstí se už stalo

Jak se nyní ukazuje, i na šimpanze se virus dostal z jiných opic.
Osmičlenný britsko-americko-francouzský tým Paula Sharpa z anglické Nottinghamské univerzity zveřejnil minulý týden v časopise Science důkladné srovnání všech známých primátích virů SIV. Závěr: šimpanzí SIV vznikl přenosem virů z mangabejů rudohlavých (Cercocebus torquatus) a z kočkodanů bělonosých (Cercopithecus nictitans) na šimpanzy. Území výskytu těchto opic se překrývají s areálem šimpanze učenlivého na západě střední Afriky.
Dlouhodobé terénní výzkumy ukázaly, že šimpanzi jsou příležitostnými, nicméně dosti úspěšnými lovci malých antilop, a také opic, zejména menších, včetně mangabejů a kočkodanů.
Pojídání šimpanzího masa lidmi v Africe je díky ochranářským opatřením na ústupu. Pokud však bylo vlastním zdrojem lidského AIDS, neštěstí se už stalo.
[*]
Autor je spolupracovníkem redakce