Daňová uznatelnost pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti jednatelem

Z daňového pohledu jsou zajímavé zejména ty případy, kdy příslušnou pojistnou smlouvu uzavírá s pojišťovnou coby pojistník společnost, nikoli sám jednatel. V této souvislosti je třeba řešit otázku, zda společností hrazené pojistné lze uznat za daňový náklad společnosti či nikoli. Nejedná se tedy o případy, kdy pojistnou smlouvu uzavře sám jednatel a kdy společnost víceméně dobrovolně přebírá jeho závazek a hradí za něj bez právního důvodu pojistné. Tato situace je výslovně ošetřena zákonem o daních z příjmů tak, že pojistné hrazené za jednatele společností s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce je pro společnost nákladem daňově neuznatelným.

U pojistné smlouvy, kterou uzavře sama společnost, je třeba zkoumat souvislost mezi pojistným rizikem, za jehož krytí společnost platí pojistné a majetkem společnosti, tj. zda toto riziko může způsobit snížení majetku společnosti. Zkoumání tohoto vztahu souvisí s úvodním vymezením odpovědnosti, tj. že jednatel za porušení svých povinností odpovídá každému, nikoli pouze samotné společnosti. Takové pojistné, které se vztahuje k riziku vzniku odpovědnosti jednatele za škodu způsobenou osobě odlišné od společnosti nebude v řadě případů souviset se zachováním majetku společnosti a nebude tak s největší pravděpodobností ani výdajem daňově uznatelným. Naopak pojistné, která se vztahuje pouze k riziku vzniku odpovědnosti jednatele za škodu způsobenou společnosti, by takovým uznatelným výdajem bylo, protože společnost se tímto způsobem chrání před platební nevůlí nebo insolvencí jednatele k náhradě škody.

Nutno však dodat, že pojistné smlouvy, které se vztahují pouze na pojištění odpovědnosti jednatele vůči společnosti do určité míry zužují pojistnou ochranu jednatele, a tak se často pojistné smlouvy vztahují jak na pojištění odpovědnosti jednatele vůči společnosti, tak i vůči třetím osobám. V tomto případě nastává problém s daňovým posouzením nákladu, popř. jeho rozdělením na daňovou a nedaňovou část. Otázkou tedy je, jaké priority společnost či jednatel sledují, zda pouze daňovou stránku věci, která je ale vykoupena zúžením pojistného krytí či maximalizaci pojistného krytí jednatele bez ohledu na daňovou stránku věci.