Významná novela zákona o penzijním připojištění

Vedle změn souvisejících s připravovaným vstupem České republiky do EU se do novely promítly především změny související s novou koncepcí správního trestání, stejně jako posuny v terminologii používané zákonem č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Systémový hybrid

Produkt, vzniklý na základě zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem v roce 1994, byl v roce 1999 novelizací doplněn o možnosti daňových úlev a dostal překvapivou dynamiku. Nyní však má podobu, která dost dobře neumožňuje jeho zařazení ani do druhého, ani do třetího pilíře českého penzijního systému (první pilíř je tvořen povinným sociálním pojištěním na základě zákona č. 155/95 Sb., a v této stati se mu věnovat nebudeme). Zjednodušeně řečeno má penzijní připojištění jako významná součást dodatkového systému současně rysy, jaké ukazuje tabulka.

V prvním skupině - a jde v současnosti o více než čtvrtinu kmene, jsou účastníci-zaměstnanci, kterým přispívá zaměstnavatel (a oba využívají daňových úlev). Druhou - dosud nejpočetnější - skupinu tvoří opět zaměstnanci, kterým však zaměstnavatel z nějakých důvodů zatím nepřispívá. Poměr mezi první a druhou skupinou se sice poměrně rychle mění ve prospěch první, ale nelze předpokládat, že kdykoli v budoucnu budou všem účastníkům-zaměstnancům jejich zaměstnavatelské firmy přispívat, neboť jde o dobrovolný systém, takže druhá, dnes daleko největší, skupina bude relativně sice ztrácet, ale vždy zůstane nejspíše velmi početná. Konečně třetí skupina, kam patří asi šestina kmene, je tvořena důchodci.

Je to jistě paradox, že v systému připojištění (určeného ke spoření "na důchod") máme důchodce jako plátce, ne jako příjemce dávky, ale důvod je jasný: Protože penzijní připojištění nemá horní věkový limit pro účastníky, penzistům se vyplatí i ze starobní penze průběžně platit do penzijního fondu měsíční příspěvky až do výše do 500 korun, protože na každou měsíční platbu po čase inkasují 30 až 50% výnos v podobě státního příspěvku (50 až 150 Kč). Jde o ojediněle vysoké zhodnocení vkládaných peněz.

Nyní schvalovaná novela tuto poměrně složitou strukturu kmene ještě na nezbytně nutnou dobu záměrně ignoruje. Otázka zařazení penzijního připojištění do jednoho pilíře - lhostejno zda druhého, či třetího - je totiž evidentně otázkou dalšího vývoje diskusí ohledně celého konceptu reformy důchodového systému. Aniž bychom předbíhali jejich výsledek, je zřejmé, že bude penzijní připojištění bude závislé (vedle podoby prvního pilíře) především na osudu zaměstnaneckého penzijního připojištění, která bude - pokud vůbec bude - velmi pravděpodobně jádrem druhého pilíře. Teprve pak bude možné dořešit i otázky státní podpory, hospodaření penzijních fondů, resp. modelu jejich účetnictví. Je to však úkol až pro další, ne pro tuto novelu.

Harmonizace jak s právem Unie...

Tato novela je tudíž záměrně jen omezeným, nicméně nutným dalším krokem v postupné harmonizaci s právem ES. Aniž by se předurčovala další rozhodnutí, již v této fázi bylo možné - a nutné - penzijní připojištění plně sladit jak se základními zásadami vyjádřenými v primárním právu ES, tj. s jednotlivými články Smlouvy o založení Evropského společenství, tak sekundárního práva. Zde bylo dosaženo souladu jen s existujícími Směrnicemi Rady týkajícími se volného pohybu služeb a kapitálu, resp. vztahujícími se k zákazu diskriminace a k zásadě rovného zacházení, a to při vědomí faktu, že jinak čeká celá oblast na doladění.

Navrhovaná úprava je proto v souladu s ustanovením článku 49 a násl. Smlouvy o založení Evropského společenství týkajících se volného poskytování služeb, s ustanovením článku 39 a násl. Smlouvy o založení Evropského společenství týkajících se volného pohybu pracovníků uvnitř společenství, s článkem 43 a násl. Smlouvy o založení Evropského společenství týkajících se zákazu omezování svobody podnikání pro příslušníky jednoho státu na území státu druhého (volný pohyb služeb). Dále je v souladu s článkem 56 a násl. Smlouvy o založení Evropského společenství týkajících se volného pohybu kapitálu se zřetelem na pravidla obezřetného podnikání a článkem 58 a násl. Smlouvy o založení Evropského společenství týkajících se vysvětlení ustanovení čl. 56 ohledně zachování práva členských států (volný pohyb kapitálu).

Úpravou zákazu diskriminace byl proveden soulad s článkem 12 a násl. Smlouvy o založení Evropského společenství týkajících se zákazu diskriminace účastníků z důvodu státní příslušnosti a dále se Směrnicí Rady č. 76/207/EHS, o realizaci zásady stejného zacházení pro ženy a muže (čl. 2), se Směrnicí rady č. 2000/43/ES, kterou se provádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (čl. 2), Směrnicí rady č. 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, Směrnicí Rady č. 98/49/ES, o ochraně nároků na doplňkový důchod zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, pohybujících se ve Společenství (čl. 4 a čl. 5), dále pak čl. 7 týkajícího se povinnosti přiměřeně informovat oprávněné osoby, které se přestěhují do jiného členského státu, o jejich nárocích. Zákazem diskriminace se v navrhované úpravě respektují i mezinárodní úmluvy, které se dotýkají diskriminace v zaměstnání, jimiž je Česká republika vázána. Jde zejména o Všeobecnou deklaraci práv z roku 1948 (č. 23), Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966 (č. 6), Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace (č. 5 bod e) a i)), Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a Evropskou sociální chartu.

Změny, zanesené do novely, zohledňující zásadu rovného zacházení, jsou v souladu s článkem 141 Smlouvy o založení Evropského společenství, který stanoví princip rovné odměny za práci pro muže a ženy a dále pak se Směrnicí Rady č. 96/97 ES, týkající se rovného zacházení mužů a žen v systémech sociálního zabezpečení pracovníků, čl. 6 a konečně se Směrnicí rady č. 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.

... tak reakce na posuny v české legislativě

Kromě ustanovení souvisejících s harmonizací platného znění zákona s právem ES obsahuje navrhovaná novela úpravy související s novou koncepcí správního trestání, která byla schválena usnesením vlády č. 162 ze dne 20. února 2002. Na základě tohoto usnesení se zavádí úprava přestupků a jiných správních deliktů na úseku penzijního připojištění (§ 43a až 43e). Navrhovaná úprava vychází z požadavku odpovědnosti fyzických osob za zaviněný přestupek s odkazem na obecné podmínky odpovědnosti za přestupek podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

Předložený návrh zákona je tudíž slučitelný s mezinárodním právem, mezinárodními smlouvami, legislativou Evropské unie i s ústavním pořádkem České republiky. Navíc - s ohledem na to že se nenavrhuje novelizace státní podpory, je možné předpokládat, že navrhované úpravy zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebudou mít dopad na státní rozpočet.

Kdo by snad od novely očekával zásadnější věcné změny, především v dávkách z penzijního připojištění, bude si muset počkat. Přednost má harmonizace a nesporné úpravy v § 33 řešícím umísťování peněžních prostředků (k tomuto paragrafu se co nejdříve vrátíme). Neznamená to, že by snad legislativci nehledali řešení mnoha dalších nazrálých problémů, před jejichž řešením stojí i penzijní připojištění.

Za všechny jen jeden: Pokud se do systému včas nezasáhne, není zřejmě při stávajících platbách příspěvků schopen generovat dodatkové příjmy v rozsahu a výši, se kterými počítá většina variant penzijní reformy, lhostejno zda "švédský" model NDC, či parametrické změny tradičního průběžného systému. A tomu je třeba rozhodně předejít. Že čas hraje proti nám, o tom sporu není.

Je už jasné - především finančním poradcům - o čem především bude příští novela?

náměstek ministra financí ČR