Ekonom, a kdo je víc?

Vysokoškolský zákon, který byl přijat před šesti lety, prorazil dosavadní monopol státních vysokých škol. S výjimkou vojenské vysoké školy a policejní akademie udělal ze státních vysokých škol školy veřejné. Umožnil vznik soukromých vysokých škol, které této šance využily zvláště v oblasti ekonomických oborů. Společně například se studenty pedagogiky či práva tvoří studenti ekonomicky zaměřených oborů více než polovinu všech posluchačů našich vysokých škol.

V listopadu minulého roku proběhla ve spolupráci se serverem Absolventi.cz a týdeníkem Ekonom internetová anketa, která se pokusila zmapovat vybrané názory studentů ekonomických oborů v České republice.

Její výsledky nabízím.

Studentská Sonda. V průběhu deseti dní vyplnilo dotazník téměř osm set studentů z různých vysokých škol. Zastoupeni byli studenti jak veřejných, tak státních a soukromých vysokých škol. Více než dvě třetiny respondentů byly tvořeny posluchači Vysoké školy ekonomické, což ale odpovídá jejímu významnému postavení v rámci České republiky. Zbytek tvořili studující ekonomických oborů jak z Prahy, tak z ostatních regionů ČR. Rovnoměrné bylo zastoupení žen a mužů (52 procent žen a 48 procent mužů), stejně tak byli zastoupeni posluchači všech druhů programů (bakalářského, magisterského a doktorského) a různých věkových skupin.

"Obecně je možné říci, že anketa nezjistila žádné nečekané skutečnosti. Spíše je povzbuzením pro ty, kteří ekonomii studují, či se ji studovat chystají. Současní studenti jsou totiž svému oboru více méně příznivě nakloněni," říká provozovatel serveru Absolventi.cz Martin Dvořák. Jen třetina dotázaných původně chtěla studovat jiný obor. Více než 70 procent chtělo studovat právě ekonomii. Téměř devadesát procent respondentů by se při opětovné volbě znovu rozhodlo pro studium ekonomie.

Fakulty, koleje a předměty. Stejně lichotivě vyznívají výsledky ankety i pro fakulty, ze kterých studenti pocházejí. Budoucí ekonomové jsou totiž vesměs spokojeni s místem, kde studují. Čtyři pětiny účastníků ankety by opět zvolily stejnou fakultu. Víc než polovina studentů je spokojena se zázemím, které jim škola poskytuje (ubytování, stravování apod.). Pětina je spokojena někdy a jindy ne a pouze 14 procent je spíše či velmi nespokojeno.

Poněkud kritičtější, přestože stále relativně spokojení, jsou studenti s úrovní vyučovaných předmětů. Téměř polovinu odpovídajících tvořili studenti, kteří jsou někdy spokojeni a někdy nespokojeni. Pouze dva respondenti uvedli, že jsou velmi nespokojeni s úrovní výuky. Zajímavá závislost se u spokojenosti s výukou projevuje vzhledem k délce studia a věku respondentů. Čím jsou studenti starší a déle studují, tím jsou kritičtější k úrovni výuky. S přechodem do vyšších ročníků ubývá těch, kteří jsou velmi spokojeni, a přibývá spíše nespokojených. Od třetího ročníku už je nejpočetnější zastoupení těch, kteří jsou někdy spokojeni a někdy ne.

Obdobná závislost na věku či délce studia se projevuje i v případě hodnocení vzdělávání pro budoucí zaměstnání. Přesto ale převládá veskrze pozitivní hodnocení. Polovina odpovídajících si myslí, že jejich studium je pro praxi užitečné. Pro třetinu účastníků ankety je spíše neužitečné. Nejkritičtější jsou studenti v pátém, čili většinou posledním roce magisterského studia. Z hlediska pohlaví jsou ženy o něco málo optimističtější než muži.

Dvě třetiny účastníků ankety považují své studium za spíše či určitě časově náročné. Naproti tomu třetina ho za náročné nepovažuje. S časovou náročností úzce souvisí i další otázka. Ta totiž zkoumala, jestli si studenti při studiu vydělávají.

Odpovědi jsou zajímavé. Téměř tři čtvrtiny studentů si vydělávají, většinou příležitostně. Pouze pětina odpovídajících uvedla, že nemá žádný pracovní příjem. Nadprůměrný nástupní plat po ukončení studia ale očekává většina studentů. Výše očekávaného nástupního platu samozřejmě ve velké míře závisí na místě plánovaného působení.

Absolventi a trh práce. Pro studenty ekonomických oborů je situace na trhu práce spíše příznivá. Jejich průměrná míra nezaměstnanosti se vždy pohybuje pod průměrnou mírou nezaměstnanosti absolventů všech vysokých škol. K dubnu 2003 byla celková míra nezaměstnanosti v České republice 9,6 %, přičemž u absolventů vysokých škol dosáhla 6,7 %. Pro zamezení zkreslení se začíná používat takzvaná míra nezaměstnanosti disponibilních absolventů, která ke stejnému datu činila u vysokoškoláků celkově 4,9% (za disponibilní absolventy jsou považováni ti, kteří ještě neodpracovali dva roky a současně nejsou ve vojenské službě, ve výkonu vazby, na mateřské dovolené atp.). U ekonomických oborů, které produkují největší počet absolventů a počet disponibilních nezaměstnaných je nejvyšší, však vykazují podprůměrnou hodnotu - 4,8 %. Není tedy možné potvrdit názory, které říkají, že máme nadbytečnou produkci vysokoškoláků ve společenských vědách a především v ekonomii. Data o nezaměstnanosti říkají spíše opak - absolventi ekonomických oborů vykazují stabilně jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti.

Názory studentů

Seznam vysokých škol a fakult, které měly v akademickém roce 2002/2003 akreditované studijní programy zaměřené na studium ekonomie

Vysoká škola, fakulta Internetová adresa

Veřejné vysoké školy

Fakulta národohospodářská VŠE - http://fnh.vse.cz/
Fakulta podnikohospodářská VŠE - http://fph.vse.cz/
Fakulta mezinárodních vztahů VŠE - http://fmv.vse.cz/
Fakulta financí a účetnictví VŠE - http://nb.vse.cz/fak1/
Fakulta informatiky a statistiky VŠE - http://fis.vse.cz/
Fakulta managementu Jindřichův Hradec VŠE - www.fm.vse.cz/
Fakulta ekonomická VŠB-TU Ostrava - http://ws.vsb.cz/
Fakulta ekonomická ZČU Plzeň - www.fek.zcu.cz
Fakulta ekonomicko-správní MU Brno - www.econ.muni.cz
Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice - http://fes.upce.cz/
Fakulta filozofická UK Praha - www.ff.cuni.cz
Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové - www.uhk.cz/fim
Fakulta managementu a ekonomiky UTB Zlín - www.fame.utb.cz
Fakulta podnikatelská VUT Brno - www.fbm.vutbr.cz
Fakulta provozně ekonomická ČZU Praha - www.pef.czu.cz
Fakulta sociálně ekonomická UJEP Ústí nad Labem - http://fse1.ujep.cz/
Fakulta sociálních věd UK Praha - www.fsv.cuni.cz
Hospodářská fakulta TU Liberec - www.hf.vslib.cz
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné SU - www.opf.slu.cz
Provozně ekonomická fakulta MZLU Brno - www.mendelu.cz/pef/
Zemědělská fakulta JU České Budějovice - www.zf.jcu.cz

Státní vysoké školy

Fakulta ekonomiky a managementu Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově - www.vvs-pv.cz

Soukromé vysoké školy

Akademie STING, o. p. s., Brno - www.sting.cz
Anglo-americký institut liberálních studií, o. p. s., Praha - www.aac.edu
Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha - www.bivs.cz 
Evropský polytechnický institut, s. r. o., Kunovice - www.vos.cz/epi
Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o., Praha - www.svses.cz
Středočeský vysokoškolský institut, s. r. o., Kladno-  www.svikladno.cz
Škoda Auto, a. s., Vysoká škola, Mladá Boleslav - http://skoly.skoda-auto.cz/vs
University of New York in Prague, s. r. o. - www.unyp.cz
Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, s. r. o., Praha  - www.vscrhl.cz
Vysoká škola ekonomie a managementu v Ústí nad Labem, s. r. o. - www.vsem.cz
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., Praha - www.vsfs.cz
Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. r. o. - www.vsh.cz
Vysoká škola Karla Engliše v Brně, a. s. - www.vske.cz
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a. s., Praha - www.vsmie.cz
Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o. p. s. - www.vip-vs.cz 
Vysoká škola podnikání, a. s., Ostrava - www.vsp.cz