Praha 3. 3. 2004
Deset let po smrti Karla Kryla, jejíž výročí připadá na dnešní den, stále není jasné, jak na tohoto charismatického člověka vzpomínat.
Kdo nepamatuje šedesátá léta, kdy Kryl začínal, ten neudělá chybu, když si ho představí jako typického hrdinu ze Starců na chmelu: zamračeného reprezentanta své generace, který každým gestem, každým slovem předem dává najevo: My nejsme ořezávátka. Nás nedostanete.
Během krátkého času na konci dekády se pak Kryl stal idolem - a nakonec odešel ze země, čímž se proměnil v živý mýtus. Jako jeden z hlasů rádia Svobodná Evropa, kde pracoval, neztratil kontakt s domovem - takže když se na konci roku 1989 vrátil domů, nemusel nikde nic vysvětlovat. Každý ho znal.
Mýtus se tím snesl na zem. Kontakt s každodenní realitou Kryla poznamenal. Z písničkáře se stal institucí, veřejnou personou - a nebránil se tomu. Mnozí lidé na něj delegovali odpovědnost, kterou měli správně nést sami. A zároveň se sám dostával do situací, které ukazovaly, že jeho charisma má hranice.
Krylovým kladem bylo, že se do kritiky Václava Havla nebo Václava Klause pustil v době, kdy si mnozí ještě mysleli, že "v naší křehké demokracii" je něco takového neslýchané. Než zemřel, dokázal pojmenovat řadu problémů, ke kterým společnost dorostla během dalších pěti šesti let. Byl však i velkou, silnou osobností, která měla vizi, kam by země mohla dospět? Anebo měl pravdu básník Ivan Diviš, Krylův přítel-nepřítel z exilu, který ho nazýval "extraktem egocentrismu"? Nebylo prostě Krylovo soustředění na roli klauna s loutnou vítězícího nad pyšným králem samoúčelné?
Pokud Kryl svou vizi, jakýsi životně-politický program měl, nedal to příliš najevo. Omezoval se na nesouhlas. Tak se mohlo stát, že si ho posmrtně začali přivlastňovat politici nejrůznějších druhů, Miroslav Sládek i sociální demokraté. A to přesto, že Kryl v bonmotu jejich stranu nazval "předkožkou dělnické třídy": kdykoli prý jde do tuhého, stáhne se.
Miloš Zeman například vzpomínal, jak Kryl chodíval mezi členy strany "v ošoupaných texaskách a s neodmyslitelnou kytarou přes rameno". Ke Krylovi se ale hlásili také komunisté - mezi nimi například Miloslav Ransdorf.
Někteří lidé z Krylovy blízkosti později naznačovali, že zpěvák se do opozice vůči polistopadovému režimu nedostal proto, že by měl lepší program, ale prostě pro rostoucí hyperkritičnost své povahy. Jeho ambice měly být větší než možnosti, jaké mu nabízel český politický systém.
Takže charismatický sice, ale podstatou kverulant? Měl pravdu Jaroslav Hutka, který o Krylovi řekl, že dokonce i "umřel na tu svou nespokojenost"?
Krylovy písně, které se dál zpívají, a jeho knížky, které se čtou, nabízejí otázku: Vstoupil ten člověk do dějin proto, že v jedné důležité (posrpnové) chvíli pojmenoval situaci národa a pak z tohoto faktu žil? Či to byl člověk s delším historickým dechem?
Anebo je to jinak. Byl to prostě dobrý básník.
Kde si v těchto dnech lze připomenout Karla Kryla
[*] Kryl křesťan
Do 12. dubna trvá v Centrální katolické knihovně v Praze, Thákurově ulici číslo 3 výstava Stvořil Bůh ratolest - Karel Kryl 1944 - 1994, věnovaná křesťanským motivům v Krylově tvorbě.
[*] Kryl muzikant a zpěvák
Dnes začíná v pražském hudebním klubu Vagon (Národní 25) výstava Píseň pro blbouna nejapnýho, připravená Muzeem a archivem populární hudby ve spolupráci s Klubem Karla Kryla. Množství dosud nepublikovaných materiálů přibližuje Kryla-hudebníka.
[*] Kryl básník, textař, spisovatel
V pražském Klementinu dnes začíná výstava Karel Kryl: Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína, zaměřená hlavně na Krylovu literární činnost.
[*] Kryl vzpomínka
6. března v 18 hodin se v bazilice svaté Markéty v Praze-Břevnově koná zádušní mše za Karla Kryla. O hodinu později se v Tereziánském sále kláštera koná koncert kapely Missa - Karel Kryl Revival, spojený se křtem vzpomínkového sborníku Karel Kryl - Jaro desáté.
Zdroj: HN
